Jako nové využitelné biomarkery Alzheimerovy choroby (AD) byly popsány varianta genu pro apolipoprotein E (ApoEe4) a fosforylovaný tau protein 217 (pTAU-217). Hlavním patofyziologickým mechanismem vzniku AD je tvorba amyloidových plaků v mozku. ApoE brání tvorbě oligomerů beta-amyloidu, a zajišťuje tak odstraňování amyloidových peptidů z mozku. Gen pro ApoE existuje ve 4 variantách. Varianta ApoEe4 vede k tvorbě proteinu, který není v tomto ohledu tak účinný. V homozygotní i heterozygotní formě zvyšuje riziko rozvoje AD a je spojená s časnějším nástupem choroby. Stanovení ApoEe4 se nevyužívá k diagnostice AD, protože se vyskytuje pouze u některých pacientů, je ovšem významné pro prognózu a terapeutická rozhodnutí.
Hlavními biomarkery v diagnostice AD jsou beta-amyloid 42 zjistitelný v likvoru nebo na amyloidové PET a fosforylovaný tau protein detekovaný v likvoru. Nově je možné stanovit tyto biomarkery i v krvi. Nejvýtěžnější je pTAU-217. Ve vývoji je řada testů, jež umožní detekovat jeho hladinu v krvi v běžné praxi. Byly již určeny hraniční hodnoty pTAU-217 pro vysoké, střední a nízké riziko amyloidózy mozku. Krevní test je méně invazivní, levnější, lze jej častěji opakovat a provádět u širší populace než vyšetření likvoru. To otevírá cestu k záchytu amyloidózy mozku nejen na neurologických klinikách, ale také u praktických lékařů. Podle odhadů by se během 1–3 let tento postup měl stát běžnou součástí lékařské péče.
Zdroje:
1. Hort J. Pokrok v oblasti krevních markerů předznamenává možnosti v oblasti léčby. 37. český a slovenský neurologický sjezd, Ostrava, 28. 11. 2024.
2. Lehmann S. Biomarkery Alzheimerovy choroby v likvoru a v krvi a související onemocnění. 37. český a slovenský neurologický sjezd, Ostrava, 28. 11. 2024.
Kohortová studie, jež hodnotila kardiovaskulární (KV) riziko u jedinců, kteří používají jiné tabákové výrobky než cigarety, ukázala, že kouření cigaret je spojené s výrazně vyšším rizikem všech 9 sledovaných parametrů (infarkt myokardu [IM], cévní mozková příhoda [CMP], ischemická choroba srdeční [ICHS], srdeční selhání [HF], fibrilace síní, jakékoli KV onemocnění [KVO], mortalita na ICHS, KV mortalita a celková mortalita) než používání jiných tabákových výrobků. I ty jsou asociované s určitým zvýšením KV rizika, to se ovšem mezi jednotlivými produkty liší.
Aktuální výhradní kouření doutníků statisticky významně zvyšuje relativní riziko CMP o 34 %, KVO o 19 % a HF o 33 % v porovnání s jedinci, kteří nikdy nekouřili doutníky ani cigarety. Aktuální výhradní kouření dýmky zvyšuje relativní riziko IM o 43 %, ICHS o 26 % a HF o 42 % v porovnání s jedinci, kteří nikdy nekouřili dýmku ani cigarety. Aktuální výhradní používání bezdýmného tabáku zvyšuje riziko KVO o 34 %, IM o 43 %, ICHS o 41 %, HF o 41 %, KV mortalitu o 41 % a celkovou mortalitu o 46 % v porovnání s jedinci, kteří nikdy bezdýmný tabák nepoužívali ani nekouřili cigarety. Kouření cigaret v porovnání s nekuřáctvím zvyšuje všechny uvedené parametry téměř dvojnásobně.
Zdroj: Tasdighi E., Yao Z., Jha K. K. et al. Cigar, pipe, and smokeless tobacco use and cardiovascular outcomes from cross cohort collaboration. JAMA Netw Open 2025 Jan 2; 8 (1): e2453987, doi: 10.1001/jamanetworkopen.2024.53987.
Britská studie zahrnující přes 30 039 dospělých s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a 300 390 kontrolních jedinců zjistila, že ADHD v dospělosti zkracuje délku života průměrně o 7 let u mužů a o 9 let u žen v porovnání s obecnou populací. Autoři této práce jsou přesvědčeni, že přímým důvodem není sama ADHD, ale řada modifikovatelných rizikových faktorů, jež se u osob s ADHD v dospělosti vyskytují častěji, jako je kouření, pití alkoholu, užívání drog nebo nedostatečná podpora při péči o tělesné a duševní zdraví. U jedinců s ADHD v dospělosti bylo zjištěné vyšší riziko sebevražd, častější nezaměstnanost, finanční problémy, vyšší kriminalita a častější bezdomovectví. Tyto výsledky ukazují na významné znevýhodnění dospělých s ADHD, jež si zasluhuje pozornost.
Zdroj: O'Nions E., El Baou C., John A. et al. Life expectancy and years of life lost for adults with diagnosed ADHD in the UK: matched cohort study. Br J Psychiatry 2025 Jan 23: 1–8, doi: 10.1192/bjp.2024.199.
V roce 2023 byla na mezinárodním zasedání, které proběhlo v Praze, vytvořena nová nomenklatura steatotického onemocnění jater (SLD). Vedle alkoholové steatózy (ALD) byl namísto nealkoholové steatózy zaveden pojem steatotické onemocnění jater asociované s metabolickou dysfunkcí (MASLD) a přechodná kategorie steatotické onemocnění jater spojené s metabolickou dysfunkcí i s alkoholem (MetALD).
Čerstvě publikovaná práce hodnotila prevalenci SLD a jeho kategorií v USA na základě dat štíhlých dospělých účastníků průzkumu NHANES (National Health and Nutrition Examination Survey) z let 2017–2023. Výsledky ukázaly na věkově adjustovanou prevalenci SLD 12,8 %. V 9,3 % se jednalo o MASLD, v 1,3 % o MetALD a v 1,0 % o ALD. U jedinců s MASLD byla v 5,6 % zjištěna významná fibróza, v 2,4 % pokročilá fibróza a ve 2 % cirhóza. Prevalence byla vyšší u jedinců hispánského a asijského původu.
Zdroj: Kim D., Danpanichkul P., Wijarnpreecha K. et al. Current burden of lean metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease among US adults, 2017–2023. Aliment Pharmacol Ther 2025 Jan 11, doi: 10.1111/apt.18501.
(zza)
