Epilepsie s pozdním začátkem (ve věku 60–65 let) obvykle vzniká v důsledku cerebrovaskulárního postižení a mezi její rizikové faktory patří diabetes mellitus. Vzhledem k tomu, že moderní antidiabetika vykazují účinky proti cerebrovaskulárním, neurodegenerativním a neuroinflamatorním poruchám, pokusili se autoři níže citované práce zhodnotit jejich potenciální vliv na prevenci vzniku záchvatů a epilepsie s pozdním začátkem.
V metaanalýze randomizovaných kontrolovaných studií porovnali novější skupiny antidiabetik (inhibitory dipeptidylpeptidázy 4 /DPP-4i/, agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 /GLP-1RA/ a inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2 /SGLT2i/) s placebem z hlediska dlouhodobých kardiovaskulárních a renálních výsledků a sledovali i výskyt nežádoucích účinků včetně záchvatů a epilepsie s pozdním začátkem. Provedli také samostatnou analýzu u jednotlivých tříd antidiabetik. Do analýzy bylo zařazeno 27 studií zahrnujících téměř 200 tisíc pacientů průměrného věku 64,9 roku, z nichž 52 % užívalo moderní antidiabetika.
U pacientů léčených moderními antidiabetiky zjistili o 24 % nižší riziko záchvatů nebo epilepsie s pozdním začátkem (relativní riziko [RR] 0,76; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,62–0,95) než s placebem. Riziko záchvatů s pozdním začátkem bylo při léčbě moderními antidiabetiky o 22 % nižší (RR 0,78; 95% CI 0,60–1,00), riziko epilepsie srovnatelné s placebem. Při analýze jednotlivých tříd antidiabetik bylo snížení rizika záchvatů s pozdním začátkem oproti placebu zjištěno pouze u uživatelů GLP-1RA (RR 0,60; 95% CI 0,38–0,94; p = 0,03).
Tyto výsledky si podle autorů žádají další výzkum potenciálních antiepileptogenních účinků GLP-1RA.
Zdroj: Sindhu U., Sharma A., Zawar I., Punia V. Newer glucose-lowering drugs reduce the risk of late-onset seizure and epilepsy: a meta-analysis. Epilepsia Open 2024 Dec; 9 (6): 2528−2536, doi: 10.1002/epi4.13091.
U časného karcinomu prsu s pozitivitou estrogenových receptorů se v adjuvantní léčbě využívají inhibitory aromatázy (IA), které prokázaly významné snížení rizika lokální či vzdálené recidivy onemocnění. Existují však obavy ohledně jejich kardiotoxicity. Autoři studie nedávno publikované v Lancet Oncology proto u prospektivní kohorty žen sledovali souvislost mezi podáváním IA a výskytem ischemických příhod. Využili data z dánské národní databáze DBCG (Danish Breast Cancer Cooperative Group) z let 2009–2020 a propojili je s daty z dalších národních registrů. Zařazeno bylo 32 635 postmenopauzálních žen s časným karcinomem prsu.
Samostatně bylo analyzováno 29 118 žen bez známého kardiovaskulárního onemocnění (KVO). V této skupině činila incidence infarktu myokardu (IM) nebo ischemické cévní mozkové příhody /iCMP/ u 22 135 žen léčených IA 4,3/1000 pacientoroků a u 6983 žen bez IA 4,1/1000 pacientoroků (poměr rizik [HR] 0,91; 95% CI 0,7–1,14). Ve skupině 3517 pacientek se známým KVO byla zjištěna incidence IM/iCMP u 2661 žen s podáváním IA 12,4/1000 pacientoroků a u 856 žen bez IA 12,1/1000 pacientoroků (HR 0,81; 95% CI 0,58–1,15). V obou případech jde o statisticky nevýznamný rozdíl.
Tyto výsledky z reálné praxe nepotvrzují klinicky relevantní ischemickou kardiotoxicitu IA u žen s časným karcinomem prsu. Jejich preskripci se tedy podle autorů citované práce není třeba u těchto nemocných vyhýbat.
Zdroj: Lund M., Corn G., Jensen M. B. et al. Ischaemic cardiotoxicity of aromatase inhibitors in postmenopausal patients with early breast cancer in Denmark: a cohort study of real-world data. Lancet Oncol 2024 Nov; 25 (11): 1496−1506, doi: 10.1016/S1470-2045(24)00491-1.
Od pandemie COVID-19 se u pacientů s velkou depresí (MDD) s úspěchem využívá internetová terapie jako alternativa standardní prezenční léčby. Čínští autoři vyvinuli novou jednoduchou intervenci pro pacienty s MDD nazvanou InterRhythmic Care (IRC). Jde o hybridní metodu, která zahrnuje 8týdenní samostatné používání psychoedukačních modulů na počítači týkajících se mezilidských vztahů a sociálních rytmů (sociální faktory ovlivňující cirkadiánní rytmy) a krátký on-line rozhovor s lékařem.
V 8týdenní randomizované kontrolované jednoduše zaslepené studii se 120 pacienty s MDD odborníci porovnávali IRC s obecnou internetovou psychoedukací (IPG). Hodnotili příznaky deprese, úzkosti, mezilidské vztahy, sociální fungování a biologické rytmy pomocí škál 17položkové Hamilton Depression Rating Scale (HAMD-17), Hamilton Anxiety Scale (HAMA), Interpersonal Comprehensive Diagnostic Scale (ICDS), Sheehan Disability Scale (SDS) a Morning and Evening Questionnaire (MEQ) při vstupu do studie a po 8 týdnech terapie. Výsledky ukázaly, že s IRC bylo dosaženo nižšího celkového skóre HAMD (a také dílčího skóre úzkosti/somatizace, kognitivních poruch a poruch spánku), celkového skóre HAMA (a také dílčího skóre somatické úzkosti a psychogenní úzkosti), celkového skóre ICDS (a také dílčího skóre konverzace, navazování přátelství, způsobů) a dílčích skóre SDS pro práci/školu, společenský život, rodinný život a počet dní se sníženou produktivitou.
Autoři svou studii uzavřeli s tím, že IRC pomáhá zmírnit klinické příznaky MDD včetně symptomů deprese a úzkosti, zlepšit mezilidské vztahy a sociální fungování.
Zdroj: Xu C., Geng Y., Fan X. et al. The efficacy of InterRhythmic care for depression: a randomized control trial. J Psychiatr Res 2024 Nov 20; 181 : 36−45, doi: 10.1016/j.jpsychires.2024.11.028.
A ještě jednou na téma duševního zdraví, a to v souvislosti s nedávno proběhlými svátky: Je známo, že výskyt deprese a zneužívání návykových látek často vrcholí právě během vánočních svátků v důsledku stresu, finančního tlaku a krátkých dnů. Vědci však prokázali, že pouhý pohled na blikající světla v ulicích navozuje pocit přátelství a vřelosti, respektive obecně pozitivní emoce, a zmírňuje stres. Tma nás nabádá ke spánku a brzké stmívání navozuje pokles nálady; spousta světla v interiérech, i když je umělé, naopak může náladu zlepšit a únavu potlačit. Konkrétně finská studie zahrnující téměř 8 tisíc osob zjistila, že pouhá expozice interiérovému světlu zvyšuje duševní pohodu. Podle odborníků na environmentální psychologii vede přítomnost jasných barevných světel ke zvýšení hladiny dopaminu a současně snížení hladiny kortisolu.
Pohled na estetické dekorace včetně vánočních světýlek také může navodit pocit nostalgie, která je spojená s větší psychologickou odolností a sociální konektivitou. Lidé jsou společenské bytosti, proto společné zdobení a slavení, i ve chvíli, kdy má člověk chuť „zalézt pod peřinu“, může být přesně to, co mu pomůže zlepšit náladu. Vánoční světla a oslavy tak díky kombinaci smyslového potěšení, emocionálního tepla a relaxace představují účinný způsob jak pečovat o duševní pohodu a zdraví během svátků.
Zdroj: Grant K. Feeling blue? Holiday lights might be the cure. Medscape, 2024 Dec 18. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/feeling-blue-holiday-lights-might-be-cure-2024a1000nh9
(zza)
