Data ze 4 prospektivních kohortových studií dokládají, že během 4–9 let před diagnózou demence se rychle zhoršuje index křehkosti (FI – frailty index). Studie zařadila 29 849 osob starších 60 let (průměrný věk 71,6 roku, 62 % žen), u nichž bylo zjištěno 3154 nových případů demence. Křehkost pozitivně korelovala s rizikem demence (adjustovaný poměr rizik [aHR] 1,18; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,13–1,24 až aHR 1,73; 95% CI 1,57–1,92).
FI byl hodnocen retrospektivně na základě informací o zdravotním a sociálním stavu účastníků. K dispozici musely být údaje nejméně o 30 potenciálních zdravotně-sociálních deficitech. Ty zahrnovaly obvykle hypertenzi, onkologické onemocnění, chronickou bolest, poruchu sluchu, omezenou pohyblivost a finanční obtíže. Výsledky ukázaly, že každých 4–5 dalších deficitů zvyšuje riziko vzniku demence až o 40 % v porovnání s jedinci, kteří jsou fit. Měření křehkosti tedy může pomoci identifikovat vysoce rizikové jedince pro zařazení do studií prevence demence. Samotná křehkost přitom může být cílem preventivních postupů.
Zdroj: Ward D. D., Flint J. P., Littlejohns T. J. et al. Frailty trajectories preceding dementia in the US and UK. JAMA Neurol 2024 Nov 11: e243774, doi: 10.1001/jamaneurol.2024.3774.
Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské lékové agentury (EMA) po přezkoumání svého původního stanoviska doporučil v listopadu 2024 registraci lekanemabu k léčbě mírné kognitivní poruchy nebo časné Alzheimerovy choroby u pacientů, kteří mají ≤ 1 kopii ApoE4. Původní negativní stanovisko přehodnotil proto, že pacienti s ≤ 1 kopií ApoE4 mají v porovnání s jedinci se 2 kopiemi ApoE4 nižší riziko ARIA (abnormality zobrazování související s amyloidem), což je závažný nežádoucí vedlejší účinek lekanemabu zahrnující otok a potenciální krvácení do mozku.
Lekanemab je monoklonální protilátka proti amyloidu beta, která po vazbě na tuto cílovou strukturu redukuje amyloidní plaky v mozku. Podává se i.v. 1× za 2 týdny. Bude k dispozici prostřednictvím programu řízeného přístupu, jenž zajistí jeho používání pouze u doporučené populace pacientů, která před zahájením léčby a před 5., 7. a 14. dávkou podstoupí MRI vyšetření mozku z důvodu sledování ARIA.
Stanovisko CHMP bude zasláno Evropské komisi k přijetí rozhodnutí o registraci pro celou EU. Rozhodnutí o cenách a úhradě se uskuteční na úrovni každého členského státu.
Zdroj: Přípravek Leqembi se doporučuje k léčbě časné Alzheimerovy choroby. SÚKL, 15. 11. 2024. Dostupné na: https://sukl.gov.cz/registrace-leciv/informace-pro-zdravotnicke-pracovniky-a-pacienty/pripravek-leqembi-se-doporucuje-k-lecbe-casne-alzheimerovy-choroby/
Prvním z těchto léčivých přípravků (LP) je inhibitor kinázy tropomyosinových receptorů (TRK) repotrektinib. Ve studii s jediným ramenem prokázal příznivý podíl odpovědí na léčbu a délku trvání terapeutické odpovědi u pacientů s lokálně pokročilými nebo metastatickými solidními nádory s fúzí genu pro neurotrofní receptorovou tyrosinkinázu (NTRK) a u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s pozitivitou ROS1. Schválen byl na základě studií TRIDENT-1 (u dospělých) a CARE (u dětí od 12 let věku) v monoterapii bez ohledu na předchozí léčbu inhibitory NTRK.
Druhým schváleným přípravkem je lazertinib v kombinaci s amivantamabem pro 1. linii léčby NSCLC s aktivací receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) v důsledku delece exonu 19 nebo substituční mutace L858R v exonu 21. Lazertinib je inhibitor tyrosinkinázy EGFR, který selektivně cílí na mutace EGFR a inhibuje růst nádorových buněk při minimálních účincích na normální buňky. Ve studii MARIPOSA lazertinib v kombinaci s amivantamabem u populace pacientů s NSCLC s aktivací EGFR bez možnosti kurativní léčby významně zlepšil přežití bez progrese (PFS) v porovnání se samotným osimertinibem.
Zdroje:
1. SPC Augtyro. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/augtyro
2. SPC Lazcluze. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/lazcluze
Rozsáhlá retrospektivní průřezová studie potvrdila, že je klinicky relevantní používat věkově specifické referenční intervaly hladiny tyreotropního hormonu (TSH) a volného thyroxinu (fT4) u dětí. Ukázala však také, že použití věkově specifických referenčních intervalů TSH v dospělosti vede ke snížení počtu starších osob s diagnostikovanou subklinickou hypotyreózou.
Analyzována byla data z let 2008–2022 ze 13 nizozemských laboratoří (7,6 milionu měření TSH a 2,2 milionu měření fT4). Věkové kategorie byly stanoveny po 2 letech u jedinců ve věku 2–20 let a po 10 letech u osob starších 20 let. Horní hranice normálního rozmezí TSH a dolní hranice normálního rozmezí fT4 byly vyšší v raném dětství a s blížící se dospělostí klesaly. V dospělosti stoupala horní hranice normálních hodnot TSH od 50 let věku u žen a od 60 let věku u mužů. Horní hranice normálních hodnot fT4 stoupala od 70 let věku.
Autoři důrazně doporučují, že je třeba zvážit zařazení věkově specifických referenčních intervalů TSH u dospělých do klinické praxe.
Zdroj: Jansen H. I., Dirks N. F., Hillebrand J. J. et al. Age-specific reference intervals for thyroid-stimulating hormones and free thyroxine to optimize diagnosis of thyroid disease. Thyroid 2024 Nov; 34 (11): 1346−1355, doi: 10.1089/thy.2024.0346.
(zza)
