Ohebnost/pružnost těla měřená pomocí Flexindexu u osob ve věku 46–65 let vykázala silnou inverzní korelaci s rizikem úmrtí v následujících 13 letech. Jde o výsledky brazilské prospektivní kohortové studie, která analyzovala data od 3139 osob (66 % mužů) středního věku vyšetřených v letech 1994–2022. Flexindex je vypočítán na základě kombinace 20 pohybů zahrnujících 7 kloubů a nabývá hodnot 0–80.
Po adjustaci na věk, BMI a zdravotní stav byl poměr rizik mortality mezi osobami s nejnižším a nejvyšším skóre Flexindexu 1,87 u mužů (p < 0,001) a 4,78 u žen (p = 0,047). Nejčastější příčinou smrti během 12,9 roku po vyšetření byly kardiovaskulární choroby a maligní nádory a zemřelo 9,6 % vyšetřených. Riziko úmrtí ovšem bylo < 1 % u mužů s Flexindexem > 49 a u žen s Flexindexem > 56. Naopak u osob na ≤ 10. percentilu výsledku Flexindexu činila mortalita 21,2 % u mužů a 15,4 % u žen.
Zdroj: Araújo C. G. S., de Souza E Silva C. G., Kunutsor S. K. et al. Reduced body flexibility is associated with poor survival in middle-aged men and women: a prospective cohort study. Scand J Med Sci Sports 2024 Aug; 34 (8): e14708, doi: 10.1111/sms.14708.
Global Burden of Disease Study 2021 publikovaná v květnu 2024 přináší celosvětové odhady nejčastějších příčin disability a předčasných úmrtí z důvodu 371 chorob a úrazů ze 100 983 zdrojů dat. Počet roků života adjustovaných na disabilitu (DALY) z jakýchkoliv příčin se od roku 2010 do roku 2021 zvýšil z 2,63 miliard na 2,88 miliard, ovšem hlavním důvodem byl nárůst a stárnutí globální populace, což dokládá pokles věkově standardizovaného počtu DALY z jakýchkoliv příčin o 14,2 % mezi roky 2010 a 2019.
Nárůst DALY byl pozorován během pandemie COVID-19, kdy oproti roku 2019 vzrostl o 4,1 % v roce 2020 a o 7,2 % v roce 2021. V roce 2021 měl na svědomí celosvětově nejvíce DALY COVID-19 (212 milionů), následovala ischemická choroba srdeční (188,3 milionu), poté novorozenecké poruchy (186,3 milionu) a cévní mozkové příhody (160,4 milionu). Mezi roky 2010 až 2021 klesl věkově standardizovaný počet DALY z důvodu HIV/AIDS o 47,8 % a počet DALY z důvodu průjmových onemocnění o 47 %. Zjištěn byl také věkově standardizovaný pokles počtu DALY z důvodu úrazů o 24 %. Z 25 hlavních příčin DALY ve stejném období nejvíce vzrostl počet DALY z důvodu úzkosti, deprese a diabetu. Očekávaná délka života ve zdraví se celosvětově zvýšila z 61,3 roku v roce 2010 na 62,2 v roce 2021, i když mezi roky 2019 a 2021 klesla o 2,2 %
Zdroj: GBD 2021 Diseases and Injuries Collaborators. Global incidence, prevalence, years lived with disability (YLDs), disability-adjusted life-years (DALYs), and healthy life expectancy (HALE) for 371 diseases and injuries in 204 countries and territories and 811 subnational locations, 1990-2021: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2021. Lancet 2024 May 18; 403 (10440): 2133−2161, doi: 10.1016/S0140-6736(24)00757-8..
Retrospektivní kohortová studie, která využila data z US Collaborative Network of TriNetX od dospělých jedinců s diabetem mellitem 2. typu (DM2) bez chronického onemocnění ledvin (CKD) stadia 5, infarktu myokardu (IM) a cévní mozkové příhody (CMP) v anamnéze v posledních 60 dnech, ukázala, že nasazení tirzepatidu (u 14 834 pacientů průměrného věku 55,4 roku) je v porovnání s nasazením agonistů receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA; u 125 474 pacientů průměrného věku 58,1 roku) po mediánu sledování 10,5 měsíce spojené s nižší celkovou mortalitou (adjustovaný poměr rizik [aHR] 0,58; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,45–0,75), nižším rizikem velkých kardiovaskulárních příhod (aHR 0,80, 95% CI 0,71–0,91) a nežádoucích renálních příhod (aHR 0,54, 95% CI 0,44–0,67). Léčba tirzepatidem byla také spojená s větším poklesem hladiny glykovaného hemoglobinu (o 0,34 procentního bodu) a tělesné hmotnosti (o 2,9 kg) v porovnání s GLP-1RA.
Tyto výsledky hovoří podle autorů studie pro zařazení tirzepatidu do terapeutické strategie u diabetu 2. typu.
Zdroj: Chuang M. H., Chen J. Y., Wang H. Y. et al. Clinical outcomes of tirzepatide or GLP-1 receptor agonists in individuals with type 2 diabetes. JAMA Netw Open 2024 Aug 1; 7 (8): e2427258, doi: 10.1001/jamanetworkopen.2024.27258.
Každá pátá těhotná žena na severoamerickém kontinentu užila podle nedávného průzkumu během posledních 30 dní kanabidiol (kanabinoid vyskytující se v rostlinách konopí).
International Cannabis Policy Study provedená v letech 2019–2021 analyzovala opakované průřezové průzkumy osob ve věku 16–65 let z USA a Kanady včetně 66 457 žen, z nichž bylo 1096 těhotných. Výsledky ukázaly prevalenci užívání CBD u 11,3 % netěhotných a 20,4 % těhotných žen (p < 0,001). Důvody užívání CBD u těhotných zahrnovaly úzkost (58,4 %), depresi (40,3 %), posttraumatickou stresovou poruchu (32,1 %), bolest (52,3 %), bolest hlavy (35,6 %) a nauzeu/zvracení (31,9 %).
Autoři poukazují na potřebu prozkoumat užívání CBD v těhotenství jako první krok ke zhodnocení potenciálních rizik expozice pro vyvíjející se plod.
Zdroj: Bhatia D., Battula S., Mikulich-Gilbertson S. et al. Cannabidiol-only product use in pregnancy in the United States and Canada: fndings from the International Cannabis Policy Study. Obstet Gynecol 2024 Aug 1; 144(2): 156–159, doi: doi: 10.1097/AOG.0000000000005603.
(zza)
