Kohortová studie, která použila data ze švédského národního registru, ukázala, že u populace s negativní rodinnou anamnézou kolorektálního karcinomu (CRC) a negativním nálezem při kolonoskopii lze prodloužit interval do další kolonoskopie z 10 na 15 let. Mohl by se tak snížit počet zatěžujících invazivních vyšetření, aniž by to mělo zásadní dopad na zdraví populace.
Podle této práce, jež zahrnula 110 074 jedinců ve věku 45–69 let s negativní rodinnou anamnézou CRC a negativním nálezem při kolonoskopii, kterou podstoupili v letech 1990–2016, a 1 981 332 kontrolních subjektů odpovídajícího pohlaví, roku narození a věku při zahájení sledování (kteří kolonoskopii nepodstoupili nebo měli pozitivní nález), znamená prodloužení intervalu do další kolonoskopie z 10 na 15 nezachycení pouze 2 případů CRC a 1 případu úmrtí z důvodu CRC na 1000 vyšetřených.
Zdroj: Liang Q., Mukama T., Sundquist K. et al. Longer interval between first colonoscopy with negative findings for colorectal cancer and repeat colonoscopy. JAMA Oncol 2024 May 2:e240827, doi: 10.1001/jamaoncol.2024.0827.
Telomery jsou nukleoproteinové komplexy, jež chrání konce chromosomů před náhodným spojováním a nechtěnými opravami reparačními mechanismy. Výsledky českého výzkumu prezentované na výročním sjezdu Americké asociace pro onkologický výzkum (AACR) v dubnu 2024 nyní ukazují, že délka telomer měřená v buňkách periferní krve může sloužit jako ukazatel odpovědi na léčbu ovariálního karcinomu platinovými deriváty.
Ženy s kratší délkou telomer (n = 46) vykázaly větší senzitivitu na tuto léčbu než ženy s delšími telomerami (n = 93; p = 0,037). Navíc délka telomer stanovená v nádorové tkáni je prediktorem celkového přežití pacientky − konkrétně kratší délka než medián je predispozicí pro delší přežití.
Zdroj: Tomášová K., Šeborová K., Kroupa M. et al. Telomere length as a predictor of therapy response and survival in patients diagnosed with ovarian carcinoma. Cancer Res 2024; 84 (7_Suppl.): LB096, doi: 10.1158/1538-7445.AM2024-LB096.
Okamžité snížení krevního tlaku u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou (CMP) a systolickým tlakem krve (STK) ≥ 150 mmHg při přednemocničním ošetření do 2 hodin od vzniku příznaků (k cílovým hodnotám 130–140 mmHg) nevedlo ke zlepšení funkčních výsledků dle Rankinovy škály za 90 dní po CMP.
Ovšem samostatná analýza podle typu CMP ukázala snížení rizika nepříznivého funkčního výsledku u pacientů s hemoragickou CMP, kteří tvořili 46,5 % hodnocené populace (poměr šancí [OR] 0,75; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,60–0,92), ale zvýšení tohoto rizika u pacientů s ischemickou CMP (OR 1,30; 95% CI 1,06–1,60). Průměrný STK při randomizaci byl 178 mmHg, při přijetí do nemocnice klesl u skupiny s intervencí na 158 mmHg, u kontrolní skupiny na 170 mmHg.
Zdroj: Li G., Lin Y., Yang J. et al.; INTERACT4 investigators. Intensive ambulance-delivered blood-pressure reduction in hyperacute stroke. N Engl J Med 2024 May 16; 390: 1862−1872, doi: 10.1056/NEJMoa2314741.
Mikro- a nanoplasty (MNP) mohou do lidského těla vstupovat zažívacím traktem, respiračním traktem nebo kontaktem s kůží. Člověk průměrně sní 0,1–5 g MNP z různých zdrojů za týden.
Nedávná studie s 257 pacienty ukázala, že MNP představují potenciální riziko pro kardiovaskulární (KV) zdraví. U 58,4 % probandů byl v ateromových plátech karotické tepny identifikován polyvinylchlorid (průměrně 5,2 µg/mg plátu). Jedinci s MNP v ateromovém plátu měli během 34 měsíců sledování 4,53× vyšší riziko složeného KV parametru zahrnujícího infarkt myokardu, CMP nebo úmrtí z KV příčin v porovnání s jedinci bez MNP v ateromových plátech.
Potenciální souvislost byla také popsána mezi MNP a idiopatickými střevními záněty (IBD). U jedinců s IBD byl totiž zjištěn vyšší obsah mikroplastů ve stolici než u zdravých jedinců a tento obsah navíc koreloval s tíží onemocnění.
Zdroj: Spriano P. What health risks do microplastics pose? Medscape 2024; May 17. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/what-health-risks-do-microplastics-pose-2024a10009f3
Na rozdíl od nejednotných závěrů předchozího výzkumu naznačujícího, že používání internetu může mít i nepříznivý vliv na duševní zdraví, ukázala nová studie provedená v letech 2006–2021 a zahrnující přes 2 miliony lidí ve věku 15–99 let ze 168 zemí světa, že používání internetu může příznivě ovlivnit jejich psychickou pohodu.
Ze 33 792 statistických modelů ukázalo 84,9 % statisticky významnou pozitivní korelaci mezi používáním internetu a pocitem pohody. Hodnocené parametry zahrnovaly například spokojenost v životě, příjemné a nepříjemné zkušenosti při používání internetu (strach, smutek, obavy, radost, nové poznatky, nalezení potřebných informací), sociální spokojenost, fyzický pocit pohody, začlenění do komunity. Výsledky jsou nezávislé na používání řady možných alternativ internetu.
Zdroj: Vuorre M., Przybylski A. K. A multiverse analysis of the associations between internet use and well-being. Technol Mind Behav 2024 May 13; 5 (2), doi: 10.1037/tmb0000127.
(zza)
