Je obecně známý fakt, že lidská populace stárne a spolu s tím přibývá i lidí s demencí. Podle prognóz počet osob trpících Alzheimerovou chorobou (AD) a související demencí má být v roce 2050 trojnásobný oproti roku 2015 – z 50 milionů má stoupnout na 152 milionů.
Hůře jsou na tom ženy, u nichž je riziko AD třikrát vyšší než u mužů. Jako vysvětlení se nabízí, že se průměrně dožívají vyššího věku, a tedy mají větší „šanci“, že se demence spojené s AD dožijí.
Literatura ale naznačuje, že roli hrají i další faktory, například ztráta estradiolu v menopauze. Menopauza ovšem probíhá velmi individuálně a totéž se dá říci i o jejích kognitivních důsledcích. Jak to tedy je? Na to hledala odpověď zmíněná studie.
Studijní soubor tvořilo 896 postmenopauzálních žen zapojených do probíhající kanadské národní online observační kohortové studie CAN-PROTECT, která se snaží posoudit vliv demografických, zdravotních, environmentálních a životních faktorů na rizika a odolnost proti stárnutí mozku.
Průměrný věk účastnic činil 64,2 (± 7,3) roku, vlastnímu vzdělání věnovaly v životě průměrně 15,5 (± 5,0) roku, k nástupu menopauzy u nich došlo v průměrném věku 49,4 (± 6,5) roku. V celkovém souboru mělo 667 žen menopauzu spontánní (průměrně jim v době nástupu bylo 51,3 ± 4,2 roku), 162 v důsledku hysterektomie nebo ooforektomie (42,0 ± 8,7) a 67 z jiných zdravotních důvodů (nástup menopauzy ve věku 47,3 ± 5,2 roku).
Substituční hormonální terapii (HT) užívalo 166 (24,9 %) účastnic, nejčastěji uváděly užívání kombinace estrogenu a progesteronu (n = 73), dále o léčbu na bázi estradiolu (n = 41), konjugované estrogeny (n = 34), kombinace estrogenu a gestagenu (n = 18) nebo užívání samotného gestagenu (n = 12). Část účastnic ale typ HT neupřesnila (n = 47).
Ze seznamu 11 menopauzálních symptomů probandky popsaly výskyt 0–10, průměr činil 3,7 ± 2,8 (u spontánní menopauzy 3,8 ± 2,8, u menopauzy navozené 3,5 ± 2,8). Nejčastější byly návaly horka (n = 583, 88 %) a noční pocení (n = 496, 70 %), k nejméně častým naopak patřily zimnice (n = 92, 14 %) a příznaky nevyskytující se v seznamu (n = 31, 5 %).
Hodnoceny byly zátěž působená příznaky perimenopauzy (suma symptomů), kognitivní funkce (pomocí škály Everyday Cognition – ECog-II, kde vyšší skóre znamená větší závažnost kognitivního deficitu), mírné poruchy chování (dle skóre Mild Behavioral Impairment Checklist – MBI-C, kde vyšší skóre znamená větší závažnost), vztahy mezi závažností menopauzálních symptomů na jedné straně a kognitivními funkcemi či symptomy MBI na straně druhé.
Zohledňovány byly aktuální věk, vzdělání, věk v době nástupu menopauzy, typ menopauzy a užívání hormonální terapie (HRT).
Celkově studie prokázala, že větší zátěž symptomy menopauzy je spojena se zhoršením kognitivních funkcí a větším výskytem symptomů mírných poruch chování ve středním a pozdním věku. Užívání HT může pomoci zmírnit symptomy MBI více než pokles kognitivních schopností.
Zátěž daná příznaky menopauzy podle výše popsaných výsledků může predikovat náchylnost k demenci – svědčí o tom vyšší skóre kognitivní a behaviorální poruchy u žen, které měly symptomů menopauzy více.
Konkrétně se ukázalo, že:
(esr)
Zdroj:
Crockford J. F. E., Guan D. X., Einstein G. et al. Menopausal symptom burden as a predictor of mid- to late-life cognitive function and mild behavioral impairment symptoms: A CAN-PROTECT study. PLOS One 2025 Mar 5, doi: 10.1371/journal.pone.0301165.
