Káva je velmi oblíbený nápoj. Kofein v ní obsažený dokáže povzbudit, pomáhá koncentrovat se a potlačuje únavu. Zvyšuje sice krevní tlak, nicméně v přiměřené míře prospívá. Udává se, že přibližně 400 mg kofeinu denně je maximální dávka, která působí na tělo pozitivně. Pro představu jde o dvě espresa kvalitní kávy. Některé studie popisují, že pravidelné pití tohoto nápoje snižuje riziko onemocnění srdce a cév. Pokud kávě zrovna neholdujete a dáváte přednost zelenému čaji, můžete si bez obav dopřát až 4 šálky denně. Studie udávají, že konzumenti čaje nejsou vystaveni zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění a chorob koronárních cév. Některé dokonce tvrdí, že zelený čaj má ochranný vliv na cévy.
Vyslovit konečný verdikt, jak moc negativně se energetické nápoje podepisují na našem zdraví, je obtížné. Nelze soudit, zda tělu škodí, či nikoliv. A je jedno, jaký energetický drink zrovna posuzujeme. Složení i množství látek v jednotlivých nápojích jsou totiž takřka shodné. Rychlost nástupu účinku může být ale třeba oproti kávě rychlejší. Dáno je to mimo jiné vysokým obsahem jednoduchých cukrů, které se začínají vstřebávat už v ústech. A právě cukr je považován za jeden z hlavních motorů pro řadu procesů v těle. Sám o sobě má navíc povzbuzující efekt.
Kofein obecně zvedá krevní tlak, a to jak systolický, tak i diastolický. Zvyšuje i tepovou frekvenci, někteří lidé popisují při vyšších dávkách bušení srdce. To je dáno tím, že srdeční síně pracují rychleji než komory. Tento stav je přechodný a po zpracování kofeinu se srdeční akce vrací zpět do normy. U citlivých lidí může kofein způsobit nervozitu.
Myslíte si, že abstinencí pomáháte svému zdraví? Studie, která posuzovala vliv alkoholu na vznik kardiovaskulárních chorob, přišla s následujícím závěrem: Alkohol pomáhá zvýšit hladinu dobrého HDL cholesterolu a snižuje riziko diabetu. Lze tak říci, že půllitr piva nebo dvě deci vína denně jsou opravdu na zdraví.
(žij)
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4175045/pdf/394_2014_Article_661.pdf
https://ac.els-cdn.com/S0273230017302210/1-s2.0-S0273230017302210-main.pdf?_tid=9020b861-6c6c-4ba8-9895-80c005810436&acdnat=1521480418_3438986224300c328808dfd0e852d6f8
https://ojs.kardiologiapolska.pl/kp/article/view/KP.2013.0063/7240
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
