„Spojení průlomových údajů z klinických studií, nově vydaných klinických doporučených postupů a silného globálního zastoupení činí z kongresu ESC 2025 významnou událost, která formuje budoucnost kardiovaskulární medicíny. Nikdy předtím jsme neviděli tak vysoký počet nejnovějších studií ze všech oblastí kardiologie, které byly prezentovány a současně publikovány v předních časopisech, informovaly o klinickém rozhodování a zlepšovaly péči o pacienty,“ podotkl profesor Mahfoud.
Kongres ESC 2025 byl ovšem nejen vysoce úspěšný, ale i slavnostní – ESC oslavila za přítomnosti španělského krále Filipa VI. již 75 let své existence. A k tomu všemu měl i rekordní účast: 33 tisíc zdravotnických pracovníků ze 169 zemí. Vědecké příspěvky doputovaly ze 115 zemí. Některé prezentované poznatky stručně přibližujeme v následujícím souhrnu.
1. září 2025 bylo v rámci kongresu ESC představeno první konsenzuální prohlášení ESC o souvislosti duševního zdraví v celém jeho spektru a kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Má zdravotníky informovat o tom, že duševní poruchy ovlivňují KV zdraví a naopak, a nastiňuje, jak předcházet negativním dopadům této spojitosti, případně je aspoň minimalizovat. Zdravotníci totiž podle autorů nemají o tomto tématu dostatečné povědomí. Konsenzus proto nabízí komplexní přehled důkazů o této spojitosti.
Dokument zdůrazňuje, že hodnocení a management duševního zdraví by měly být součástí rutinní KV péče, i když jedním dechem dodává, že potřebný je další výzkum. Podle autorů by se mělo k péči o osoby s KV onemocněním přistupovat holisticky, doporučují nové modely péče a fungování týmů psycho-kardiologů na KV odděleních ve spolupráci s odborníky na duševní zdraví a primární i sociální péčí.
Autoři navrhují pro rutinní péči principy ACTIVE – acknowledge (uznat), check (ověřit), tools (používat ověřené nástroje), implement (zavádět), venture (podniknout) a evaluate (vyhodnotit). Dále upozorňují na systémové překážky v prevenci, screeningu, diagnostice i léčbě KV onemocnění u osob s těžkými psychickými poruchami, z nichž plynou rozdíly mezi KV péčí o tato nemocné oproti běžné populaci. K jejich eliminaci je třeba odstranit stigmatizaci, stereotypy, předsudky a diagnostické zastínění (mylné přičítání somatických příznaků již existujícím psychickým onemocněním).
Je známo, že herpesvirus varicella zoster (VZV, HHV-3) nejprve způsobí plané neštovice, pak „usne“ v nervovém systému a po „probuzení“ může vyvolat pásový opar (herpes zoster). Kromě toho ale také vyvolává zánět a remodelaci cév.
Výzkum ukázal, že reaktivace VZV může způsobit dokonce i infarkt myokardu (IM) či cévní mozkovou příhodu (CMP). Pomocí globálního systematického přehledu a metaanalýzy (první na toto téma) byla hodnocena možná souvislost mezi očkováním proti VZV a rizikem velké KV příhody (IM, CMP). Autoři prošli 3 databáze vědecké literatury a do přehledu zahrnuli 19 studií, přičemž 9 (8 observačních a 1 randomizovaná kontrolovaná studie fáze III) splňovaly kritéria pro metaanalýzu. Ve zmíněných 9 studiích tvořili 53,3 % účastníků muži a v 7 z nich byl střední věk probandů 53–74 let. Ukázalo se, že pacienti, kteří podstoupili vakcinaci proti herpes zoster, ať rekombinantní (RZV) nebo živou (ZVL), měli riziko IM i CMP statisticky významně nižší než neočkovaní, a to v obou věkových skupinách, které probandi tvořili – v populaci ≥ 18 let o 18 % a ≥ 50 let o 16 %. Absolutní riziko KV příhody kleslo o 1,2–2,2 na 1000 osob/rok.
Jak přesné jsou vlastní údaje pacientů o rodinné anamnéze (RA) infarktu myokardu (IM), porovnáme-li je s daty z národního registru? Odpověď na tuto otázku hledali vědci z Karolinska Institutet ve Stockholmu.
Do své práce zahrnuli 25 302 subjektů ze švédské studie SCAPIS, u nichž platilo, že data obou rodičů obsahoval Švédský multigenerační registr. Data o RA infarktu myokardu u rodičů a sourozenců uváděná účastníky studie byla získána z dotazníku SCAPIS a reálné údaje o výskytu IM u rodičů a sourozenců ze Švédského národního registru pacientů a Registru příčin úmrtí.
Medián věku respondentů činil 57,4 roku. Jimi uváděné údaje o RA infarktu myokardu v porovnání s národními registry výrazně podceňovaly prevalenci (Cohenův koeficient kappa, tj. statistické měřítko shody mezi hodnotiteli 0,491; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,480–0,503). Zejména to platilo u IM s časným nástupem, který je klinicky nejrelevantnější (Cohenův koeficient kappa 0,396; 95% CI 0,367–0,426). Muži obecně uváděli méně přesné informace o RA IM než ženy. Osoby s vysokoškolským vzděláním a vysokým disponibilním příjmem uváděly anamnézu rodičů přesněji, avšak pouze v případě výskytu IM bez věkového omezení.
Hypokalémie, a dokonce nižší normální plazmatické hladiny draslíku u pacientů s KV onemocněním zvyšují riziko komorových arytmií. Dánská randomizovaná otevřená studie POTCAST proto ověřovala, zda se klinicky vyplatí jeho hodnoty zvyšovat.
Celkem 1200 pacientů s vysokým rizikem komorové arytmie (osob s implantabilním kardioverterem-defibrilátorem [ICD]) a výchozí plazmatickou hladinou draslíku ≤ 4,3 mmol/l dostávalo buď běžnou péči (n = 600), nebo jim byla zvyšována koncentrace draslíku (n = 600) na 4,5–5,0 mmol/l přidáním antagonistů mineralokortikoidních receptorů anebo suplementů draslíku s dietním poradenstvím. Případné užívání diuretik způsobujících ztrátu draslíku bylo sníženo nebo zastaveno. Průměrný věk probandů činil na začátku studie 62,7 roku, ženy tvořily 19,8 %, v anamnéze měla většina (64,6 %) pacientů srdeční selhání, polovina ischemickou chorobu srdeční a polovina kardiomyopatie nebo primární arytmie.
Přidání draslíku se osvědčilo. Během mediánu doby sledování 39,6 (26,4–49,3) měsíce se vyskytlo méně příhod složeného sledovaného parametru (setrvalá ventrikulární tachykardie nebo odpovídající ICD terapie, neplánovaná hospitalizace z důvodu arytmie nebo srdečního selhání či úmrtí z jakékoli příčiny) ve skupině e zvyšováním hladiny draslíku než ve skupině se standardní péčí: 22,7 % (136) vs. 29,2 % (175) jedinců, což znamená 7,3 vs. 9,6 příhody/100 osob/rok (poměr rizik [HR] 0,76; 95% CI 0,61–0,95; p = 0,01). Incidence hospitalizací kvůli hyper- či hypokalémii byla v obou skupinách podobná.
(esr)
Zdroje:
1. Bueno H. et al.; ESC Scientific Document Group. 2025 ESC Clinical Consensus Statement on mental health and cardiovascular disease. Eur Heart J 2025 Aug 29: ehaf191, doi: 10.1093/eurheartj/ehaf191 [Epub ahead of print].
2. Williams C., Bhatt D. L., Aguiar C. et al. Herpes zoster vaccine effectiveness against cardiovascular events – a systematic literature review and meta-analysis. ESC Congress, Madrid, 2025 Aug 29 – Sep 1. Dostupné na: https://esc365.escardio.org/presentation/304557
3. Wahrenberg A., Leander K., Habel H. et al. Validation of self-reported family history of myocardial infarction using nationwide health care data. ESC Congress, Madrid, 2025 Aug 29 – Sep 1. Dostupné na: https://esc365.escardio.org/presentation/304558
4. Jøns C., Zheng C., Winsløw U. C. G. et al. Increasing the potassium level in patients at high risk for ventricular arrhythmias. N Engl J Med 2025 Aug 29, doi: 10.1056/NEJMoa2509542 [Epub ahead of print].
Foto: archiv ESC
