Původcem difterie jsou korynebakterie produkující toxin, jednak čistě lidský patogen Corynebacterium diphtheriae a relativně nově i primárně zvířecí druhy C. ulcerans a C. pseudotuberculosis. Zdrojem nákazy tedy může být jak infikovaný člověk, tak zvíře. C. ulcerans bylo odhaleno v roce 1926. Způsobuje zejména mastitidy u zvířat, nakazit se je možné i z nepasterizovaných mléčných produktů. Jeho přítomnost byla prokázána u řady zvířat, mimo jiné u divokých i domestikovaných koček a psů, fretek, koní, koz, domácích a divokých prasat, velbloudů, lišek nebo srnčí zvěře. Nejdůležitějším faktorem virulence je právě difterický toxin.
Poprvé byl zvýšený výskyt C. ulcerans popsán ve Velké Británii. Aktuálně je záchyt na území Evropy relativně stabilní, pohybuje se kolem 60 případů za rok. Některé z nich (včetně českých) jsme zpracovali formou stručných kazustik.
V souvislosti s difterií zůstává ještě otevřená řada otázek. Patří k nim například problematika imunosuprimovaných pacientů, kterým výrazně klesají titry protilátek. Otázka tedy zní: Je v tomto případě potřeba booster dávka? Pomůže u infekce C. ulcerans? Světová zdravotnická organizace (WHO) ji doporučuje, stejně jako americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), zejména u osob, které cestují do endemických oblastí.
Je toxin C. ulcerans identický jako u C. diphtheriae a je zároveň inaktivován difterickým antitoxinem (DAT)? Zdá se, že ano. DAT by měl tedy zabrat i v případě C. u.
A pak je zde další neznámá: Je difterie způsobená C. ulcerans výsledkem prostého přenosu fágu kódujícího produkci toxinu z C. diphtheriae na C. ulcerans? Na to zatím přesné odpovědi nejsou.
V poslední době je patrná proměna epidemiologické situace. Zásadní je změna věkové distribuce, kdy dochází k posunu případů od dětské populace k populaci dospívajících a dospělých, což je patrně dáno tím, že dochází k vyvanutí imunity po očkování.
Zjevná je i souvislost se stárnutím populace. Narůstá počet lidí s poruchami imunity, jejichž důsledkem je pokles hladiny protilátek. Zvyšuje se i frekvence záchytu netoxigenních korynebykterií (zejména C. diphtheriae), jež mohou vyvolávat závažné stavy, jako jsou sepse, endokarditidy nebo bakteriémie, s relativně vysokou úmrtností.
Autorka sdělení proto vyzývá ke zvážení aplikace další booster dávky, která může pomoci proti oběma typům − i vzhledem ke zvýšenému záchytu v Evropě včetně Česka. A důležité je i to, že přítomnost netoxigenních kmenů v populaci představuje reálné nebezpečí konverze netoxigenních kmenů (korinobarterií) v toxikogenní.
Monovakcína proti záškrtu u nás dostupná není, proto se doporučuje přeočkování v trojkombinaci záškrt, tetanus a černý kašel.
(jas)
Zdroje:
1. Zoonózy – seminář. Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP, Praha, 4. 6. 2024. Dostupné na: https://youtube.com/live/jxCOLg6TANs?feature=share
2. Aktuální data NRL pro pertusi a difterii. Centrum epidemiologie a mikrobiologie, SZÚ Praha, 2024.
