Kašel dlouhodobě představuje hlavní příznak, s nímž se rodiče obracejí na ordinace dětských pneumologů. „Nejčastěji jde sice o kašel asociovaný s virovými infekcemi, kdy i jeho často dlouhodobější průběh a pomalejší ústup lze připsat přetrvávajícímu působení infekčního agens, vždy je ale třeba vyloučit závažnější patologii,“ vysvětluje předseda České společnosti dětské pneumologie (ČSDP) ČLS JEP prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., který působí na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN Motol.
Profesor Pohunek se ve své prezentaci zabýval diagnostikou a možnostmi léčby habituálního a psychogenního kašle. Kašel jako takový považuje za zcela normální, zdravé děti podle jeho slov běžně kašlou 11krát za den. „Když dítě ráno vstane, třikrát si odkašle a pak má celý den pokoj, je to zcela v pořádku,” reaguje na obavy rodičů, kteří s takovými dětmi přicházejí do ordinací.
„Pokud nenajdeme příčinu, jedná se o syndrom nespecifického kašle, který časem většinou spontánně odezní,” uvedl ve svém vystoupení na téma diferenciální diagnostiky chronického kašle místopředseda ČSDP MUDr. Václav Koucký, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Svůj pohled lékařky ORL na dlouhodobý kašel u dětí nabídla přítomným MUDr. Jitka Vydrová z pražské polikliniky Medico. Za základní diagnostiku v otorinolaryngologii považuje endoskopické vyšetření horních cest dýchacích.
„Na trhu je 60 volně dostupných přípravků na léčbu kašle,“ řekl prof. MUDr. František Kopřiva, Ph.D., z Dětské kliniky FN Olomouc, který hovořil na téma farmakoterapie kašle u dětí. Doporučuje používat med, který má antioxidační, antibakteriální a antimikrobiální účinky a obsahuje asi 181 různých látek, například vitamin C, antioxidační flavonoidy nebo polyfenoly. „Med by ale neměly dostávat děti do jednoho roku, protože u nich může vyvolat kojenecký botulismus,“ upozornil.
„Problém spánkové apnoe u dětí je multidisciplinární,“ sdělila na úvod této sekce MUDr. Martina Ondrová, Ph.D., z brněnské ambulance ORL pro poruchy dýchání ve spánku. Rodiče by podle ní měli navštívit lékaře, jestliže jejich dítě chrápe, ve spánku občas nedýchá nebo spí s výrazně zakloněnou hlavou. Pro zjištění poruch spánku doporučuje, aby rodiče natočili své spící dítě a video poslali lékaři.
Doc. MUDr. Iva Příhodová, Ph.D., z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze uvedla, že obstrukční spánková apnoe (OSA) trápí 2 až 4 % dětí, přičemž u obézních tento podíl činí 30 až 50 %. „Jde tedy o významný zdravotní problém – i ve světě,“ řekla docentka Příhodová s tím, že v Česku uplatňují lékaři k OSA velmi odlišné přístupy.
MUDr. Ľuboš Bača z Pediatrické kliniky 1. LF UK a FTN upozornil, že plicní tuberkulóza u dětí se většinou neprojevuje žádnými symptomy a nemoc prokáže až cílené vyšetření.
Na letošní konferenci vystoupil i zahraniční host, a to dr. Paul Aurora z londýnské Great Ormond Street Hospital, kde se věnuje dětské pneumologii. Ve své prezentaci se zabýval aktuálními přístupy k obliterující bronchiolitidě (PIBO – postinfectious bronchiolitis obliterans). Podle jeho slov se může vyskytnout po téměř jakémkoliv prodělaném infekčním onemocnění, ovšem nejčastěji po těch, jejichž příčinou jsou adenoviry. Obliterující bronchiolitida se může projevit také po transplantaci plic či kmenových buněk, po chronickém aspiračním plicním onemocnění nebo nemocích pojivové tkáně.
Zpestřením jinak čistě odborného programu bylo vystoupení Alžběty Naskové, zástupkyně nadace Zlatá rybka, která ve spolupráci s lékaři plní přání vážně nemocným dětem od 5 do 18 let.
(eve)
Zdroj: 22. konference dětské pneumologie 2024. Praha, 13. dubna 2024.
Pusťte si audiozáznam, v němž profesor Petr Pohunek hovoří o dlouhodobém kašli u dětí:
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
