KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Aktuální období je typické stoupajícím výskytem akutních respiračních infekcí u dětí i dospělých, zejména faryngitid a tonzilitid. Tyto akutní záněty sice samy odezní, přesto je bolest v krku jako obtěžující příznak nejčastějším důvodem pro návštěvu lékaře.
Asi třetina nemocných s akutními příznaky přichází právě s bolestí v krku, přičemž většina (70–80 %) primárních infekcí horních dýchacích cest je virové etiologie, proto není podání antibiotik indikované.1
Zbývající třetina je bakteriálního původu1 a pro prokázané či vysoce suspektní bakteriální infekce nebo komplikace (např. streptokoková faryngitida s pozitivním testem, peritonzilární absces, otitis media s těžkým průběhem, sinusitida s protrahovanými či závažnými symptomy) jsou vyhrazena antibiotika (ATB).2–4 Racionální preskripce ATB je klíčová pro prevenci nárůstu antimikrobiální rezistence.
Standardem léčby akutní virové faryngitidy a tonzilitidy u dětí je symptomatická terapie s dostatečným přísunem tekutin pro prevenci dehydratace a klidový režim. Bolest tlumíme perorálními analgetiky (paracetamol, případně ibuprofen).
Léčbu lze doplnit topicky působícími podpůrnými přípravky.2 V jejich rámci jsou nejžádanější pastilky připravené k okamžitému použití a každý rodič si v lékárně dovede zvolit ty, které jsou pro malého pacienta nejschůdnější, ať již na bázi antiseptických účinných nebo přírodních látek. Lokální anestetické prostředky ke zmírnění dyskomfortu v krku jsou doporučeny až dospělým.2 U části pacientů může doplňková intervence zkrátit dobu trvání a intenzitu symptomů a snížit potřebu neplánovaných návštěv zdravotnických zařízení.5
Randomizovaná kontrolovaná studie5 hodnotila bezpečnost a účinnost probiotik Limosilactobacillus reuteri ATCC PTA 5289 a DSM 17938 coby adjuvantní léčby u dětí ve věku 6 měsíců až 5 let s faryngitidou či tonzilitidou. Děti byly náhodně rozděleny k podávání probiotických kapek nebo placeba po dobu 10 dnů současně s nesteroidními antiflogistiky, přičemž u nich byly sledovány parametry jako délka trvání a závažnost příznaků akutních respiračních infekcí, změny IgA ve slinách a změny zánětlivých biomarkerů.
Ve skupině s L. reuteri nedocházelo od 2. dne k febriliím (průměrná teplota 37,3 ± 0,5 °C vs. 38,6 ± 0,3 °C; p < 0,05). Zároveň byla u této skupiny od 3. dne nižší závažnost bolesti v krku (5 ± 0,9 vs. 8 ± 1,2 pro placebo; p < 0,05). Ve skupině s L. reuteri dále došlo k významnému snížení počtu dnů s rýmou a nosní kongescí, počtu neplánovaných návštěv lékaře či urgentního příjmu, hladin tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α) a souvisejících nákladů na léčbu, zatímco výskyt nežádoucích účinků byl srovnatelný s placebem.
Výsledky této studie podporují účinnost a bezpečnost doplnění symptomatické léčby o konkrétní kombinaci probiotických kmenů L. reuteri ATCC PTA 5289 a DSM 17938. Tyto kmeny jsou obsaženy v doplňku stravy BioGaia Pharax®, přičemž kmen PTA 5289 je izolovaný z dutiny ústní a DSM 17938 z mateřského mléka. Patentovaná kombinace probiotických kmenů v přípravku BioGaia Pharax® je obohacena o vitamin D3, který přispívá k normální funkci imunitního systému.
Tento přípravek ve formě perorálních kapek pro děti od 6 měsíců věku a dospělé je určený pro doplnění mikrobioty úst a krku. Dávkování 5 kapek 2× denně po dobu 10 dní představuje optimální denní dávku 400 milionů živých bakterií Limosilactobacillus reuteri a 10 μg vitaminu D3.
Při současné ATB terapii nebo užívání dezinfekčních či analgetických pastilek je vhodné podat kapky nejdříve 2–3 hodiny po podání antibiotik či pastilek. Po vyčištění zubů je vhodné počkat alespoň 20 minut a při večerním podávání kapek je optimální již poté nejíst a nepít.
Tato důkazy podpořená doplňková péče může tělu pomoci k rychlejšímu zotavení.
(lexi)
Zdroje:
1. Bruthansová P., Plzák J., Jablonický P. Jak na bolesti v krku v jarních a letních měsících. Medicína pro praxi 2013; 10 (6–7): 226–230.
2. Žemličková H., Nyč O., Prokeš M. a kol. Akutní faryngitida, tonzilitida. Nová klinická doporučení pro antibiotickou terapii v ambulantní praxi. Státní zdravotní ústav, 2022. Dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz/wp-content/uploads/2022/03/doporuceni-akutni-faryngitida-tonzilitida.pdf
3. Žemličková H., Nyč O., Prokeš M. a kol. Akutní otitis media. Státní zdravotní ústav, 2022. Dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz/wp-content/uploads/2022/03/doporuceni-akutni-otis-media.pdf
4. Žemličková H., Nyč O., Prokeš M. a kol. Akutní sinusitida. Státní zdravotní ústav, 2022. Dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz/wp-content/uploads/2022/03/doporuceni-akutni-sinusitida.pdf
5. Maya-Barrios A., Lira-Hernandez K., Jiménez-Escobar I. et al. Limosilactobacillus reuteri ATCC PTA 5289 and DSM 17938 as adjuvants to improve evolution of pharyngitis/tonsillitis in children: randomised controlled trial. Beneficial Microbes 2021; 12 (2): 137–145.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
