Metoda zvaná CT kolonografie je neinvazivní možností screeningu kolorektálního karcinomu, přestože přesnost v detekci lézí nebyla dosud jasně definována u asymptomatických dospělých v rizikové skupině.

Jedním z významných markerů kardiovaskulárního rizika je arteriální rigidita. K jejímu posouzení se v běžné klinické praxi rutinně používá měření karotidofemorální rychlosti šíření pulzové vlny (PWV).

Od identifikace první onkogenní řídicí mutace u nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) uběhlo již 17 let. Kromě mutace v genu EGFR se podobně jako u dalších onkologických onemocnění podařilo identifikovat množství dalších řídicích mutací. Na tyto objevy plynule navázal také vývoj cílené léčby, což může být jednou z příčin toho, že v posledních letech pozorujeme pokles mortality na toto nádorové onemocnění.

Primární hyperaldosteronismus, nejčastější příčina sekundární hypertenze, který vzniká při nadprodukci aldosteronu v nadledvinách, je popisován u 4,3 % hypertoniků. Bývá spojen nejen s těžkou až farmakorezistentní hypertenzí, výskytem hypokalémie, ale také se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou.

Začátkem listopadu se uskutečnil tradiční kongres Americké kardiologické asociace (AHA), na kterém bylo prezentováno 756 přednášek či abstrakt zahrnujících celé spektrum kardiovaskulární a cerebrovaskulární medicíny. V popředí zájmu na všech oborových akcích je nyní problematika akutního srdečního selhání –⁠ a ani toto odborné setkání nebylo výjimkou. Jako ze svého pohledu nejzajímavější sdělení s dopadem do každodenní klinické praxe si níže dovolím podrobněji zmínit studii hodnotící význam rychlé up-titrace trojkombinace léčby srdečního selhání, dále studii o vlivu gliflozinu na celkovou diurézu a efektivitu kličkového diuretika v léčbě dekompenzace srdečního selhání a v neposlední řadě výsledky ryze české studie zaměřené na podporu ECMO u šokových pacientů.

Geneticky podmíněný syndrom spojující vrozenou srdeční vadu s typickým faciálním fenotypem dostal jméno Jacqueline Noonanové, dětské kardioložky působící ve 2. polovině 20. století, která jej jako první rozpoznala a popsala. V následujícím textu si jej stručně představíme a přiblížíme okolnosti jeho objevu.

Roztroušená skleróza (RS) představuje chronické progresivní a nepředvídatelné onemocnění centrální nervové soustavy, které má za následek kognitivní a fyzické postižení a zvýšenou únavnost pacientů.

Romosozumab, subkutánně podávaná protilátka proti sklerostinu, je jedním z nejpotentnějších osteoanabolik a jeví se jako vysoce účinná modalita v léčbě osteoporózy postmenopauzálních žen. Základní informace k mechanismu účinku, poznatky z proběhlých pivotních studií a praktická doporučení pro léčbu romosozumabem shrnuje následující stručný přehled.

Takzvané funkční halucinace jsou vzácným fenoménem, kdy halucinace spouští určitý stimul, po jehož odeznění vymizí i samotná halucinace. Prezentujeme kazuistiku muže s paranoidní schizofrenií dobře kontrolovanou risperidonem a fluoxetinem, u něhož se objevovaly funkční halucinace při zvuku strojů v zaměstnání a znemožňovaly mu výkon práce.

Levothyroxin (LT4) v perorální formě je standardní terapií pro pacienty s hypotyreózou. Vzhledem k legislativní možnosti generické substituce a množství originálních a generických přípravků s obsahem LT4 je jeho substituce možná, přesto není doporučovaná. Jaké jsou závěry pro praxi?

Studie porovnávající lokální kombinovanou léčbu 1,2% klindamycinem (CLIN) s 0,025% tretinoinem (RA) v nosném vehikulu (CT gel) s efektem monoterapie klindamycinem, tretinoinem a nosným vehikulem u pacientů s akné.

Ačkoli Česká republika patří mezi země s dostatečným zásobením jódu díky programu jodizace jedlé soli (Zamrazil et al. 2004), mohou být těhotné ženy ohroženy nedostatkem jódu.

Studie případů a kontrol zahrnující téměř 26 000 osob ukázala statisticky významnou souvislost mezi revmatoidní artritidou a hlubokou žilní trombózou.

Febrilní neutropenie (FN) zůstává stále závažnou komplikací chemoterapie (CHT), která zvyšuje morbiditu a mortalitu nemocných a je příčinou snížení účinnosti protinádorové léčby. Riziko FN ovlivňuje kromě typu a intenzity CHT řada dalších aspektů, jakými jsou věk pacienta, pokročilost onemocnění, výkonnostní stav, komorbidity aj. Podávání faktoru stimulujícího kolonie granulocytů (G-CSF) je proto třeba individualizovat a při rozhodování o jeho využití posoudit všechny parametry ovlivňující riziko FN. Shrnujeme tento postup dle platných doporučení Evropské společnosti klinické onkologie (ESMO).

Pacienti trpící revmatoidní artritidou (RA) mají ve srovnání s obecnou populací zvýšené riziko venózního tromboembolismu (VTE).