VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Video Screening a diagnostika pacientky se systémovou sklerodermií s asociovaným IPP* v interaktivní kazuistice krok za krokem
Systémová sklerodermie (SSc) je vzácné chronické systémové onemocnění pojiva. Postihuje kůži, cévy a řadu vnitřních orgánů, často vede ke sklerotizaci a fibrotizaci. Léčba musí být komplexní a zahrnovat pravidelné kontroly, aby bylo možné včas odhalit postižení vnitřních orgánů a riziko progrese nemoci. Doporučený screening plicního postižení probíhá na spádových plicních ambulancích nebo centrech pro diagnostiku a léčbu *intersticiálních plicních procesů (IPP). 1
Naše interaktivní kazuistika přibližuje přístup k managementu pacienta se SSc a postup pro diagnostiku progredujícího IPP. Případu 57leté ženy se systémovou sklerodermií s asociovaným IPP se věnují specialisté spádové revmatologické ambulance, plicní ambulance a centra pro IPP ve FN Olomouc.
Video Trifluridin/tipiracil + bevacizumab u pacienta dříve nepředléčeného bevacizumabem − kazuistika
Prof. MUDr. Beatrice Mohelníková Duchoňová, Ph.D., z Onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc prezentuje v kazuistice ze své praxe spletitý případ pacienta, u něhož byl již v roce 2015 diagnostikován mucinózní adenokarcinom v perianální oblasti. Po úvodní chemoradioterapii se však rozhodl pro alternativní postup, přestal docházet na plánované kontroly a v onkologické léčbě opět pokračoval až po více než 6 letech. Vzhledem k aktuálnímu stavu již nebylo možné provést operaci, proto byly ve 3 liniích postupně nasazeny režim FOLFOXIRI, regorafenib a mCAPIRI. Kvůli další progresi lokálně pokročilého nálezu byla pro 4. linii zvolena kombinace trifluridin/tipiracil + bevacizumab s významnou parciální odpovědí, velmi dobrou tolerancí a zlepšením kvality života nemocného.
Novinky Česká situace v boji se závislostí na tabáku není zdaleka tak pozitivní, jak ji celosvětově popisuje WHO
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala 16. ledna zprávu, v níž bilancuje celosvětový postup v oblasti prevence závislosti na tabáku. Ačkoliv snahy tabákového průmyslu o vměšování se do politik států neslábnou, zpráva vyznívá pozitivně. Nakolik jsou však prezentované pokroky konzistentní s těmi dosahovanými v českém prostředí? Jaké další kroky by bylo možné udělat pro posílení prevence závislosti na tabáku a jakou roli v tom mohou sehrát lékaři? Závěry WHO jsme nechali doplnit a okomentovat prof. MUDr. Evou Králíkovou, CSc., z Ústavu hygieny a epidemiologie a vedoucí Centra pro závislé na tabáku 3. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.