rizikové faktory

Žilní tromboembolická nemoc se v pediatrické populaci vyskytuje zřídka, nicméně v posledních letech její incidence stoupá. Nově byla pro pediatrickou populaci schválena léčba rivaroxabanem. Při jeho použití byla zaznamenána častější úplná regrese trombu, naopak méně časté jsou symptomatické recidivy onemocnění. Využití přímých (nových) antikoagulancií (DOACs, NOACs) vzhledem k jejich perorálnímu podání a absenci nutnosti pravidelného laboratorního monitorování představuje obzvlášť pro dětské pacienty možnost značně komfortnější léčby.

Hormonální vliv na plicní funkce je znám již dlouhou dobu. Astma se často zhoršuje v pubertě, během těhotenství a v době před začátkem menstruace. Tento jev byl popsán již v roce 1931. Funkci plic však v tomto období nikdo podrobněji nezkoumal. Porozumění těmto změnám může přinést i praktické důsledky pro léčbu pacientek.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v první kompletní remisi vedlo k významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

Plicní hypertenze (PH) je heterogenní onemocnění s řadou příčin charakterizované progredující námahovou dušností a středním tlakem v plicnici (MPAP −⁠ mean pulmonary artery pressure) > 25 mmHg. Některé látky specificky používané v terapii plicní arteriální hypertenze jsou zkoušené i u pacientů s PH spojenou s chronickou obstrukční bronchopulmonální chorobou a intersticiálními plicními onemocněními.

Nauzea a zvracení indukované chemoterapií (CINV) výrazně snižují kvalitu života onkologických pacientů, snižují jejich compliance a mohou vést k nutnosti přerušení terapie nebo snížení dávek. Následující přehledový článek přináší shrnutí aktualizovaných doporučení NCCN (National Comprehensive Cancer Network) pro profylaxi a terapii CINV.

Energetický příjem a zastoupení jednotlivých makronutrientů u pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP) může ovlivnit výsledky léčby z hlediska výskytu komplikací, délky umělé plicní ventilace nebo mortality.

Stanovení hladiny bílkoviny PSA v krvi je důležitým markerem při diagnostice benigní hyperplazie prostaty (BHP) a zejména karcinomu prostaty (KP). S jeho použitím nicméně přicházela i negativa v podobě nadbytečné diagnostiky a hlavně tzv. nadléčení u pacientů v časném stadiu KP.

Globální iniciativa pro chronickou obstrukční plicní nemoc (GOLD) vydává svá doporučení od roku 2001. Algoritmy diagnostiky a léčby jsou pravidelně zpřesňovány na základě nových poznatků. Poslední aktualizaci přináší dokument „2019 Report“.