Venofarmaka v terapii chronického žilního onemocnění končetin ve světle nových guidelines z roku 2018

Chronická žilní onemocnění a jejich farmakoterapie

Chronická žilní onemocnění jsou definována jako jakékoliv morfologické nebo funkční postižení žilního systému, které se manifestuje symptomy a/nebo patologickými nálezy na končetinách. Prevalence v populaci se odhaduje až na 50 %, přičemž se většinou jedná o nezávažné formy. Pokročilý stav ve formě chronické žilní insuficience je přítomný přibližně v 5 % případů, nejtěžší stadium nemoci v podobě ulcerací u 0,5–1 % populace.

V nových léčebných doporučeních publikovaných v roce 2018 v časopisu International Angiology se celá kapitola zabývá farmakoterapií onemocnění. Venofarmaka jsou přípravky používané již dlouhou dobu v léčbě chronického žilního onemocnění. Jedná se o heterogenní skupinu léčiv převážně rostlinného původu, jež ovlivňují makro- i mikrocirkulaci žilního systému, nezanedbatelný je také jejich vliv na lymfatickou drenáž.

Venofarmaka ve světle nových guidelines

Venofarmaka se dělí do 5 velkých skupin. Autoři publikovaných doporučení se snažili o porovnání přípravků v několika rovinách na základě dostupných metaanalýz a dalších klinických studií. Nejvyšším počtem důkazů stále disponuje mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce, hned na druhém místě pomyslného žebříčku se objevila kombinace extraktu saponinu z Ruscus aculeatus, hesperidinu a kyseliny askorbové.

Právě tato kombinace byla autory studie oceněna stupněm „1A“, tedy silným doporučením na podkladě velkých randomizovaných studií nebo metaanalýz s homogenními vstupy, pro pozitivní vliv na bolest, tíhu, pocit napětí, parestezie, obvod kotníků a objem končetiny, a stupněm „1B“, tedy také silným doporučením na podkladě menších randomizovaných studií a studií s menším počtem nemocných, pro snížení pocitu únavy v končetině, pálení, štípání a křečí. Obdobných výsledků dosáhly přípravky obsahující mikronizovanou purifikovanou frakci. Ostatní přípravky, například s obsahem oxerutinů nebo výtažků ze semínek jírovce, nedosáhly v rámci komplexního působení na symptomy tak silných důkazů jako první dvě skupiny venofarmak.

Závěr

Nová doporučení v rámci venofarmak zhodnotila současné důkazy o jejich účinnosti na různé symptomy chronického žilního onemocnění. V hierarchii venofarmak jsou nadále na prvním místě přípravky s mikronizovanou purifikovanou flavonoidní frakcí, nicméně kombinační terapie obsahující extrakt z Ruscus aculeatus, hesperidinu a kyseliny askorbové prokázala ve sledovaných parametrech obdobnou účinnost a umístila se na druhém místě. V případě ostatních přípravků studie svědčící o jejich účinnosti nedosahují v rámci komplexního působení tak silných důkazů.

(holi)

Zdroje:
1. Nicolaides A., Kakkos S., Baekgaard N. et al. Management of chronic venous disorders of the lower limbs. Guidelines According to Scientific Evidence. Part I. Int Angiol 2018 Jun; 37 (3): 181–254, doi: 10.23736/S0392-9590.18.03999-8.
2. Karetová D. Chronická žilní onemocnění ve světle mezinárodních doporučení publikovaných v roce 2018. Postgraduální medicína 2019, v tisku.