Přínos farmakologické prevence tromboembolie je široce doložen. Lokální reakce na s.c. podání LMWH v podobě hematomu se podle příbalové informace přípravku vyskytuje asi u 1–10 % pacientů. Publikované studie věnované tomuto tématu však uvádějí výskyt hematomů až u 44–88 % nemocných. Riziko vzniku této lokální reakce závisí na technice injekce a individuálních charakteristikách nemocného.
Cílem níže citované práce bylo zjistit prevalenci hematomů v souvislosti s podáním LMWH enoxaparinu do oblasti břicha a analyzovat souvislost mezi obezitou definovanou podle BMI a tloušťky kožní řasy v oblasti břicha na incidenci těchto hematomů.
Průřezová deskriptivní studie probíhala na ortopedicko-traumatologickém oddělení univerzitní nemocnice v Gran Canaria po dobu 1 roku. Zařadila dospělé pacienty léčené enoxaparinem, bez krvácivého onemocnění, kteří s účastí ve studii souhlasili. Všichni dostávali LMWH z předplněné stříkačky v dávce 40–160 mg/den po dobu 4 po sobě následujících dní. Byl u nich vypočten BMI a změřena tloušťka kožní řasy pomocí lipokaliperu. Místo aplikace LMWH bylo každý den označeno a případný vznik hematomu byl na tomto místě sledován za 24, 48 a 72 hodin po podání. Měřena byla i jeho velikost.
Zařazeno bylo 202 pacientů průměrného věku 64 let, z nichž 62 % tvořily ženy. Nejčastější diagnózou byla zlomenina krčku femuru (24 %) následovaná koxartrózou (10 %). Téměř 91 % zařazených dostávalo LMWH v dávce 40 mg/den. BMI účastníků se pohybovalo od 19,5–39,8 kg/m2. Pacienti byli rozděleni podle kategorie BMI a podle kvartilu tloušťky abdominální kožní řasy (0–11,9; 12–23,9; 24–35,9; 36–48 mm). Přes 70 % účastníků mělo nadváhu či obezitu a 44 % tloušťku abdominální kožní řasy (ASF) > 36 mm.
Nejméně 1 hematom se objevil u 171/202 (84,7 %) pacientů. Z 808 podaných injekcí bylo s tvorbou hematomu spojeno 418 (51,7 %). Průměrný počet hematomů na 1 účastníka byl 2,07 (rozmezí 0–4), u 13,4 % zařazených se vytvořil hematom po každé ze 4 aplikací LMWH. Z pacientů s hematomy tvořily 62,6 % ženy. Průměrná velikost hematomu činila 300 mm2, (přičemž největší plocha hematomů byla zjištěna u účastníků do 40 let věku).
Nejčastěji se hematom vytvořil u pacientů s obezitou 1. typu (BMI 30–34,9 kg/m2). Největší počet hematomů (56,2 % všech výskytů) byl zjištěn u pacientů s tloušťkou kožní řasy 36–48 mm. Probandi s ASF > 36 mm měli 2,5× větší riziko vzniku hematomu než jedinci s menší tloušťkou kožní řasy (p < 0,001), po adjustaci na věk, pohlaví, výšku a obvod pasu zůstala tato souvislost statisticky významná (adjustovaný poměr rizik [aOR] 1,8; p < 0,05). Při hodnocení tloušťky kožní řasy jako souvislé proměnné bylo zjištěno, že s každým jejím zvýšením o 1 mm se zvýší riziko vzniku hematomu o 4 %.
Tloušťka abdominální kožní řasy > 36 mm je spojena s vyšším rizikem vzniku hematomu po s.c. aplikaci LMWH. Vyšší riziko těchto hematomů mají také pacienti s obezitou. Jak uzavírají autoři této práce, edukace pacientů při propuštění z nemocnice ohledně aplikace LMWH a poskytnutí individualizované informace o riziku vzniku hematomů může snížit počet návštěv u praktického lékaře z důvodu této nežádoucí reakce, zvýšit adherenci k léčbě LMWH a ve svém důsledku i snížit riziko tromboembolické nemoci a náklady na léčbu.
(zza)
Zdroje:
1. Díaz-González C. M. Obesity as a risk factor in the appearance of haematomas caused by low-molecular-weight heparin: a cross-sectional study. Nurs Rep 2023; 13 (2): 765−779, doi: 10.3390/nursrep13020067.
2. SPC Clexane. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/64196
