Komplikace sectio caesarea v místě incize u žen na enoxaparinu a bez něj
Podávání enoxaparinu jako tromboprofylaxe po sectio caesarea (SC) významně snižuje riziko hluboké žilní trombózy (DVT) a tromboembolických příhod (TEN) u rizikových žen, aniž by vedlo k nárůstu komplikací v operační ráně. Výsledky recentně publikované studie ukazují, že výskyt hematomu, infekce či dehiscence incize se mezi ženami s touto tromboprofylaxí a bez ní statisticky neliší. Enoxaparin tak dle závěrů této práce představuje bezpečný nástroj prevence tromboembolických komplikací i v kontextu operačně vedeného porodu.
Nižší výskyt DVT a TEN, ale větší riziko komplikací v místě incize při tromboprofylaxi
Císařský řez (SC) je běžnou chirurgickou procedurou, která je prováděna zejména u žen s vyšším porodnickým rizikem a přínosy takovéhoto výkonu by měly převážit nad potenciálními riziky. Časté komplikace spojené s SC zahrnují endometritidu, krvácení, infekce, potřebu transfuzí krevních derivátů a embolii. Komplikace mohou vzniknout i v souvislosti s operační ránou. Zahrnují tvorbu hematomu, infekci, krvácení, dehiscenci rány nebo potřebu sekundárního uzavření rány.
SC je také známým rizikovým faktorem hluboké žilní trombózy (DVT), zejména u žen s trombofilií. U rizikových žen je proto potřebná tromboprofylaxe. Při rozhodování o jejím zahájení je potřeba zohlednit také riziko krvácení.
Jednou z možností tromboprofylaxe je 10denní podávání enoxaparinu, které prokázalo významné snížení rizika DVT. U vysoce rizikových žen enoxaparin v dávce 40 mg významně snížil i riziko tromboembolie (TEN). Mohl by ale zvýšit riziko komplikací v operační ráně, například dehiscence nebo prodlouženého hojení.
Autoři nedávno publikované studie proto porovnávali komplikace v ráně po SC u rizikových žen při tromboprofylaxi enoxaparinem a bez ní.
Metodika a průběh studie, hodnocená populace pacientek
Studie byla provedena u 789 žen ve věku 20–40 let postupujících SC. Všech 317 pacientek se zvýšeným rizikem tromboembolie (skóre ≥ 3 dle místního protokolu) dostávalo po operačním porodu profylaxi enoxaparinem, kontrolní skupinu bez enoxaparinu tvořilo 472 žen.
Kritéria podávání tromboprofylaxe zahrnovala BMI > 40 kg/m2, přítomnost komorbidit nebo ≥ 2 z následujících parametrů: věk > 35 let, > 3. porod, obezita, kouření, varixy, systémová infekce, preeklampsie, předčasný porod, porod mrtvého plodu, poporodní krvácení a dlouhodobá hospitalizace.
Enoxaparin byl podáván v dávce 40–60 mg/den (dle tělesné hmotnosti) po dobu 10 dní po SC. Porovnáván byl výskyt komplikací v místě abdominální incize 14 dnů po výkonu.
Výsledky
Celkově byly komplikace v místě operační rány pozorovány u 5 % žen s enoxaparinem a u 5,5 % žen v kontrolní skupině (p = 0,7), což je statisticky nevýznamný rozdíl. Bez statistické významnosti byl i rozdíl všech jednotlivých typů komplikací v operační ráně mezi skupinou s enoxaparinem a bez ní: hematom 1,9 vs. 1,7 % (p = 0,8), ekchymóza 1,6 vs. 1,1 % (p = 0,5), infekce rány 2,2 vs. 2,1 % (p = 0,9), částečná dehiscence rány 1,6 vs. 0,4 % (p = 0,09), kompletní dehiscence 0 vs. 0,2 % (p = 0,3), potřeba sekundárního uzavření rány 0,6 vs. 0,8 % (p = 0,7).
Závěr
Výsledky studie ukázaly, že podávání enoxaparinu nevede k významnému nárůstu komplikací v místě abdominální incize po SC. Z tohoto pohledu je enoxaparin bezpečnou cestou prevence tromboembolických příhod u rizikových žen po operačně vedeném porodu.
(eza)
Zdroj: Hafizi L., Khoshniat F., Mirteimouri M., Khazaeian S. Comparing cesarean incisional complications in women with and without enoxaparin: a quasi-experimental study. Health Sci Rep 2025 Feb 16; 8 (2): e70472, doi: 10.1002/hsr2.70472.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
