Podle současných standardů je u řady žen po porodu indikována tromboprofylaxe. Britští autoři se pokusili zhodnotit adherenci k farmakologické a mechanické tromboprofylaxi u těchto žen pomocí dotazníků a deníčků léčby.
Dotazníky vyplnilo 67 žen po porodu, které potřebovaly tomboprofylaxi. Týkaly se jejich názoru na užívání enoxaparinu, nošení kompresivních punčoch a používání intermitentní pneumatické komprese. Ženy dále vyplňovaly deníky, kam zaznamenávaly podávání injekcí enoxaparinu a počet hodin, kdy nosily kompresivní punčochy.
Výsledky ukázaly vysokou adherenci k enoxaparinu (82,4 %) a suboptimální adherenci k nošení kompresivních punčoch. Po propuštění z porodnice nemělo 24 % žen tyto punčochy vůbec na sobě. Jako důvody uváděly potřebu větší pohyblivosti, pocit horka a pocit přerušení krevního oběhu v dolních končetinách. Naopak oceňovaly intermitentní pneumatickou kompresi po císařském řezu.
Práce upozorňuje na velmi nízkou adherenci k používání kompresivních punčoch u žen po porodu, u nichž je indikovaná tromboprofylaxe. Jde o míru adherence, která zpochybňuje jejich využitelnost u této populace. Naopak v případě nasazení enoxaparinu byla zjištěná adherence vysoká. Před propuštěním z porodnice každopádně autoři doporučují edukaci těchto rodiček o významu poporodní tromboprofylaxe z důvodu prevence tromboembolických příhod.
(zza)
Zdroj: Guimicheva B., Patel J. P., Roberts L. N. et al. Women's views, adherence and experience with postnatal thromboprophylaxis. Thromb Res 2019 Jan; 173 : 85−90, doi: 10.1016/j.thromres.2018.11.020.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
