Složení střevní mikrobioty pacientů s IBS může podmiňovat úspěch diety s nízkým obsahem fermentovatelných sacharidů

Výživa pacientů a příznaky IBS

U některých pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS) je klinicky přínosné vyloučit ze stravy potraviny s obsahem fermentovatelných oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů (FODMAP). Ne všichni pacienti však na tuto dietu odpovídají a její dodržování je poměrně náročné, mj. často vyžaduje delší dobu strávenou přípravou jídla. Není také známo, jaký má její dodržování dlouhodobý dopad na zdraví pacientů. Je proto třeba lépe prozkoumat mechanismus jejího fungování a ideálně stanovit prognostické biomarkery, aby bylo možno určit, kteří pacienti mohou z této intervence profitovat.

Předpokládá se, že střevní mikrobiom je klíčovým etiologickým faktorem vzniku IBS. Nedávno provedené klinické studie naznačují, že pacienti s IBS mají oproti zdravým kontrolám snížený obsah kmene Bacteroidetes. Aby bylo možno identifikovat, jaký vliv má stravování na složení střevní mikrobioty, je třeba provést detailní taxonomické profilování a kvantifikaci jednotlivých zastoupených druhů. Právě na to se ve své práci zaměřili autoři prezentované studie.

Metodika studie

Prospektivní studie z jednoho centra zahrnovala 56 dospělých pacientů s IBS s převažujícím průjmem (IBS-D) či se střídáním průjmu a zácpy (IBS-M), ke každému pacientovi byla jako kontrola přiřazena osoba žijící s ním ve společné domácnosti. U účastníků byla provedena metagenomová analýza střevní mikrobioty ze vzorku stolice. U 41 párů účastníků byla hodnocena klinická odpověď a změny střevní mikrobioty po 4 týdnech dodržování diety s nízkým obsahem FODMAP.

Výsledky

Analýza vstupních metagenomových profilů u pacientů s IBS odhalila dva odlišné mikrobiální profily – patogenní (IBS^P) a podobný zdravým kontrolám (IBS^H). Profil IBS^P obsahoval větší množství bakterií kmene Firmicutes a genů pro metabolismus aminokyselin a sacharidů a naopak menší množství bakterií kmene Bacteroidetes.

Po období dodržování diety s nízkým obsahem FODMAP nedošlo u pacientů s profilem IBS^H ani u zdravých kontrol ke změně mikrobioty. U pacientů s profilem IBS^P došlo k posunu směrem k profilu spojenému se zdravou mikrobiotou – snížilo se zastoupení kmene Firmicutes (p = 0,004), zvýšil se obsah kmene Bacteroidetes (p = 0,009) a došlo k normalizaci hladiny primárních metabolických genů. Klinická odpověď na dodržování diety s nízkým obsahem FODMAP byla vyšší u pacientů ze skupiny IBS^P oproti pacientům s profilem IBS^H.

Závěr

Přibližně u poloviny zahrnutých pacientů s IBS byl nalezen „patogenní“ profil střevní mikrobioty, který se při dodržování diety s nízkým obsahem FODMAP posunul směrem ke „zdravému“ profilu. Účinnost této diety tak může být výsledkem změn ve střevní mikrobiotě a zastoupení metabolitů, které produkuje.

Střevní mikrobiotu je možno podpořit i produkty s obsahem přírodních látek s příznivými účinky na střevní sliznici. Podle nedávno provedené studie bylo u pacientů s IBS, kteří klinicky odpověděli na podávání extraktu z Aloe vera (n = 10), pozorováno zvýšení obsahu kmene Bacteroidetes v jejich střevní mikrobiotě.

(este)

Zdroje:
1. Vervier K., Moss S., Kumar N. et al. Two microbiota subtypes identified in irritable bowel syndrome with distinct responses to the low FODMAP diet. Gut 2021 Nov 22: gutjnl-2021-325177, doi: 10.1136/gutjnl-2021-325177 [Epub ahead of print].
2. Ahluwalia B., Magnusson M. K., Böhn L., et al. Randomized clinical trial: effects of Aloe barbadensis Mill. extract on symptoms, fecal microbiota and fecal metabolite profiles in patients with irritable bowel syndrome. Neurogastroenterol Motil 2020; 32 (8): e13860, doi: 10.1111/nmo.13860.