Léčba psychických onemocnění u lidí s roztroušenou sklerózou

2. 12. 2015

Lidé s roztroušenou sklerózou (RS) jsou náchylnější k rozvoji duševních onemocnění. Pokud tyto poruchy zůstanou nediagnostikovány a neléčeny, zhoršují kvalitu života nemocných, snižují jejich adherenci k léčbě a zvyšují riziko sebevraždy.

Inzerce

Celoživotní prevalence psychických chorob u lidí s RS je často až několikanásobně vyšší v porovnání s ostatní populací

Psychická onemocnění představují u lidí s RS nezanedbatelný problém. To dokládá i fakt, že celoživotní prevalence některých psychických poruch je u nich oproti populaci bez roztroušené sklerózy až několikanásobně vyšší, jak dokládá následující tabulka.

Onemocnění Populace s RS Populace bez RS
velká depresivní porucha 36–54 % 16,2 %
bipolární porucha 13 % 1–4,5 %
úzkostné poruchy 35,7 % 28,8 %
poruchy přizpůsobení 22 % 0,2–2,3 %
psychotické poruchy 2–3 % 1,8 %

U nemocných s RS se zdvojnásobuje i riziko sebevraždy.

Metod léčby je mnoho, nejsou však dostatečně prozkoumané pro léčbu lidí s RS

V léčbě psychických chorob existuje řada farmakologických i nefarmakologických metod léčby. Problémem je, že u některých z nich buď neexistují studie potvrzující jejich efekt u lidí s RS, nebo z různých důvodů nemají dostatečnou výpovědní hodnotu. Navíc psychické poruchy jsou u lidí s RS často poddiagnostikované a jejich léčba je nedostatečná.

Při léčbě depresí u jedinců s RS je podle American Academy of Neurology (AAN) vědecky prokázán pozitivní efekt kognitivně-behaviorální terapie (KBT) po telefonu (což odstraňuje některé překážky, jež KBT ve formě osobního setkání lidem s RS může klást – únavu či logistické potíže). Neoddiskutovatelný komplexní pozitivní vliv na průběh RS i na možné depresivní příznaky má fyzická aktivita. Pro řadu často užívaných farmak (například sertralin či paroxetin) či nefarmakologických prostředků (KBT jak skupinová, tak také ve formě osobního setkání) dosud neexistuje dostatek důkazů svědčících pro jejich přínos u nemocných s depresí spojenou s RS. Stejná situace panuje také u úzkostných poruch u lidí s RS.

Je tedy nutno konstatovat, že terapie psychických onemocnění u lidí s RS si zaslouží další výzkum. Léčebné postupy obvykle využívané u osob bez RS totiž u pacientů s RS nemusí fungovat stejně. Nemocní s RS mohou mít například zvýšené riziko rozvoje nežádoucích účinků některých léků. Navíc je zapotřebí léčbu jako takovou i její praktické provádění více přizpůsobit potřebám nemocných (např. KBT po telefonu).

(ivh)

Zdroje:
1. Minden S. L. et al. Evidence-based guideline: assessment and management of psychiatric disorders in individuals with MS: report of the Guideline Development Subcommittee of the American Academy of Neurology. Neurology 2014; 82: 174–181; doi: 10.1212/WNL.0000000000000013.
2. Chwastiak L. A., Ehde D. M. Psychiatric issues in multiple sclerosis. Psychiatr Clin N Am 2007; 30 (4): 803–817; doi: 10.1016/j.psc.2007.07.003.

 



Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se