Česko se v mezinárodním kontextu řadí mezi země s vysokým KV rizikem a vysokou standardizovanou úmrtností na KV choroby. KV onemocnění jsou hlavní příčinou smrti Čechů – v roce 2021 se jednalo o 41,8 % všech úmrtí. V průběhu posledních let dochází k poklesu úmrtí na choroby srdce a cév a podílu hospitalizací z těchto příčin. To je dáno především redukcí rizikových faktorů, zejména dyslipidémie a kouření. Tento trend však může být ohrožen narůstajícím výskytem dalších KV rizikových faktorů, jako jsou obezita a diabetes, stagnací či zhoršením socioekonomické situace a vyčerpáním přínosu farmakoterapie zavedené na přelomu století (nová antihypertenziva, statiny, intervenční léčba).
V posledních letech je pozorována významná změna epidemiologie KV chorob. Ubývá ICHS a infarktu myokardu, naopak roste počet nemocných se srdečním selháním a poruchami srdečního rytmu.
Struktura péče o nemocné s KV chorobami vychází z potřeb přelomu tisíciletí. Zahrnuje systém KV center, ambulantních kardiologů a účast dalších odborností (praktičtí lékaři, angiologové, diabetologové aj.). I když systém kardiocenter prokázal vysokou efektivitu péče o nemocné s akutním infarktem myokardu (hospitalizační mortalita klesla z 6,8 % v roce 2010 na 5,6 % v roce 2021), nemusí být tato struktura péče adekvátně připravena na měnící se epidemiologii ani na moderní terapeutické možnosti.
NKP navazuje na „Národní kardiovaskulární program České republiky“ z roku 2013 a jeho cílem je „zajistit každému obyvateli Česka možnost prevence vzniku kardiovaskulárního onemocnění a v případě jeho rozvoje zajistit nejvyšší možnou kvalitu péče a života bez ohledu na geografickou polohu či stadium nemoci“.
Cílem je vytvořit Národní kardiologický informační systém (NKIS) v gesci Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), s pravidelně zveřejňovanými a volně dostupnými informacemi o epidemiologii a zdrojích KV péče včetně nastavení systému indikátorů kvality pro hodnocení efektivity poskytované péče.
Potřebná je změna životního stylu obyvatelstva, kterou lze podpořit edukací v rámci školní výuky, dostupností pohybové aktivity a změnou stravovacích návyků. V rámci systému preventivních prohlídek u praktických lékařů je potřebná motivace k účasti, valorizace úhrad a změna struktury prohlídek. Nedílnou součástí KV prevence je i systém navazující péče zahrnující podporu odvykání kouření, léčbu familiárních poruch metabolismu, obezitologickou péči, nutriční poradenství a péči diabetologů. Pokračovat by měla systematická epidemiologická šetření mapující zdravotní stav obyvatelstva.
NKP cílí také na stabilizaci a rozvoj sítě KV center včetně personálního zabezpečení, materiální vybavenosti a rozvoje nových kapacit pro léčbu srdečního selhání či genetická vyšetření. Zajištěna by měla být rovnoměrná dostupnost rychlé zdravotnické pomoci a regionální dostupnost specializované ambulantní péče. Cestou ke zlepšení výsledků je také změna úhrad ambulantní kardiologické péče ve prospěch edukace a spolupráce s nemocnými, zajištění rozvoje telemedicíny, paliativní péče a sociální podpory.
Dalším cílem je specifikace a stabilizace systému vysoce specializované péče v kardiologii zahrnující transplantační centra, centra plicní hypertenze, centra pro léčbu kardiomyopatií a zánětlivých onemocnění myokardu a centra pro specifická vzácná onemocnění. Nelze zapomínat na zajištění stabilní dostupnosti vysoce inovativní terapie.
Kardiologická péče by měla být provázána s péčí o zásadní komorbidity, jako jsou diabetes, obezita, kuřáctví, chronická respirační a renální onemocnění a kardioonkologická problematika.
Neméně důležitým cílem NKP je zajištění ekonomických a lidských zdrojů pro špičkový výzkum a podpora mezinárodní spolupráce.
Hypertenze patří mezi základní KV rizikové faktory. NKP by měl přinést spolehlivé epidemiologické údaje o jejím výskytu a léčbě v Česku. Měl by usnadnit včasný záchyt hypertenze i dalších rizikových faktorů a podpořit jejich včasnou léčbu, protože 80 % KV příhod je preventabilních. Na výsledky ambiciózního cíle změny životního stylu většinové populace si ovšem určitě budeme muset počkat déle. Účinná, včasná a souběžná intervence stran KV rizikových faktorů každopádně zlepšuje nejen prognózu pacientů, ale také může snížit výdaje na sociální a zdravotní péči (včetně sekundární KV prevence). To je velmi zásadní cíl i vzhledem ke stárnutí naší populace.
V ordinaci není vždy dostatek prostoru na všechny detaily spojené s kardiovaskulárními (KV) riziky, proto své pacienty neváhejte odkázat na informace na edukačním webu Srdce v hlavě. Najdou na něm nejen vysvětlení nejčastějších KV rizikových faktorů (včetně pojmu kumulativního rizika), ale také návody, jak mohou sami optimálně ovlivnit jejich prevenci i léčbu. Web nabízí rovněž pomůcky pro individuální vyhodnocení rizik – praktický test a kalkulačku BMI. Posílením informovanosti svých pacientů z důvěryhodného zdroje můžete přispět ke zvýšení jejich adherence, respektive úspěšnosti léčby i k časnějšímu záchytu KV rizik v populaci.
(zza)
Zdroj: Národní kardiovaskulární plán (NKP) 2023–2033. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023. Dostupné na: www.nzip.cz/clanek/1652-narodni-kardiovaskularni-plan
