fSCIG v reálné klinické praxi u pacientů s hematologickými malignitami
Poznatky z reálné praxe prezentované v níže citované práci řeckých autorů ukazují, že podání facilitovaných subkutánních imunoglobulinů (fSCIG) je u pacientů se sekundární imunodeficiencí provázející hematologickou malignitu účinné a snižuje potřebu podpůrné péče v nemocnici.
Článek si můžete poslechnout také v audio verzi:
fSCIG v reálné klinické praxi u pacientů s hematologickými malignitami
AUDIO VERZE
Úvod
Hematologické malignity jsou nezřídka komplikovány sekundární imunodeficiencí (SID). Jedná se zejména o hypogamaglobulinémii, která často vede ke zvýšenému výskytu infekcí, běžných i oportunních. Toto může zásadním způsobem přispívat k prodlevám v léčbě.
Intravenózní substituce imunoglobulinů (IVIG) snižuje počet infekcí, potřebu podávání antibiotik i počet dnů hospitalizace. Subkutánní podání imunoglobulinů (SCIG) je účinné, ale může být provázeno nižší biologickou dostupností a potřebou více vpichů nebo častějších infuzí. Facilitované subkutánní podání imunoglobulinů s použitím rekombinantní lidské hyaluronidázy vykázalo u primárních imunodeficiencí účinnost srovnatelnou s IVIG. Spojuje výhody IVIG a SCIG – možnost samostatné aplikace, dobrou biologickou dostupnost, delší intervaly mezi infuzemi i nižší riziko nežádoucích reakcí spojených s aplikací. Dat o využití fSCIG u sekundárních imunodeficiencí je ovšem méně.
Řečtí autoři analyzovali data z reálné klinické praxe týkající se podání fSCIG u pacientů se SID. Vycházeli přitom z doporučení Evropské společnosti klinické onkologie (ESMO) ohledně podávání imunoglobulinů u nemocných s hematologickou malignitou – přítomnost hypogamaglobulinémie a opakované bakteriální infekce. Cílem bylo dosáhnout údolní hladiny IgG nad 6,0 g/l. Dávka fSCIG činila 0,4−0,8 g/kg/měsíc.
Výsledná zjištění
V rámci této studie užívalo fSCIG 45 pacientů. Podáno bylo 962 infuzí, s mediánem 19 (3−48) infuzí na osobu. Medián délky léčby činil 23,5 (1,0−44,8) měsíce.
Po zacvičení během prvních 5 aplikací ve zdravotnickém zařízení bylo schopno si samostatně/s pomocí pečovatele aplikovat léčivo 39 (86,7 %) pacientů. Více než 700 z 962 infuzí tak bylo podáno mimo nemocnici.
Bez nežádoucí reakce bylo 39 účastníků. U 6 se objevila nejméně jedna nežádoucí reakce – horečka, bolest hlavy, vyrážka, otok skrota, 1× hluboká žilní trombóza. Infekce se objevila u 11 (24,4 %), ve všech případech se jednalo o stupeň 2, s výjimkou apendicitidy stupně 3, která byla řešena chirurgicky.
Po celou dobu sledování pokračovalo v léčbě 82,2 % pacientů, u 17,8 % byla léčba fSCIG přerušena. K přerušení došlo z důvodu úmrtí v důsledku malignity a ve 2 případech z důvodu nežádoucích příhod spojených s léčbou. Nevyskytlo se žádné úmrtí spojené s infekční komplikací.
Závěr
Tato zkušenost z reálné klinické praxe ukazuje, že pravidelná aplikace fSCIG u nemocných s hematologickou malignitou a hypogamaglobulinémií spojenou s opakovanými infekcemi je velmi účinná z hlediska redukce rizika infekčních komplikací a je provázena nízkým výskytem nežádoucích příhod. Nezanedbatelný je také fakt, že podávání fSCIG vede ke snížení zátěže personálu a preferuje ho naprostá většina pacientů.
(eza)
Zdroj: Dimou M., Pardalis V., Iliakis T. et al. Facilitated subcutaneous immunoglobulin (fSCIG) administration in secondary immune deficiency (SID) due to hematological malignancies. Efficacy and safety real-world data from a single-center in Greece. Blood 2019; 134 (Suppl. 1): 3429. doi: 10.1182/blood-2019-122834.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.