Komunikace na téma očkování: pacienti žádají přesnost a vyváženost

1. 6. 2017

S váhavým či odmítavým přístupem k očkování se setkávají jak pediatři, tak i praktičtí lékaři pro dospělé. Zejména u této skupiny pacientů by měli lékaři volit vhodný styl komunikace, který přispěje k pochopení významu očkování a uvede obavy pacientů na pravou míru. Zatímco pro některé lékaře je otevřená komunikace intuitivní záležitostí, jiní ocení rámcový koncept pro vedení diskuse na téma vakcinace.

Úvod

Očkování patří k nejbezpečnějším a neúčinnějším lékařským metodám zajišťujícím ochranu zdraví. Lékaři i další zdravotnický personál tedy musejí aktivně přispívat k co nejvyšší proočkovanosti. Pro ochranu populace, jež nemůže být očkována ze zdravotních důvodů nebo kvůli nízkému věku, je nutné dosáhnout 95% proočkovanosti.

Pochopit obavy pacientů a podávat přesné informace

Zkratkovitě označovat osoby, které mají k očkování váhavý či odmítavý postoj, za složité a dezinformované jedince není namístě. Zdaleka ne všechny skeptické přístupy jsou založeny na stejných obavách. Zásadním aspektem je proto pochopení postoje pacientů či rodičů dítěte a poskytnutí jasných a podložených informací o vakcínách. To přispívá k budování vztahu mezi lékařem a pacientem založeného na důvěře a v případě specifického tématu očkování je to obzvlášť důležité. Dokládá to i průzkum provedený v USA zabývající se vztahem rodičů k očkování. Ze 28 % rodičů, kteří vyjádřili pochyby o očkování svých dětí, se 9 % rozhodlo pro vakcinaci na základě pečlivé a důkladné diskuse s ošetřujícím lékařem.

Klíčová je vyváženost i správné načasování edukace

Vyváženost informací je aspekt, na který upozorňují odborníci z lékařského zařízení Kaiser Permanente v americkém Coloradu. Rodiče dětí ve většině případů považují pediatra za nejdůvěryhodnější zdroj informací o očkování, ale požadují od něj informace jak o přínosech, tak rizicích a vedlejších účincích očkování. Informace od pediatra hrají v široké škále dalších zdrojů nejdůležitější roli v procesu rozhodování o očkování či neočkování dítěte.

Stejně důležité je správné načasování informací o vakcinaci. Lékaři by je neměli odkládat na poslední chvíli před samotným očkováním. Pacienti se tak cítí být pod tlakem, což nepřispívá k budování kvalitního vztahu lékař – pacient.

Ideální komunikace: rovnocenná a upřímná

Mezi nejčastější argumenty rodičů, kteří zvažují, zda své dítě nechají očkovat, či nikoliv, patří:

  • příliš velký počet vakcín v očkovacím kalendáři;
  • obavy o bezpečnost očkování;
  • nemožnost rozhodnout se individuálně, zda dítě očkování absolvuje;
  • pochybnosti o integritě vědců i úřadů zapojených do problematiky vakcinace;
  • nízké či žádné riziko nákazy nemocí, proti které se očkuje.

Pacienti a rodiče dětí oceňují možnost vést s lékařem rovnocenný dialog na všechna tato témata. Komplexně pojatá a otevřená konverzace je produktivní a zvyšuje pravděpodobnost ztotožnění se s očkováním.

Možné přístupy ke komunikaci: „ASK“ a „CASE“

Koncept „ASK“ umožňuje lékařům vést efektivní komunikaci s nerozhodnutými nebo očkování odmítajícími pacienty.

  • A (acknowledge): Lékař vezme na vědomí obavy pacientů či jejich důvody pro daný postoj.
  • S (steering the conversation): Lékař vede s pacientem dialog.
  • K (knowing the facts): Lékař zná fakta o očkování a umí jasně odpovědět na dotazy pacienta.

Koncept „CASE“ vychází z podobných principů jako předchozí komunikační model (C – corroborate; A – about you; S – science; E – explain). Základem je být připraven naslouchat pacientovi a vést s ním konstruktivní debatu. Ta může být postavena například na bodech, v nichž se pacient s lékařem v rámci tématu vakcinace shodují.

Pomoci může i vhodná forma předávání informací

Rozpor mezi osobní svobodou, v rámci níž se chtějí dospělí sami rozhodnout o očkování sebe i svých dětí, a ochranou veřejného zdraví, jejímž cílem je udržovat vysokou proočkovanost, by se mohl dostat do konstruktivní roviny díky zpřístupnění vědecky podložených informací o očkování.

Podle lékařů z Kaiser Permanente v Coloradu by mohly pomoci například moderované internetové diskuse, v nichž se bude klást důraz na faktickou správnost informací. Tím by se mohla upevnit důvěra v očkování a eliminovaly by se dezinformace, které vakcinaci často provázejí. Internetové zdroje, jež prezentují pouze holá fakta a postrádají prvek osobního zapojení pacientů, mají pouze omezený dopad na rozhodování ohledně očkování.

(pak)

Zdroje:
1. Domachowske J. B., Suryadevara M. Practical approaches to vaccine hesitancy issues in the United States: 2013. Hum Vaccin Immunother 2013; 9 (12): 2654–2657. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4162055
2. Glanz J. M., Kraus C. R., Daley M. F. Addressing parental vaccine concerns: engagement, balance, and timing. PLoS Biol 2015; 13 (8): e1002227. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4529234



Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se