Komunikace na téma očkování: pacienti žádají přesnost a vyváženost
S váhavým či odmítavým přístupem k očkování se setkávají jak pediatři, tak i praktičtí lékaři pro dospělé. Zejména u této skupiny pacientů by měli lékaři volit vhodný styl komunikace, který přispěje k pochopení významu očkování a uvede obavy pacientů na pravou míru. Zatímco pro některé lékaře je otevřená komunikace intuitivní záležitostí, jiní ocení rámcový koncept pro vedení diskuse na téma vakcinace.
Úvod
Očkování patří k nejbezpečnějším a neúčinnějším lékařským metodám zajišťujícím ochranu zdraví. Lékaři i další zdravotnický personál tedy musejí aktivně přispívat k co nejvyšší proočkovanosti. Pro ochranu populace, jež nemůže být očkována ze zdravotních důvodů nebo kvůli nízkému věku, je nutné dosáhnout 95% proočkovanosti.
Pochopit obavy pacientů a podávat přesné informace
Zkratkovitě označovat osoby, které mají k očkování váhavý či odmítavý postoj, za složité a dezinformované jedince není namístě. Zdaleka ne všechny skeptické přístupy jsou založeny na stejných obavách. Zásadním aspektem je proto pochopení postoje pacientů či rodičů dítěte a poskytnutí jasných a podložených informací o vakcínách. To přispívá k budování vztahu mezi lékařem a pacientem založeného na důvěře a v případě specifického tématu očkování je to obzvlášť důležité. Dokládá to i průzkum provedený v USA zabývající se vztahem rodičů k očkování. Ze 28 % rodičů, kteří vyjádřili pochyby o očkování svých dětí, se 9 % rozhodlo pro vakcinaci na základě pečlivé a důkladné diskuse s ošetřujícím lékařem.
Klíčová je vyváženost i správné načasování edukace
Vyváženost informací je aspekt, na který upozorňují odborníci z lékařského zařízení Kaiser Permanente v americkém Coloradu. Rodiče dětí ve většině případů považují pediatra za nejdůvěryhodnější zdroj informací o očkování, ale požadují od něj informace jak o přínosech, tak rizicích a vedlejších účincích očkování. Informace od pediatra hrají v široké škále dalších zdrojů nejdůležitější roli v procesu rozhodování o očkování či neočkování dítěte.
Stejně důležité je správné načasování informací o vakcinaci. Lékaři by je neměli odkládat na poslední chvíli před samotným očkováním. Pacienti se tak cítí být pod tlakem, což nepřispívá k budování kvalitního vztahu lékař – pacient.
Ideální komunikace: rovnocenná a upřímná
Mezi nejčastější argumenty rodičů, kteří zvažují, zda své dítě nechají očkovat, či nikoliv, patří:
- příliš velký počet vakcín v očkovacím kalendáři;
- obavy o bezpečnost očkování;
- nemožnost rozhodnout se individuálně, zda dítě očkování absolvuje;
- pochybnosti o integritě vědců i úřadů zapojených do problematiky vakcinace;
- nízké či žádné riziko nákazy nemocí, proti které se očkuje.
Pacienti a rodiče dětí oceňují možnost vést s lékařem rovnocenný dialog na všechna tato témata. Komplexně pojatá a otevřená konverzace je produktivní a zvyšuje pravděpodobnost ztotožnění se s očkováním.
Možné přístupy ke komunikaci: „ASK“ a „CASE“
Koncept „ASK“ umožňuje lékařům vést efektivní komunikaci s nerozhodnutými nebo očkování odmítajícími pacienty.
- A (acknowledge): Lékař vezme na vědomí obavy pacientů či jejich důvody pro daný postoj.
- S (steering the conversation): Lékař vede s pacientem dialog.
- K (knowing the facts): Lékař zná fakta o očkování a umí jasně odpovědět na dotazy pacienta.
Koncept „CASE“ vychází z podobných principů jako předchozí komunikační model (C – corroborate; A – about you; S – science; E – explain). Základem je být připraven naslouchat pacientovi a vést s ním konstruktivní debatu. Ta může být postavena například na bodech, v nichž se pacient s lékařem v rámci tématu vakcinace shodují.
Pomoci může i vhodná forma předávání informací
Rozpor mezi osobní svobodou, v rámci níž se chtějí dospělí sami rozhodnout o očkování sebe i svých dětí, a ochranou veřejného zdraví, jejímž cílem je udržovat vysokou proočkovanost, by se mohl dostat do konstruktivní roviny díky zpřístupnění vědecky podložených informací o očkování.
Podle lékařů z Kaiser Permanente v Coloradu by mohly pomoci například moderované internetové diskuse, v nichž se bude klást důraz na faktickou správnost informací. Tím by se mohla upevnit důvěra v očkování a eliminovaly by se dezinformace, které vakcinaci často provázejí. Internetové zdroje, jež prezentují pouze holá fakta a postrádají prvek osobního zapojení pacientů, mají pouze omezený dopad na rozhodování ohledně očkování.
(pak)
Zdroje:
1. Domachowske J. B., Suryadevara M. Practical approaches to vaccine hesitancy issues in the United States: 2013. Hum Vaccin Immunother 2013; 9 (12): 2654–2657. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4162055
2. Glanz J. M., Kraus C. R., Daley M. F. Addressing parental vaccine concerns: engagement, balance, and timing. PLoS Biol 2015; 13 (8): e1002227. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4529234
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.