Souvislost mezi echogenitou štítné žlázy a její funkcí u pediatrických pacientů s Hashimotovou tyreoiditidou

Metodika studie a sledovaná populace

Do retrospektivní studie bylo zařazeno celkem 86 pacientů ve věku 4–18 let (86 % dívek; průměrný věk 11,1 roku), kterým byla mezi lety 2006 a 2016 diagnostikována Hashimotova tyreoiditida. Hodnocen byl ultrazvukový nález (echogenita) štítné žlázy, sérová hladina volného trijodthyroninu (fT3), volného thyroxinu (fT4), tyreotropního hormonu (TSH), antimikrosomových (anti-TPO) a antityreoglobulinových (anti-TG) protilátek. Někteří pacienti také podstoupili aspirační biopsii tenkou jehlou (FNAB; n = 1), core cut biopsii (n = 2) nebo chirurgický výkon pro folikulární adenom (n = 1) či papilární karcinom (n = 7) štítné žlázy.

Zjevná hypotyreóza byla definována jako snížení koncentrace fT4 a zvýšení koncentrace TSH (> 20 mU/l). Subklinická hypotyreóza potom byla definována jako zvýšení koncentrace TSH při nesnížené koncentraci fT4.  

Dle echogenity štítné žlázy při ultrazvukovém vyšetření byly jednotlivé nálezy rozděleny do 4 stupňů:

• G1 – difuzně zvětšená ŠŽ s normální echogenitou
• G2 – hypoechogenní ložiška (< 1/3), jinak ŠŽ s normální echogenitou
• G3 – zvětšená ŠŽ s difuzní, ale mírnou hypoechogenitou
• G4 – zvětšená ŠŽ s výraznou hypoechogenitou

Výsledná zjištění

Do stupně G1−G4 bylo dle UZ nálezu zařazeno 27 (31,4 %), 22 (25,6 %), 19 (22,1 %) a 18 (20,9 %) pacientů. Mezi pacienty se zjevnou hypotyreózou bylo 91,7 % zařazeno do stupně G3 a G4. Naproti tomu 97,8 % pacientů se subklinickou hypotyreózou nebo eutyreózou bylo zařazeno do stupně G1 a G2.

U stupňů G1 a G2 šlo pouze o 1 (3,7 %) a 2 (9,1 %) případy zjevné hypotyreózy. Subklinická hypotyreóza byla diagnostikována u 15 (55,1 %) a 11 (40,7 %) pacientů, eutyreóza u 11 (40,7 %) a 5 (22,7 %), hypertyreóza potom pouze u 2 (9,1 %) pacientů zařazených do stupně G2.  

Ve skupině s G3 stupněm dle UZ štítné žlázy bylo 15 (78,9 %) pacientů se zjevnou hypotyreózou, 3 (15,8 %) s hypertyreózou a pouze 1 (5,3 %) se subklinickou hypotyreózou.

Všichni pacienti se stupněm G4 měli zjevnou hypotyreózu.

Obecně měli pacienti s vyšším popsaným stupněm (hypoechogenitou) hypofunkce štítné žlázy. Stupeň rostl s titrem TSH, zatímco v případě fT4 byl pozorován opačný trend (p < 0,001).

Titr anti-TPO byl stanoven u 84 pacientů, souvislost s echogenitou štítné žlázy však nebyla pozorována.

Diskuse a závěr

Hypoechogenita štítné žlázy je u pediatrických pacientů ultrazvukový nález patrný nejen při zjevné, ale i subklinické hypotyreóze. Časnou známkou selhávání tyreoidálních funkcí tak může být vedle zvýšené koncentrace TSH v krvi také nález hypoechogenity ŠŽ na UZ.  

Riziko progrese subklinické hypotyreózy do zjevné lze odhadnout jen velmi obtížně. Větší riziko je však pravděpodobné u pacientů se sníženou nebo heterogenní echogenitou ŠŽ na UZ a zvýšenou hladinou anti-TPO.

Jelikož se jednalo o retrospektivní studii s poměrně malým počtem zahrnutých subjektů, bude jistě v budoucnu vhodné provést další výzkumy čítající více pediatrických pacientů.  

(mafi)

Zdroj:

Jeong S. H., Hong H. S., Lee J. Y. The association between thyroid echogenity and thyroid function in pediatric and adolescent Hashimoto’s thyroiditis. Medicine (Baltimore) 2019; 98 (14): 1–5, doi: 10.1097/MD.0000000000015055.