Hypotyreóza je jedním z nejčastějších endokrinních onemocnění. Obvyklou příčinu hypotyreózy v rozvinutých zemích představuje chronická autoimunitní tyreoiditida (Hashimotova nemoc). Ta je charakterizována přítomností polyklonálních protilátek, jež cílí na štítnou žlázu a vedou k apoptóze folikulárních buněk štítnice. Sérová hladina protilátek proti tyreoidální peroxidáze (TPOAb) a proti tyreoglobulinu (TgAb) často koreluje s aktivitou onemocnění.
Hlavním cílem léčby hypotyreózy je normalizace tyreotropního hormonu (TSH) prostřednictvím suplementace thyroxinu. Vzhledem k tomu, že nežádoucí dopad na tkáně může mít jeho nedostatečná i nadměrná hladina, je nezbytné podávat levothyroxin v adekvátní dávce. Optimální dávka závisí na míře hypotyreózy, tělesné hmotnosti a věku pacienta a je ovlivněna compliance s léčbou a současně užívanými léky nebo průvodními chorobami.
Turečtí autoři před několika lety hodnotili potenciální souvislost mezi hladinou antityreoidálních protilátek a denní dávkou levothyroxinu u pacientů se zjevnou hypotyreózou.
Jednalo se o retrospektivní analýzu dat ze zdravotních záznamů. Zahrnuti byli pacienti se zjevnou hypotyreózou léčení levothyroxinem po dobu nejméně 1 roku a vyšetření na 1 pracovišti (Fatih Sultan Mehmet Education and Research Hospital v Istanbulu) během roku 2015. Všichni byli léčeni podle stejného terapeutického standardu k cílové hodnotě TSH 0,5–4,0 mIU/l. Jako hraniční hodnota pozitivity protilátek byla použita hladina 5,6 IU/ml u TPOAb a 4,10 IU/ml u TgAb.
Nebyli zařazeni pacienti s jaterní dysfunkcí, renálním selháním, onemocněním hypofýzy či hypothalamu, se sekundární hypotyreózou, malabsorpcí, trpící alkoholismem a těhotné ženy. Zohledněny byly věk, pohlaví, tělesná hmotnost, BMI a krevní tlak, délka onemocnění, kouření a užívání inhibitorů protonové pumpy.
Denní dávka levothyroxinu byla určena jako týdenní dávka dělená 7. Hlavním sledovaným parametrem byla průměrná dávka levothyroxinu u pacientů s pozitivitou a negativitou protilátek a souvislost mezi titrem protilátek a potřebnou denní dávkou léku.
Hodnocenou populaci tvořilo 303 pacientů (273 žen a 30 mužů) průměrného věku 46,6 roku. Ve skupině s pozitivitou protilátek (n = 210) byla průměrná denní dávka levothyroxinu významně vyšší než ve skupině s negativitou protilátek (n = 93): 78,8 vs. 64,2 mg/den (p = 0,001). U pacientů s pozitivitou protilátek byla zjištěna malá, ale statisticky významná souvislost mezi hladinou TPOAb (p < 0,01) i TgA (p < 0,05) a dávkou levothyroxinu.
Titr antityreoidálních protilátek podle zjištění z této studie pozitivně koreluje s vyšší dávkou levothyroxinu podávanou v suplementaci autoimunitní hypotyreózy. Limitací práce je neznámá hladina protilátek před zahájením suplementace levothyroxinu.
(zza)
Zdroj: Okuroglu N., Ozdemir A., Sertbas Y., Sancak S. The relationship between thyroid antibody titer and levothyroxine dose in patients with overt primary hypothyroidism. Ann Saudi Med 2017; 37 (3): 189−193, doi: 10.5144/0256-4947.2017.189.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
