Antityreoidální léky

24. 2. 2014

Antityreoidální léky mají své definované místo v terapii hypertyreózy. S ohledem na nežádoucí účinky jednotlivých preparátů je jejich indikace rozdílná.

Inzerce

Hypertyreóza je způsobena excesivní syntézou a sekrecí tyreoidálních hormonů. Vede k významné stimulaci metabolismu. Mezi nejčastější příčiny hypertyreózy patří zejména Gravesova-Basedowova choroba, toxický adenom či toxická multinodulární struma.

Antityreoidální léky (ATD) patří do skupiny thionamidů a zahrnují propylthiouracil, karbimazol a jeho aktivní metabolit methimazol (neboli thiamazol). Mají potenciál hypertyreózu efektivně kontrolovat. V případě toxických adenomů a toxické multinodulární strumy jsou ATD používány pouze v přípravě na definitivní výkon (terapie radioaktivním jódem nebo tyreoidektomie). U Gravesovy-Basedowovy nemoci jsou ATD hodnotnou alternativou jiných léčebných metod. Data z přelomu století ukazují, že dochází k nárůstu celkově předepsaných ATD, což lze vysvětlit i tím, že se stávají primární terapií pro Graves-Basedowovu chorobu i v zemích, které tradičně volily jiné terapeutické možnosti.

Profesor Luigi Bartalena z italské Varese ve svém souhrnném článku zabývajícím se aktuálně dostupnými ATD hodnotí různé věkové kategorie a různé indikace pro využití těchto léčiv. Srovnává také různé režimy ATD terapie, tedy titrační metodu, užívající co nejnižší dávku léku k udržení eutyreózy, či režim blokující činnost štítné žlázy a současně substituující levotyroxin.

Obecně lze říci, že vedlejší účinky ATD jsou spíše mírné, nicméně vzácně se mohou objevit také významné, či dokonce život ohrožující nežádoucí účinky, zejména agranulocytóza, těžká hepatotoxicita či vaskulitida. Tyto významné nežádoucí účinky se mohou vyskytnout častěji a bez závislosti na dávce u propylthiouracilu než u methimazolu. Je nezbytné pacienta vždy informovat o možných, i vzácných nežádoucích účincích této terapie tak, aby byl schopen rozeznat obtíže a vyhledat co nejdříve lékařskou pomoc.

ATD přestavují léčbu volby u těhotných a kojících žen, léčbu první linie u dětí a adolescentů. Doporučení expertů mluví u hypertyreózy spíše ve prospěch methimazolu oproti propylthiouracilu. Propylthiouracil má nicméně své místo v terapii, zejména v prvním trimestru těhotenství, kdy existuje riziko rozvoje methimazolové embryopatie.

Relapsy hypertyreózy po vysazení ATD jsou časté (50–60 %) a pak je nezbytné v terapii zvolit definitivní léčebné řešení.

(eza)

Zdroj: Bartalena L. Antithyroid drugs. Publikováno v časopise Thyroid International 2/2011 – dostupné na www.thyrolink.com

Štítky
Endokrinologie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se