Ophthalmo-Azulen v terapii korneální abraze

29. 11. 2016

Korneální abraze je jedním z nejčastějších úrazů očního aparátu. Patogenetický mechanismus spočívá v narušení integrity rohovkového epitelu působením vnějších fyzikálních sil. V terapii se kromě antibiotik, analgetik, anticholinergik a anestetik užívají epitelizační masti, mezi něž se řadí účinná látka guajazulen (Ophthalmo-Azulen).

Úvod

Pod pojmem korneální abraze se skrývá defekt povrchových vrstev epitelu rohovky. Poškození nepřesahuje úroveň Bowmanovy membrány a v některých případech je spojeno se zraněním konjunktivy. Korneální abraze je výsledkem fyzikálního nebo chemického traumatu. Korneální vřed představuje těžší zranění, které je charakterizováno poškozením hlubší stromální vrstvy rohovky.

Mezi možné příčiny korneální abraze patří zranění způsobená například prsty, nehty, papírem, větvemi stromů, ale také pepřovým sprejem či airbagy. V etiologii se dále uplatňují cizí tělesa, zvířený prach, písek a nečistoty, dlouhodobé nošení kontaktních čoček, iatrogenní poškození, UV keratitida, avulze očních víček či anestezie. V případě trachomu představuje korneální abraze patogenetický mechanismus v rozvoji trvalé slepoty.

Korneální abraze se klinicky projevuje bolestí v oku, zarudnutím a otokem oka, pocitem cizího tělesa v oku, fotofobií a blefarospasmem. Korneální abraze patří mezi běžné příčiny zranění oka, zejména v populaci používající kontaktní čočky. Incidence případů se liší mezi jednotlivými státy, ve Spojených státech amerických se jedná asi o 10 % všech případů zranění oka, ve Velké Británii se incidence pohybuje kolem 12–13 %.

Terapie korneální abraze

Korneální abraze nepronikající Bowmanovou membránou vykazují spontánní hojení. Profylaktické podávání topických antibiotik je indikována u jedinců, jejichž zranění je spojeno s nošením kontaktních čoček. V ostatních případech je profylaktické nasazení antibiotik zpochybňováno. Pro úlevu od bolesti se v dřívějších dobách používal obvaz oka. Výzkumy však neprokázaly signifikantní benefity tohoto přístupu, v současné době tak určitou alternativu představuje lokální aplikace nesteroidních protizánětlivých léků, například v podobě očních kapek s obsahem diklofenaku.

Významná bolestivost defektů často vyžaduje krátkodobé nasazení silných orálních analgetik. V terapii bolesti se u závažných případů provázených fotofobií a blefarospasmem uplatňují topická cykloplegika. Vzhledem k obtížnému hojení defektů je vhodné do terapie přidat reepitelizační látky, mezi něž se řadí například guajazulen (Ophthalmo-Azulen). Guajazulen vykazuje antiflogistické, antiseptické, adstringentní a epitelizační vlastnosti.

Závěr

Prognóza hojení korneální abraze je většinou velmi příznivá. V případě řádné léčby dochází k plnému návratu zraku u menších defektů za 24–48 hodin a u větších defektů přibližně za týden. Vzhledem k obtížnému hojení defektů je vhodné do terapie přidat reepitelizační látky, mezi něž se řadí například guajazulen (Ophthalmo-Azulen).

(holi)

Zdroje:
1. Verma A. et al. Corneal Abrasion. Medscape 2014. Dostupné na: http://emedicine.medscape.com/article/1195402
2. SPC Ophthalmo-Azulenu. Dostupné na: http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0000874&tab=texts



Štítky
Dermatologie Dětská dermatologie Oftalmologie Praktické lékařství pro dospělé
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Oční obtíže v ordinaci praktického lékaře
Autoři: Prim. MUDr. Milan Odehnal, MBA.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se