Mutace ALK se vyskytují u 3–5 % případů NSCLC. Nová generace cílené léčby ALK+ NSCLC sice zlepšuje klinické výsledky pacientů, tumory se však stávají rezistentními a vyžadují následnou terapii, přičemž data z reálné praxe k sekvencím TKI ALK jsou limitovaná. Prezentovaná studie proto byla koncipována s cílem porozumět vzorcům terapeutické strategie následující po léčbě brigatinibem.
Retrospektivní kohortová studie použila americkou databázi LRx (IQVIA’s US-based Longitudinal Patient-Centric Pharmacy Claims Database), která shromažďuje data o preskripcích od lékáren, plátců a poskytovatelů příslušného softwaru. Za vhodné pro analýzu byli považováni všichni pacienti, kteří si vyzvedli brigatinib alespoň 1× v období od 1. 4. 2017 do 30. 9. 2020.
Celkem bylo do studie zahrnuto 413 osob ve věku ≥ 18 let, sledovaných alespoň 12 měsíců před prvním vyzvednutím jmenovaného přípravku a dále i po jeho vysazení nebo převedení na jiný TKI ALK, případně do konce follow-up. Střední věk souboru činil 57,9 roku, 58,4 % tvořily ženy. Medián doby sledování od zahájení léčby brigatinibem dosáhl 8,4 měsíce.
Adherence k terapii brigatinibem byla vysoká, a to napříč kohortami. Medián doby do vysazení léčiva činil 10,3 měsíce (95% interval spolehlivosti [CI] 8,2–15,0).
Co se týká léčebných sekvencí, 195 nemocných dostalo nejprve krizotinib s následnou léčbou TKI ALK nebo bez ní. U 133 účastníků po krizotinibu následoval alektinib a/nebo ceritinib, 62 dostávalo pouze krizotinib. 99 pacientů dostávalo jen alektinib a u 80 nebylo zaznamenáno předchozí užívání TKI ALK. Nejobvyklejší terapeutickou volbou bezprostředně před nasazením brigatinibu byl alektinib (51,3 %; 212 osob).
K vysazení brigatinibu nebo převedení pacienta, jenž tento přípravek užíval, na jiný TKI ALK, došlo u dvou pětin uživatelů (40,4 %; 167 osob). Z pacientů, kteří brigatinib vysadili, tři pětiny (59,9 %; 100 osob) užívaly v další linii jiný TKI ALK, nejčastěji lorlatinib (57 %). Pozorováno bylo taktéž opětovné nasazení brigatinibu (16 %), případně byl po brigatinibu zařazen alektinib (13 %), ceritinib (10 %) nebo krizotinib (4 %).
Studie naznačuje, že léčba brigatinibem je pro pacienty v reálné praxi klinicky prospěšná i v delším časovém horizontu. Nemocní užívající brigatinib v pozdějších liniích na něm setrvávají významnou dobu a s vysokou adherencí. Následná léčba TKI ALK po vysazení brigatinibu rovněž může pacientům prospět, což naznačuje, že brigatinib by mohl být používán v časnějších liniích.
Randomizovaná studie ALTA-1L hodnotila brigatinib u pacientů s ALK+ NSCLC, kteří dosud nepodstoupili terapii cílenou na ALK, a porovnávala ho v tomto souboru s krizotinibem z hlediska dlouhodobé účinnosti a bezpečnosti.
Studijní populaci tvořili dospělí pacienti s ALK+ NSCLC ve stadiu IIIB/IV, kteří již byli léčeni aspoň 1 systémovou terapií pro lokálně pokročilé nebo metastazující onemocnění. Účastníky mohli být i nemocní s asymptomatickými neléčenými metastázami v CNS.
V poměru 1 : 1 účastníci užívali buď brigatinib 180 mg 1× denně, nebo krizotinib 250 mg 2× denně. V případě potvrzené progrese nemoci byl povolena změna terapie (crossover) z krizotinibu na brigatinib.
Medián doby sledování činil v rameni s brigatinibem 40,4 měsíce, v rameni s krizotinibem 15,2 měsíce. Před koncem studie stále užíval léčbu výrazně větší podíl pacientů ve větvi s brigatinibem (42 vs. 12 %).
Z ramene, které původně dostávalo krizotinib, bylo 47 % (65) pacientů převedeno na brigatinib a z nich přibližně třetina (23 z 65) zůstala na tomto přípravku až do konce studie. Z nemocných, kteří měli v době vstupu do studie metastázy v mozku, podstoupilo crossover 46 % (19 z 41).
Konečné údaje ze studie ALTA-1L prokázaly efektivitu a bezpečnost konzistentní s poznatky z 2 předchozích interim analýz. Účastníci léčení brigatinibem dosáhli delšího přežití bez progrese onemocnění (PFS) oproti pacientům léčeným krizotinibem. Léčba brigatinibem snížila riziko progrese nebo úmrtí o 52 %. Brigatinib prokázal vysokou intrakraniální účinnost, tedy nižší riziko intrakraniální progrese, a to o 56 % u všech pacientů a o 71 % u pacientů s jakýmikoli vstupními mozkovými metastázami v porovnání s ramenem léčeným krizotinibem.
Celkové přežití (OS) bylo v době prezentace v rámci ESMO 2021 stále hodnoceno a podle autorů publikace se data jevila v obou větvích obdobně (poměr rizik [HR] 0,81; 95% CI 0,53–1,22). HR pro brigatinib vs. krizotinib z hlediska OS u pacientů, kteří měli vstupně metastázy v mozku, činil 0,43 navzdory velkému zastoupení převodů těchto osob na brigatinib z krizotinibu – to naznačuje, že u pacientů s metastázami v mozku může být přínosné, pokud jako první TKI ALK dostanou brigatinib.
Následnou protinádorovou terapii po vysazení studijního léku podstoupila větší část účastníků v rameni, které bylo léčeno krizotinibem. Pacientům užívajícím brigatinib přinesla terapie výraznější prospěch z hlediska kvality života související se zdravím.
Finální výsledky studie ALTA-1L potvrdily signifikantní zlepšení PFS ve skupině léčené brigatinibem oproti skupině užívající krizotinib a neidentifikovaly žádné nové bezpečnostní signály. Tyto poznatky podle autorů podporují myšlenku, že brigatinib by měl tvořit standard terapie u dosud neléčených osob s ALK+ NSCLC.
(esr)
Zdroje:
1. Jahanzeb M., Lin M. H., Wu Y. et al. 1205P Treatment sequencing and duration of subsequent tyrosine kinase inhibitors in ALK+ non-small cell lung cancer patients treated with brigatinib in the US. ESMO Virtual Congress, 2021 Sep 16−21. Dostupné na: https://oncologypro.esmo.org/meeting-resources/esmo-congress-2021/treatment-sequencing-and-duration-of-subsequent-tyrosine-kinase-inhibitors-in-alk-non-small-cell-lung-cancer-patients-treated-with-brigatinib-in-t
2. Popat S., Kim H. R., Ahn M.-J. et al. 1195P Brigatinib vs crizotinib in ALK TKI–naive ALK+ NSCLC: Final results from ALTA-1L. ESMO Virtual Congress, 2021 Sep 16−21. Dostupné na: https://oncologypro.esmo.org/meeting-resources/esmo-congress-2021/brigatinib-brg-vs-crizotinib-crz-in-alk-tki-naive-alk-nsclc-final-results-from-alta-1l
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
