Ve Finsku byla provedena rozsáhlá analýza dat z národního registru, jejímž cílem bylo zhodnotit, zda je expozice metforminu během nitroděložního vývoje spojena se zvýšeným rizikem dlouhodobých či krátkodobých zdravotních problémů.
Metformin je léčbou první volby u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM2), u kterých dietní a režimová opatření nestačí k udržení přiměřené glykémie. Stále častěji se používá i v léčbě gestačního diabetu (GDM). U žen se syndromem polycystických vaječníků (PCOS) se často předepisuje off-label v terapii anovulace ke zvýšení šance na početí. Některé studie naznačují, že pokud tyto ženy pokračují v užívání metforminu i během těhotenství, snižuje se riziko nežádoucích komplikací.
Užívání metforminu v těhotenství se obecně považuje za bezpečné, ale je třeba vzít v úvahu, že toto antidiabetikum (na rozdíl od inzulinu) přestupuje placentou a může u dítěte dosahovat plazmatických koncentrací srovnatelných s matkou. Většina dostupných dat o expozici metforminu in utero pochází z randomizovaných klinických studií zahrnujících těhotné s GDM.
Cílem prezentované kohortové studie bylo zhodnotit riziko nežádoucích následků užívání metforminu v těhotenství ve všech indikacích mimo diabetes 1. typu, a to v monoterapii i v kombinaci s inzulinem v porovnání se samotným inzulinem.
Do analýzy byly zařazeny děti z jednočetných těhotenství ve Finsku u žen, které otěhotněly v letech 2004–2016 a užívaly v těhotenství metformin (n = 3967), inzulin (n = 5273) či jejich kombinaci (n = 889), a to v indikaci GDM, DM2 či PCOS.
Primárními sledovanými parametry byly dlouhodobý výskyt obezity, hypoglykémie, hyperglykémie, diabetu, hypertenze, PCOS a poruch motorického či sociálního vývoje. V analýze citlivosti byly tyto parametry hodnoceny pouze u dětí matek s GDM. Sekundárním sledovaným parametrem byly nežádoucí klinické výsledky při narození.
Analýzy byly provedeny metodou vážení pomocí inverzní pravděpodobnosti výskytu události (IPTW − inverse probability of treatment weighting), skupina s inzulinem byla považována za referenční.
Expozice metforminu či kombinované léčbě nebyla oproti inzulinu spojená se zvýšeným rizikem dlouhodobých nežádoucích jevů, a to v celkové analýze ani v analýze citlivosti.
Při užívání metforminu bylo zjištěno zvýšené riziko menší velikosti plodu ve vztahu ke gestačnímu stáří (vážený poměr šancí [wOR] 1,65; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,16−2,34) v porovnání s inzulinem. Je však možné, že je pozorované riziko dáno nárůstem tělesné hmotnosti při užívání inzulinu.
Ve skupině na kombinované léčbě bylo zaznamenáno zvýšení rizika větší velikosti plodu ve vztahu ke gestačnímu stáří (wOR 1,58; 95% CI 1,22−2,05), předčasného porodu (wOR 1,46; 95% CI 1,10−1,95) a novorozenecké hypoglykémie (wOR 1,29; 95% CI 1,09−1,53). Výsledek ovšem může být zavádějící vzhledem k závažnější mateřské hyperglykémii u této skupiny těhotných.
Při užívání metforminu v těhotenství nebylo pozorováno zvýšené riziko novorozenecké mortality, hyperglykémie či velkých vrozených vad.
Prezentovaná práce nenalezla žádné důkazy zvýšení dlouhodobého rizika spojeného s užíváním metforminu během těhotenství oproti léčbě inzulinem. Zvýšené riziko menší velikosti plodu ve vztahu ke gestačnímu stáří pozorované při užíváním metforminu by mělo vést k opatrnosti u těhotenství s hrozící malnutricí plodu. Metformin podávaný perorálně může být těhotnými lépe akceptován než inzulin a vzhledem ke snadnému užívání také může být spojen s lepším dodržováním léčby. V kombinaci s inzulinem může snižovat jeho potřebnou dávku.
Na základě citované studie1 došlo v únoru 2022 ke změně SPC2 a tento přípravek je nyní možné podávat během těhotenství a v perikoncepční fázi jako doplněk či alternativu k inzulinu, pokud je to z klinického hlediska nezbytné.
(este)
Zdroje:
1. Brand K. M. G., Saarelainen L., Sonajalg J. et al. Metformin in pregnancy and risk of adverse long-term outcomes: a register-based cohort study. BMJ Open Diabetes Res Care 2022; 10 (1): e002363, doi: 10.1136/bmjdrc-2021-002363.
2. SPC Glucophage. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0023797&tab=texts
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
