Používání metforminu v těhotenství celosvětově narůstá, což je dáno jednak tím, že v jeho užívání pokračují gravidní ženy, které se již před otěhotněním léčily s diabetem 2. typu (DM2), a jednak je nasazován u gestačního diabetu (GDM). Také bývá off-label předepisován ženám se syndromem polycystických ovarií (PCOS) k navození ovulace a zlepšení výsledků těhotenství. Jelikož metformin prostupuje placentou, plod je exponován jeho plazmatickým koncentracím odpovídajícím hodnotám v krevním oběhu matky.
Několik studií doložilo efektivitu metforminu z hlediska glykemické kontroly bez krátkodobých nežádoucích účinků a s přídatnými potenciálními benefity v novorozeneckém období. Zkraje roku 2022 bylo na evropské úrovni schváleno používání originálního metforminu (ve formě klasické, ale také XR − jednodenní) během gravidity a v perikoncepčním období.
Významný podklad pro toto rozhodnutí představovaly poznatky získané z finské populační kohortové studie CLUE založené na datech z registru, kde byla studována expozice metforminu v těhotenství u matek a hodnoceny krátkodobé i dlouhodobé nežádoucí výsledky u dětí (až 11 let po narození). Studie CLUE neukázala zvýšené dlouhodobé riziko spojené s vystavením metforminu v těhotenství, naznačila ovšem zvýšené riziko, že novorozenec bude malý na svůj gestační věk (SGA – small for gestational age), a snížené riziko, že bude vzhledem ke gestačnímu věku velký (LGA – large for gestational age), oproti intrauterinní expozici inzulinu. Podobné výsledky byly pozorovány u dětí narozených matkám s GDM, které nebyly in utero vystaveny antidiabetické léčbě, oproti výsledkům nitroděložního vystavení inzulinu.
Autoři studie CLUE přišli s hypotézou, že pozorované vyšší riziko SGA a nižší riziko LGA by mohlo být spojeno s použitím inzulinu jako referenční kontroly. Je totiž známo, že podávání inzulinu souvisí se zvýšením hmotnosti. V následné studii proto zkoumali, zda podávání metforminu bude souviset se zvýšeným rizikem SGA a sníženým rizikem LGA, dojde-li k jeho porovnání s nefarmakologickou antidiabetickou léčbou.
Populační kohortová studie pracovala s daty z registru dětí narozených z jednočetných těhotenství matek ve věku 18–45 let v letech 2004–2016. V hlavní analýze byly použity porodní výsledky metforminové kohorty bez ohledu na indikaci podávání (n = 3964) a lékově naivní kohorty matek s GDM (n = 82 675). Další analýzy proběhly u podskupiny metforminové kohorty, kterou tvořily pouze děti narozené matkám s GDM (n = 2361).
Pokud se jedná o ukazatel SGA, nebyl zjištěn žádný rozdíl mezi kohortami v hlavních analýzách (vážený poměr šancí [wOR] 0,97; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,73–1,27) ani v analýzách dalších (wOR 1,01; 95% CI 0,75–1,37). Co se týká rizika LGA, nebyl zjištěn rozdíl mezi kohortami v hlavních analýzách (wOR 0,91; 95% CI 0,75–1,11); v dalších analýzách však bylo pozorováno snížené riziko (wOR 0,72; 95% CI 0,56–0,92).
Výsledky výše popsaného follow-up podporují předchozí zjištění, že expozice metforminu in utero ve srovnání s farmakologicky neléčeným GDM není spojená se zvýšeným rizikem SGA ani LGA. Při pozorovaném riziku restrikce intrauterinního růstu plodu je přesto vhodné zvážit jiné možnosti léčby. Velké prospektivní studie hodnotící samotný metformin v porovnání s placebem v těhotenství s GDM, například EMERGE, snad brzy vnesou do problematiky další světlo.
(esr)
Zdroje:
1. Brand K. M. G., Thoren R., Sõnajalg J. et al. Metformin in pregnancy and risk of abnormal growth outcomes at birth: a register-based cohort study. BMJ Open Diabetes Res Care 2022 Dec; 10 (6): e003056, doi: 10.1136/bmjdrc-2022-003056.
2. Brand K. M. G., Saarelainen L., Sõnajalg J. et al. Metformin in pregnancy and risk of adverse long-term outcomes: a register-based cohort study. BMJ Open Diabetes Res Care 2022 Jan; 10 (1): e002363, doi: 10.1136/bmjdrc-2021-002363.
3. SPC Glucophage. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC193868.pdf&type=spc&as=glucophage-spc
