Přinášíme stručný přehled diagnóz, u kterých je podávání hořčíku užívaným a efektivním léčebným postupem, i dalších situací, ve kterých je jeho podání vhodné.
Obsah hořčíku v dietě klesá a odhadem 75 % obyvatel západních zemí nedosahuje doporučené denní dávky. Kromě toho, že hypomagnezémie může představovat riziko sama o sobě, narůstá i povědomí o její možné roli v patogenezi řady chorob. Podání hořčíku proto může být jak úlevou od symptomů, tak také zásahem přímo ovlivňujícím průběh nemoci.
Využití hořčíku v medicíně je široké a sahá od nitrožilního podání při akutních stavech až po preventivní perorální užívání. Využití sloučenin hořčíku ve většině uvedených situací je podpořeno velkými studiemi či metaanalýzami.
Užití hořčíku v těchto indikacích je rovněž podpořeno studiemi, i když většinou menšího rozsahu. Jedná se obvykle o perorální podávání. Hořčík může posloužit pro:
Suplementace hořčíku může být vhodná i u stavů hrozících vznikem hypomagnezémie. Mezi ně patří:
Doporučená denní dávka hořčíku se pohybuje mezi 300 a 400 mg. Pacienti ji mohou jednoduše pokrýt jednou sklenicí perorálního roztoku připraveného z prášku Magnosolv, který obsahuje 365 mg prvkového hořčíku v 1 sáčku. Tato dávka je zároveň bezpečná a dospělého jedince s dobrou funkcí ledvin by neměla ohrozit vznikem hypermagnezémie. Magnosolv se užívá před jídlem, což zlepšuje jeho vstřebávání.
(luko)
Zdroj: Guerrera M. P., Volpe S. L., Mao J. J. Therapeutic uses of magnesium. Am Fam Physician 2009; 80 (2): 157−162.