Schizofrenie se manifestuje pozitivními příznaky (např. bludy a halucinace) i negativními příznaky (např. apatie) a často je provázena depresivní symptomatologií a kognitivním deficitem. Od prvních stadií onemocnění se objevuje rovněž deficit sociálního fungování, který obvykle přetrvává dlouhodobě.
Lurasidon je antipsychotikum 2. generace schválené k léčbě schizofrenie u dospělých a dospívajících. I přes rozsáhlé důkazy o jeho účinnosti bylo dosud málo pozornosti věnováno jeho vlivu na sociální fungování pacientů. Hodnocení tohoto efektu lurasidonu proto bylo mimo jiné cílem 6týdenní dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie JEWEL s následným 12týdenním nezaslepeným prodloužením.
Do post hoc analýzy dat z této studie bylo zařazeno 478 pacientů se schizofrenií (dle kritérií DSM-IV-TR), kteří byli randomizováni k podávání lurasidonu 40 mg/den (n = 245) nebo placeba (n = 233) v iniciální 6týdenní dvojitě zaslepené placebem kontrolované části studie. Z těchto nemocných pokračovalo v prodlouženém nezaslepeném 12týdenním sledování, ve kterém dostávali všichni lurasidon ve flexibilní dávce 40–80 mg/den, 146 pacientů původně randomizovaných k lurasidonu a 141 původně randomizovaných k podávání placeba.
Hodnocena byla změna sociálního fungování podle dílčí 4položkové sociální škály v rámci škály pozitivních a negativních příznaků (PANSS).
Po 6 týdnech léčby za dvojitě zaslepených podmínek bylo zjištěno významně větší zlepšení sociální dílčí škály PANSS ve skupině s lurasidonem v porovnání s placebem (pokles o 3,0 vs. 2,1 bodu; p < 0,01; velikost efektu = 0,33). Významný rozdíl oproti placebu byl pozorován již od 2. týdne léčby (p < 0,05) a patrný byl ve 4. týdnu (p < 0,001) i v 5. týdnu (p < 0,01) kontrolovaného hodnocení.
U pacientů, kteří pokračovali v léčbě lurasidonem, byl po 12 týdnech prodloužení zjištěn pokles sociálního dílčího skóre PANSS o dalšího 1,2 bodu, tj. celkem o 4,2 bodu od vstupu do studie. U těch, kteří byli převedeni na lurasidon z placeba, dosáhl pokles sociálního dílčího skóre PANNS celkem 3,7 bodu, což znamená snížení o 1,6 bodu během 12 týdnů užívání lurasidonu.
Autoři došli k závěru, že lurasidon v dávce 40 mg/den vede u pacientů se schizofrenií oproti placebu k výraznějšímu zlepšení sociálního fungování během 6 týdnů a tato jeho účinnost se dále prohlubuje během dalších 12 týdnů léčby při flexibilní dávce 40–80 mg. Velikost efektu lurasidonu na zlepšení sociálního fungování (0,33) odpovídala výsledkům metaanalýzy 10 placebem kontrolovaných krátkodobých studií, jež hodnotily účinnost ostatních antipsychotik na tento aspekt schizofrenie a kde velikost efektu činila 0,34.
(zza)
Zdroj: Miura I., Sano F., Sakaguchi R. et al. Effect of lurasidone on social functioning in schizophrenia: post hoc analysis of the JEWEL Study. J Clin Psychiatry 2024 Jan 31; 85 (1): 23m14881, doi: 10.4088/JCP.23m14881.
