Léčba schizofrenie u pacienta s rizikem rozvoje metabolického syndromu –⁠ interaktivní kazuistika

Potíže před přijetím trvaly několik týdnů. Během hospitalizace, kdy byla nasazena medikace risperidonem v dávce 4 mg denně, poměrně rychle odezněly a pacient byl propuštěn do ambulantní péče s diagnózou akutní psychotické poruchy.

Jeho stav byl poměrně stabilní a vrátil se do práce. Cca po 3/4 roce si však sám medikaci vysadil a do 2 měsíců došlo k opětovnému rozvoji paranoidní symptomatiky.

#130

#131

Během druhé hospitalizace byla znovu nasazena antipsychotická medikace risperidonem, došlo však k rozvoji sexuální dysfunkce a v laboratorním vyšetření byla zjištěna vysoká hladina prolaktinu. Pacient si dále stěžoval na nespavost. Medikace proto byla změněna na olanzapin 10 mg denně, s čímž byl propuštěn. Během dalšího půlroku došlo k nárůstu hmotnosti o 10 kg, v laboratorním vyšetření byla zjištěna vyšší hladina cholesterolu, triacylglycerolů (TAG) a hraniční glykémie.

#132

Lurasidon je antipsychotikum s minimálním rizikem rozvoje metabolických komplikací (navýšení hmotnosti, ovlivnění metabolismu lipidů a glykémie) a hyperprolaktinémie. Dále byl prokázán i jeho příznivý vliv na kognitivní funkce.

Účinnost většiny antipsychotik se výrazně neliší, ale odlišný je jejich bezpečnostní profil, respektive výskyt nežádoucích účinků. Důležité je proto vybírat medikaci právě s ohledem na ně, protože u většiny pacientů se jedná o léčbu, která bude trvat roky.

#133

MUDr. Sylva Racková, Ph.D.
Psychiatrická ambulance, Plzeň