Aedes aegypti (AE) je druh komára mající pro člověka význam především jako vektor řady nebezpečných tropických onemocnění. Mezi viry prokazatelně přenášenými AE patří žlutá zimnice, horečka Dengue a horečka Chikungunya (horečnaté onemocnění vyskytující se v Africe a oblasti Indického oceánu). Spekuluje se ale, že AE je schopen i transmise viru encefalitidy Murray Valley, viru Ross River a Dirofilaria immitis (filarióza koček a psů). Jiným příbuzným druhem, rovněž schopným přenosu arbovirů, je Aedes albopictus.
V porovnání s rozměry jiných rodů komárů je AE spíše menší. Má 3–4 mm dlouhý trup. Jeho charakteristickým znakem jsou bílé tečky na jinak černém těle v oblasti hrudi a hlavy. Na nohou má bílé kroužky. Může se dožít stáří i několika měsíců. Klade charakteristická bílá vajíčka, která na rozdíl od většiny komárů umísťuje odděleně, čímž výrazně přispívá k rozšiřování svého teritoria. Jako vektor arbovirových nákaz se uplatňuje pouze samička, neboť samec schopnost sání krve nemá a živí se nektarem.
Tento komár se na americký kontinent dostal pravděpodobně s transportem otroků z Etiopie. AE je druh striktně antropofilní. Přítomnost člověka determinuje výskyt tohoto hmyzu a vice versa. Objevuje se pouze do vzdálenosti 90 metrů od lidských obydlí. Ačkoliv i samička je schopna utilizace nektaru, bez sání lidské krve tento druh nemůže existovat. K jeho nebezpečnosti přispívá i to, že se pohybuje velice rychle a je pro člověka téměř neslyšitelný.
Endemické oblasti AE zahrnují regiony tropů celého světa. Vyskytuje se v Americe od Mexika až po Argentinské subtropy, v celé Africe s výjimkou saharského pásma, v Jihovýchodní Asii a Indii, v Tichomoří a také v severozápadní Austrálii a na celém Novém Zélandě. Komáří niky se zpravidla nacházejí v blízkosti stojaté (i chlorované!) vody jako například v nezakrytých sudech, odložených pneumatikách, ale i ve vázách a klozetech.
Ke kontaktu AE s člověkem dochází pouze v době úsvitu a po západu slunce. Doporučuje se proto v těchto hodinách pobyt v prostředí chráněném moskytiérou či použití oděvu zahalujícího celé tělo. S určitou účinností lze aplikovat i repelenty. Základní ochrannou proti žluté zimnici je ale očkování.
(ver)
