Vážená paní doktorko, Vážený pane doktore, Česká internistická společnost ČLS JEP Vás zve ke sledování sympozia, které se uskuteční ve středu 3. listopadu od 17. hodin. Více informací najdete v níže přiložené pozvánce.
V 1. linii léčby primárního glaukomu s otevřeným úhlem a zvýšeného nitroočního tlaku (NOT) je doporučena monoterapie analogem prostaglandinu. U řady pacientů však k plné kontrole NOT nedostačuje. Níže citovaná studie prokázala přínos přidání topických betablokátorů s podáváním 1× denně – karteololu a timololu – do kombinace s analogem prostaglandinu latanoprostem.
Jak se v poslední době změnil v souvislosti s intenzivním výzkumem střevní mikrobioty pohled na apendix, nám v rozhovoru osvětlil MUDr. Jiří Vejmelka, MBA, z Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Míra antibiotické (ATB) léčby u běžného nachlazení zůstává i přes jeho virový původ nepřiměřeně vysoká, což přispívá k bakteriální rezistenci. Retrospektivní kohortová studie na vzorku více než 14 tisíc dospělých pacientů ukazuje, že včasná indikace fytoterapie, konkrétně na bázi extraktu z listů břečťanu, významně snižuje potřebu následné preskripce ATB. Hodnocena byla také souvislost s délkou pracovní neschopnosti. Následující text stručně shrnuje klinická data potvrzující přínos této fytoterapeutické intervence v ambulantní praxi.
Ing. Klára Vaňková působí jako koordinátorka onkologické péče v Ústavu gastrointestinální onkologie FN Bulovka. Její pozice vznikla z potřeby navádět „bloumající“ pacienty s karcinomem slinivky na vyšetření tak, aby se zkrátily čekací lhůty na ně a omezily duplicity v postupu. Co je její úlohou, jak ji do týmu přijali lékaři i ostatní zdravotníci a proč se ve své práci neobejde bez důvěry ke kolegům a empatii k pacientům?
Se zvyšujícím se počtem léčiv, která pacienti − včetně nemocných s roztroušenou sklerózou (RS) − užívají, narůstá riziko lékových interakcí. Vzájemné ovlivnění léčiv je třeba při preskripci zohledňovat. Platí totiž, že na komplikace spojené s lékovými interakcemi lze zemřít, že v důsledku interakcí jsou pacienti častěji hospitalizováni a také že lékovou interakci mohou způsobit i „neléky“ (nápoje, potraviny, doplňky stravy, byliny). Lékovým interakcím lze ovšem efektivně předcházet. Přehledné vodítko nabízí mimo jiné následující materiál.
„Jednohubky“ dnes převážně vážně. Kromě nových dat týkajících se léčivých přípravků u steatohepatitidy, psoriázy a deficitu železa se také dočtete, jak si správně „hodit šlofíka“.
