Muž, ročník 1954, dne 24. 7. 2022 od dopoledne (kolem 10. hodiny) pozoruje poruchu řeči a slabost levostranných končetin, ve 14.11 se dostává na urgentní příjem komplexního cerebrovaskulárního centra (KCC) v Krajské nemocnici Liberec (KNL). Na urgentním příjmu je sloužícím neurologem konstatována levostranná lehká hemiparéza, dysartrie, centrální paréza nervus facialis vlevo (n. VII sin), neglect syndrom. Je stanoveno skóre NIHSS (National Institutes of Health Stroke Scale) 7. Vstupní TK 125/89 mmHg.
Pacient se léčí s paroxysmální fibrilací síní (FiS), přechodně na medikaci warfarinem, ten v roce 2017 pro krvácivé komplikace zaměněn za dabigatran ze skupiny DOACs v plné dávce 2× 150 mg. Dále v anamnéze diabetes mellitus (DM) 2. typu, hyperlipidémie a sekundární epilepsie při ložiskovém postižení centrální nervové soustavy (CNS). Vzhledem k tomu, že pacient nemá fatickou poruchu, sám udává, že ranní léky užil všechny.
Po základním laboratorním vyšetření (stanovení KO, koagulace a základní biochemie) je pacient transportován na zobrazovací vyšetření mozku. Provedeno nativní CT s normálním nálezem. CT angiografie (CTAg) mozkových cév bez jasných stenóz či uzávěrů.
Ve 14.30 je dokončena aplikace idarucizumabu, cca po 5 minutách proveden kontrolní odběr koagulace a zahájena IVT 80 mg lyofilizátu, bolus podán ve 14.37 na jednotce intenzivní péče. Následně přichází vstupní hladina dabigatranu z laboratoře (118 ng/ml), kontrolní hladina po podání idarucizumabu je 0 ng/ml.
Druhý den pobytu v KNL: NIHSS 2 – dysartrie, lehká asymetrie koutků ad sin. Kontrolní CT bez nálezu čerstvé patologie, skóre dle modifikované Rankinovy škály (mRS) 1.
Pacient dimitován 25. 7. 2022 s minimálním deficitem.
MUDr. Zuzana Eichlová
vedoucí lékařka JIP Neurocentra Krajské nemocnice Liberec
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
