Idarucizumab je humanizovaná monoklonální protilátka s rychlým a selektivním působením blokující účinky dabigatranu, na který se váže s velmi vysokou afinitou. Toto specifické antidotum dabigatranu působí v řádu minut, a to bez ovlivnění koagulační kaskády. Idarucizumab je indikovaný v klinických případech, kdy je žádoucí rychlé a účinné rušení antikoagulačního účinku dabigatranu pro zabránění závažným krvácivým projevům například v případě urgentní chirurgické intervence.
Autoři retrospektivní studie prozkoumali elektronické záznamy pacientů související s užitím daných léků v regionu středního Dánska (populace cca 1,3 milionu obyvatel), a to od uvedení na trh v prosinci 2015 do 31. prosince 2019. V záznamech byly identifikovaní uživatelé dabigatranu s podaným idarucizumabem. Indikace léčby zahrnovaly nutnost provedení akutního chirurgického zákroku či trombolýzy, velká krvácení a případy intoxikace dabigatranem.
Získaná data byla rozdělená podle indikace léčby idarucizumabem. Nežádoucí příhody hodné zájmu výzkumníků byly definovány jako krvácení, trombóza nebo smrt během 30 dní po infuzi.
Analyzovány byly záznamy celkem 46 uživatelů dabigatranu, kteří až na jednoho (indikace žilní tromboembolie) užívali tento lék pro fibrilaci síní. Medián věku dosahoval 76 let, přičemž většinu pacientů tvořili muži (74 %). Medián BMI činil 24,4 a nejčastějšími přidruženými onemocněními byly hypertenze (41 %), diabetes (17 %), ischemická choroba srdeční (15 %) a chlopenní onemocnění srdce (15 %).
Indikací pro nasazení idarucizumabu byla nutnost akutní operace u 48 % pacientů (n = 22), závažné krvácení u 43 % (n = 20), intoxikace dabigatranem u 7 % (n = 3) a trombolýza u akutního iktu u 2 % (n = 1). Intoxikace byla u všech 3 pacientů způsobená renální nedostatečností. Pacienti byli připravovaní na různé chirurgické zákroky, medián času od určení nutnosti chirurgické intervence po její začátek činil 5,1 hodiny, medián času od podání infuze po zahájení operace 2,4 hodiny.
Co se týká krvácení, nebyly hlášené případy nadměrného krvácení během chirurgických zákroků u pacientů, u kterých došlo k reverzi dabigatranu těsně před operací. U pacientů se závažným krvácením dosáhli všichni kromě jednoho účinné hemostázy. Tento pacient však měl komplikovanou anamnézu s velkým kožním krvácením a oběhovou nestabilitou s potřebou srdeční pumpy. U 13 % (n = 6) pacientů, kterým byl podán idarucizumab, se objevilo krvácení do 30 dní po jeho podání. U žádného z pacientů nebyly pozorované tromboembolické komplikace. Po 30 dnech sledování žilo 83 % (n = 38) pacientů, z nichž 92 % (n = 35) znovu zahájilo antikoagulační léčbu.
Tato retrospektivní studie analyzovala klinické zkušenosti s reverzí dabigatranu specifickým antidotem idarucizumabem získané během více než 4 let v Dánsku. Účinnost idarucizumabu v klinické praxi byla prokázaná, provedené operace proběhly bez nadměrného krvácení, těžká krvácení byla účinně zastavena. Skutečnost, že u žádného z pacientů nedošlo v průběhu 30 dní od podání k tromboembolickým komplikacím, demonstrovala velmi dobrý bezpečnostní profil idarucizumabu.
(lexi)
Zdroje:
1. Haastrup S. B., Hellfritzsch M., Nybo M. et al. Real-world experience with reversal of dabigatran by idarucizumab. Thromb Res 2021; 197 : 179−184, doi: 10.1016/j.thromres.2020.11.010.
2. SPC Pradaxa. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/pradaxa-epar-product-information_cs.pdf
3. SPC Praxbind. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/praxbind-epar-product-information_cs.pdf
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
