Od doby, kdy byl roztoč poprvé identifikován jako alergen domácího prachu a spouštěč alergických reakcí, uplynulo více než 50 let. V současnosti má alergie na roztoče domácího prachu významný podíl na celkové prevalenci alergických respiračních onemocnění, a to i z důvodu, že více než 90 % času trávíme v budovách.
V rámci farmakoterapie se kromě symptomatických léčiv, například antihistaminik či kortikosteroidů, uplatňuje kauzální léčba v podobě specifické alergenové imunoterapie. Navzdory pokrokům ve farmakologické léčbě stále představují důležitou součást léčby také komplexní režimová opatření přispívající ke snížení expozice alergenům.
K expozici alergenům může dojít v domácím prostředí, ve škole, ale i na pracovišti. V rámci režimových opatření je třeba soustředit se na místnosti, ve kterých se tráví nejvíce času, což jsou zejména ložnice a dětské pokoje. V domácnostech se také snadněji upravují a dodržují režimová opatření než ve škole či na pracovišti. Klíčové je zamyslet se nad několika klíčovými faktory, mezi něž patří materiály povlečení a adekvátní způsob jejich praní, vlhkost vzduchu v domácnosti, čističky vzduchu a vysavače, přítomnost koberců v domácnostech a použití chemoatraktantů.
U povlečení, povlaků na matrace a pokrývek se jako nejlepší jeví materiály z jemně tkaných látek, které výrazně snižují propustnost roztočů. Při testování netkaných látek bylo naopak prokázáno, že živí roztoči jimi mohou prostupovat. Plastové materiály se ukazují jako nejméně vhodné, protože snižují odvod tepla a zvyšují pocení. Současně je důležité pravidelné praní pokrývek, polštářů a ložních textilií. V tomto ohledu je vidět, že praní na teplé cykly (30–40 °C) je z hlediska odstraňování roztočů obdobně účinné jako praní na horké cykly (> 60 °C). Teplý cyklus může být méně účinný u praček s předním plněním, tuto nevýhodu však eliminuje současné použití sušiček na prádlo, jež mohou zabít prakticky veškeré roztoče.
Roztoči jsou při růstu a rozmnožování závislí na vlhkosti okolního prostředí, ačkoliv mohou přežívat delší dobu v prostředí s nízkou vlhkostí, což vysvětluje sezónní rozdíl v rámci symptomů. V domácnostech je tedy potřeba udržovat relativní vlhkost < 45–50 % a častěji větrat. Vhodným doplňkem jsou i čističky vzduchu s HEPA filtrem, které je však nutné umístit tak, aby zbytečně nevířily prach z povrchů, nejčastěji z koberců. V případě umístění čističky vzduchu na koberec může docházet k většímu rozptylu alergenů do vzduchu, než je čistička schopná absorbovat.
Důležitým zdrojem roztočů jsou také koberce, čalounění a další nábytkové textilie (deky, přehozy apod.). V domácnostech je tak vhodné redukovat množství těchto textilií na minimum a jejich čistění provádět ve venkovním prostředí. Koberce je nutno pravidelně vysávat, ideálně vysavačem s parním čištěním a HEPA filtrem. Pacienty je třeba edukovat o tom, že mnoho forem domácí práce (ale i dětské hry jako házení polštářů, skákání po posteli ad.) mohou signifikantně zvyšovat přítomnost alergenů v ovzduší. Při práci je pro alergiky doporučené nosit odpovídající formu ochrany obličeje a očí (například respirátor a ochranné brýle) a po dobu zhruba 20 minut od ukončení úklidu do místnosti nevstupovat. Dále je dobré se zamyslet nad tím, zda je nutné mít v domácnosti záclony, a popřípadě je tedy častěji prát. Plyšové hračky je rovněž vhodné prát a nechávat je zmrazit v mrazicím boxu.
Posledním, ale neméně důležitým opatřením je možnost používání chemoatraktantů napomáhajících odstranění roztočů z matrací, lůžkovin, koberců, čalounění či dalšího nábytku. Patří mezi ně například zdravotnický prostředek ve formě spreje na bázi netoxických rostlinných extraktů, které simulují feromony, jejichž prostřednictvím roztoči komunikují.
Roztoči domácího prachu představují významnou příčinu alergických respiračních onemocnění včetně bronchiálního astmatu, a to u dětí i dospělých. Kromě farmakologické terapie představují důležitou součást léčby nefarmakologická režimová opatření v podobě úpravy domácnosti, používání vhodných materiálů, dodržování hygienických opatření a také pravidelného používání chemoatraktantů na kritické povrchy.
(holi)
Zdroje:
1. Wilson J. M., Platts-Mills T. A. E. Home environmental interventions for house dust mite. J Allergy Clin Immunol Pract 2018; 6 (1): 1–7, doi: 10.1016/j.jaip.2017.10.003.
2. Janíčková H. Alergie na roztoče a plísně. Pediatrie pro praxi 2009; 10 (3): 163–166.
