Prachoví roztoči jsou drobní živočichové s velikostí na prahu viditelnosti (dorůstající maximálně 1/3 milimetru). Řadí se mezi pavoukovce, do podřádu Astigmata a čeledi Pyrogliphidae. Tito členovci mají v dospělosti 8 nohou, avšak jejich cyklus je nepřímý – z vajíčka se líhne šestinohá larva, následují dvě stadia nymf (protonymfa, tritonymfa) a až poté, dalším svlékáním, vzniká dospělec. Délka života prachových roztočů se uvádí v rozsahu 65−100 dní, během této doby samička vyprodukuje 50−80 vajec.
Prachoví roztoči se živí především částečkami kůže teplokrevných živočichů včetně člověka, ale také bakteriemi, plísněmi či kvasinkami. Jejich výskyt úzce souvisí s příhodnou teplotu a vlhkostí prostředí. Relativní vlhkost vzduchu padající pod 50 % roztočům neprospívá, a proto domácnosti bojující s těmito roztoči mohou použít speciální odvlhčovače. Prachové roztoče je těžké spatřit nejen kvůli jejich drobným rozměrům, ale také z důvodu jejich fotofobie.
Prachoví roztoči vyskytující se v našich domácnostech jsou nejčastěji skloňovaní především s ohledem na vyvolávání nejrůznějších typů alergických reakcí lidí i domácích mazlíčků. Mezi nejvýznamnější spouštěče abnormální imunitní odpovědi hostitele většinou nepatří samotní živí roztoči, ale především jejich svlečky, rozpadající se části těl, a hlavně jejich fekálie.
Roztoč za svůj život vyprodukuje okolo tisíce fekálních částic velikosti pylových zrn, které jsou obklopeny tzv. peritrofickou membránou obsahující proteolytické trávicí enzymy. Ty slouží k mimotělnímu trávení živin, které roztoč koprofágním způsobem znovu přijímá. Kromě vysoce alergenních proteolytických enzymů jsou roztoči zdrojem druhé kategorie alergenů, jimiž jsou tzv. PAMPs (pathogen-associated molecular patterns neboli molekulární struktury /„vzory“/ typické pro povrch buněk patogenních mikroorganismů), interagující přímo s receptory hostitelských imunitních buněk. Seznam blíže charakterizovaných alergenů roztočů je dostupný na webu Světové zdravotnické organizace (WHO: www.allergen.org).
Alergeny mohou zapůsobit na 3 úrovních. Jednak je to externí kontakt, kdy se setkávají přímo s epitelem očí, kůže a dýchacích cest. Nečastějším projevem je zánět spojivek nebo ekzém. Dalšími typy kontaktu s alergenem jsou inhalace vyvolávající astma nebo rinitidu, respektive zánětlivé onemocnění nosní sliznice, a spolknutí, po kterém se může objevit kopřivka, či dokonce anafylaxe.
Jak už bylo zmíněno, pro úspěšné množení a šíření roztočů jsou klíčovými faktory teplota, vlhkost a světlo. Nízká teplota, nízká vlhkost vzduchu a světlo jsou naopak nepřáteli roztočů. Proto pokud budete mít v bytě chladno, nízkou vlhkost a nadbytek světla, můžete se vyhnout jejich přemnožení. Nicméně tyto podmínky samozřejmě snižují komfort lidských obyvatel domácnosti.
Elegantním řešením může být rostlinný produkt ExAller, jehož fungování je založeno na poznatku, jak roztoči minimalizují ztráty vody během dne. Produkují totiž tzv. agregační feromony, díky kterým vycítí jeden druhého, a shromažďují se na jednom místě ve velkých koncentracích. Přípravek obsahuje 100% přírodní složky, které jsou podobné těmto feromonům, a je tudíž schopen přilákat a shromáždit roztoče na požadované místo. Stačí jej jednoduše aplikovat na textilii ze 100% bavlny a po nashromáždění roztočů tkaninu vyprat na 60 °C, čímž se jich bezpečně zbavíme. Tím, že ExAller neobsahuje žádné insekticidy, je jeho použití vhodné pro děti od 3 let. Výsledky testů ukazují, že již po 3 aplikacích lze touto metodou eliminovat až 99 % roztočů.
(leš)
Zdroje:
1. Miller J. D. The role of dust mites in allergy. Clin Rev Allergy Immunol 2019 Dec; 57 (3): 312−329, doi: 10.1007/s12016-018-8693-0.
2. Volf P., Horák P. a kol. Paraziti a jejich biologie. Triton, Praha, 2007.
3. ExAller. Skoncujte s projevy alergie na roztoče domácího prachu. Získejte zpět své zdraví a pohodu. Acar'Up Consumer Health, 2020. Dostupné na: www.exaller.com/cs/skoncujte-s-alergií-na-roztoče-exaller
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
