Alergie na roztoče je významným rizikovým faktorem (nejen) rozvoje astmatu

Roztoči a jejich alergeny

Roztoči jsou mikroskopičtí členovci z řádu pavoukovců o velikosti asi 0,4 mm. U nás se nejčastěji vyskytují dva druhy – Dermatophagoides pteronyssinus a Dermatophagoides farinae. Živí se šupinami lidské epidermis a preferují teplé a vlhké prostředí. V domácnostech se proto vyskytují nejčastěji v lůžkovinách (matracích, peřinách a polštářích). Nalézt je můžeme také v kobercích, čalounění nábytku, závěsech či plyšových hračkách. Příčinné alergeny pocházejí z jejich výkalů či tělesných schránek.

Roztočová alergie je typickou IgE-mediovanou hypersenzitivní reakcí I. typu. Senzibilizaci na roztoče domácího prachu lze přitom pozorovat u 5 až 30 % populace. Doposud bylo identifikováno 24 roztočových alergenů, přičemž 97 % alergiků je senzibilizováno na alergen Der p1. S atopickou dermatitidou je potom nejčastěji spojován alergen Der p11. Alergií trpí až dvě třetiny dětí a polovina dospělých s astma bronchiale, u 40–85 % těchto pacientů se jedná právě o alergii na prachové roztoče.

Nespecifické symptomy roztočové alergie způsobují poddiagnostikování

Stejně jako v případě alergie na srst domácích zvířat či plísně je i pro roztočovou alergii typický její celoroční průběh. Příznaky bývají nejvýraznější hlavně v noci a ráno po probuzení. Nejvyšší výskyt roztočů je na přelomu léta a podzimu i zimy a jara, kdy je vyšší relativní vlhkost vzduchu. Proto ve zmíněných obdobích pacienti někdy mohou pozorovat zhoršení symptomů.

Typickými projevy je alergická rinitida (vodnatá sekrece z nosu, kýchání, svědění a pálení nosu, nosní obstrukce) a/nebo konjunktivitida (pálení, slzení očí, zarudnutí spojivek). Nespecifickými projevy může být navíc únava nebo porucha spánku. Roztočová alergie je také rizikovým faktorem rozvoje astmatu. Dále má významný podíl na zhoršení projevů atopické dermatitidy u dětí. První projevy alergie pacienti většinou pozorují v dětství nebo během dospívání.

Základ diagnostiky = pečlivě odebraná anamnéza

Většina osob s roztočovou alergií přichází nejprve k praktickému lékaři. Základem je pečlivě a cíleně odebraná anamnéza, velká část pacientů totiž považuje alergii za běžné nachlazení. Standardní diagnostickou metodu volby představují vysoce senzitivní kožní prick testy, které provádí lékař specializovaný na alergologii a klinickou imunologii. Mohou být doplněny o stanovení hladiny specifických protilátek IgE v krvi.

Současné možnosti terapie  

Léčba roztočové alergie se v dnešní době opírá o režimová opatření, farmakoterapii a specifickou alergenovou imunoterapii.

Primární prevence spočívá především v režimových opatřeních vedoucích k co možná nejvyššímu omezení expozice alergenům roztočů. Využít lze používání speciálních potahů na matrace neprostupných pro roztoče, kde však určitou nevýhodu může představovat masivní zaplavení alergeny v momentě odstranění této bariéry. Mezi další doporučovaná opatření patří pravidelné praní lůžkovin při vysoké teplotě, odstranění koberců, čalouněného nábytku a závěsů v domácnosti, používání čističek vzduchu s HEPA filtrem, pravidelném vysávání a větrání místností. Na trhu je nyní nově dostupný také inovativní přírodní přípravek k eliminaci roztočů – ExAller, jehož klinicky ověřený účinek spočívá v napodobování komunikace roztočů založené na bázi feromonů. ExAller stačí nastříkat na prostěradlo, kam roztoče přiláká. Poté již stačí matraci vyluxovat a prostěradlo pouze vyprat v pračce při teplotě alespoň 60 °C.

Topický kromoglykát sodný a intranazální kortikosteroidy jsou profylakticky účinné u většiny pacientů. K úlevě mohou pomoci lokální nebo perorální antihistaminika. V léčbě astmatu se standardně užívají jak léky úlevové, tak kontrolující astma.

Jedinou kauzální léčbou je dnes specifická alergenová imunoterapie, která může oddálit i případný nástup astmatu. Podávána je buď ve formě subkutánní, nebo dnes preferované sublingvální. Vede k dlouhodobému zlepšení symptomů i snížení potřeby užívání symptomatických léků zmíněných výše.

(mafi)

Zdroj: Aggarwal P., Senthilkumaran S. Dust mite allergy. StatPearls 2021. Dostupné na: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK560718/.