Analýze byly podrobeny dvě kohorty probandů se SARD (celkem více než 3500 nemocných) z jiných projektů (LISTEN a INSPIRE). Pacienti s chybným stanovením psychiatrické nebo psychologické diagnózy byli porovnávani s těmi, kteří tuto zkušenost neměli.
Jejich projevy deprese, úzkosti a zhoršení duševní pohody byly měřeny pomocí validovaných hodnoticích škál (například WEMWBS, PROMIS, GAD-7), sbírána byla i data o důvěře pacientů lékařům a o jejich spokojenosti s léčbou.
U 80 % nemocných byl prokázán vliv misdiagnózy na sebeúctu. U 72 % probandů se zkušenosti s chybně stanovenou diagnózou duševního onemocnění projevily na jejich psychickém stavu – vykazovali významně nižší úroveň duševní pohody, vyšší míru deprese a úzkosti a nižší spokojenost se všemi aspekty lékařské péče oproti těm, kteří tuto zkušenost nesdíleli.
U některých nemocných se misdiagnostika projevuje pocitem studu, pochybností o sobě samém a depresí, u jiných má podobu sebevražedných myšlenek, či dokonce pokusů o sebevraždu.
U části pacientů se zkušenosti s misdiagnostikou bylo zjištěno zamlčování příznaků nemocí a vyhýbání se zdravotní péči, neovlivnila ale adherenci k léčbě. Toto chování bylo dáno nedůvěrou, případně obavami, že jim výskyt symptomů zdravotník neuvěří, nebo že jim bude stanovena jiná diagnóza.
Autoimunitní onemocnění jsou typická tím, že je obtížné je diagnostikovat rychle, nicméně někteří odborníci až příliš brzy dospívají k diagnóze některého psychiatrického či psychosomatického onemocnění. Dlouhý seznam příznaků by měl být upozorněním, že by se mohlo jednat o autoimunitní onemocnění, ne primárně vést k nedůvěře v pacientovy obtíže.
Navíc mnoho symptomů je subjektivních, takže si lékaři nedovedou přesně představit, jak špatně pacientovi skutečně je. Také mechanické psaní lékařských zpráv obsahujících vyjádření „podle pacientova tvrzení” v souvislosti se závěrem „žádné objektivní známky onemocnění” může situaci ještě zhoršit.
Zdravotníci by měli u skupiny pacientů, u nichž je pravděpodobnost misdiagnostiky značná, postupovat s větší citlivostí k jejich obtížím a nabídnout jim podporu ve vyrovnávání se s přetrvávajícími negativními dopady nesprávného diagnostického postupu.
(pok)
Zdroje:
1. Sloan M. ‘I still can’t forget those words’: mixed methods study of the persisting impact on patients reporting psychosomatic and psychiatric misdiagnoses. Rheumathology 2025 Jun 1; 64 (6): 3842–3853, doi: 10.1093/rheumatology/keaf115.
2. Sloan M. All in your head’: when doctors misdiagnose autoimmune disease as psychosomatic. TheConversation.com, 2025 Mar 3. Dostupné na: www.theconversation.com/all-in-your-head-when-doctors-misdiagnose-autoimmune-disease-as-psychosomatic-250953
3. Autoimmune diseases misdiagnosed as psychosomatic can lead to long-term damage to physical and mental well-being. MedicalExpress.com, 2025 Mar 2. Dostupné na: www.medicalxpress.com/news/2025-02-autoimmune-diseases-misdiagnosed-psychosomatic-term.html
4. Gainty C. Medical gaslighting: when conditions turn out not to be ‘all in the mind’. TheConversation.com, 2023 Sep 18. Dostupné na: www.theconversation.com/medical-gaslighting-when-conditions-turn-out-not-to-be-all-in-the-mind-209611
