Vajíčka a jejich vliv na lidské zdraví představují jedno z nejkontroverznějších témat literatury o (zdravé) výživě. Vaječný žloutek je totiž významným zdrojem cholesterolu – vejce střední velikosti ho obsahuje asi 200 mg – jehož vysoká hladina v séru hraje zásadní roli ve vzniku aterosklerózy. Obsahuje také cholin, který je dále metabolizován na trimethylamin-N-oxid (TMAO), předpokládaný rizikový faktor kardiovaskulárních (KV) onemocnění.
Na druhou stranu vajíčka obsahují řadu kvalitních živin: proteiny, všechny esenciální vitaminy s výjimkou vitaminu C, řadu minerálů a dalších bioaktivních látek. V průměrném vejci najdeme asi 62 % doporučené denní dávky (DDD) vitaminu B12, 30 % DDD selenu, 16 % DDD jódu a 12 % DDD vitaminu D. To vše je zabaleno do relativně nízkoenergetického „balíčku“ (asi 75 kcal) a s převahou nenasycených mastných kyselin. Většina nutrientů je obsažena ve žloutku, vaječný bílek se skládá zejména z bílkovin.
Vztah mezi konzumací vajec a rizikem různých onemocnění (zejména KV, nádorů a diabetu 2. typu) zkoumala řada epidemiologických studií. Jejich výsledky však neumožňují učinit jasné závěry.
Dostupná data v posledních letech shrnulo hned několik systematických přehledů s metaanalýzou randomizovaných kontrolovaných intervenčních studií (RCTs). Zjistily hlavně vysokou heterogenitu mezi jednotlivými RCTs, v nichž se počet vajec snědených v intervenčním rameni pohyboval v rozmezí 5–42 za týden.
Potraviny konzumované v kontrolních skupinách se v rámci jednotlivých RCTs také značně lišily, a to od prostého vynechání vajec ze stravy přes jejich nahrazení vaječným bílkem, libovým masem, vaječnou náhražkou či ovesnou kaší. Celkově vzato, data z randomizovaných hodnocení naznačují, že konzumace vajec může mít slabý účinek na zvýšení sérové hladiny cholesterolu.
Výsledky observačních studií jsou protichůdné, v závislosti na vstupní populaci. Pokud se jedná o zdravé jedince, vesměs byl pozorován slabě pozitivní nebo žádný vliv na riziko KV onemocnění. U pacientů s preexistujícím diabetem bylo reportováno zvýšené riziko KV onemocnění při konzumaci většího množství vajec.
Metaanalýza 41 prospektivních kohortových studií ukázala, že konzumace většího množství vajec se pojí se zvýšením celkového rizika KV příhod (sdružené relativní riziko [RR] 1,04 pro zvýšení denního příjmu vajec o každých 50 g). Korelace však byla pozorována hlavně ve studiích provedených v USA (sdružené RR 1,08), ale nikoli ve studiích evropských (sdružené RR 1,05) či asijských (sdružené RR 0,96).
Další metaanalýza naopak ukázala negativní korelaci mezi příjmem vajec v množství do 7 kusů za týden a rizikem nefatálních KV příhod (RR 0,94 ve srovnání s vynecháním vajec ze stravy). U osob konzumujících až 3 vejce za týden bylo ve srovnání s lidmi, kteří vejce nejedli vůbec, pozorováno také snížení rizika nefatální ischemické choroby srdeční (RR 0,92).
Hlavním limitujícím faktorem metaanalýz observačních studií je, že jen málokdy berou v úvahu, čím je vejce ve stravě nahrazeno. Pokud tedy z analýzy vyplývá, že konzumace většího množství vajec se pojí s vyšším rizikem onemocnění, je nutné se ptát: Ve srovnání s čím?
Například již zmiňovaná metaanalýza provedla regresní modelování mortality při různých způsobech výživy, v rámci nichž byl celkový energetický příjem a poměr makroživin, tedy sacharidů, proteinů a tuků, srovnatelný. Riziko úmrtí na KV onemocnění bylo u osob, které ze stravy přijímaly 300 mg cholesterolu denně, zvýšené ve srovnání s lidmi s nulovým příjmem cholesterolu potravou (poměr rizik [HR] 1,13).
Pokud bylo srovnání provedeno pro jedince konzumujícího 1 vejce denně a osobu, která vejce nenahrazuje jakoukoli jinou potravinou, riziko bylo stále mírně zvýšené (HR 1,09). Avšak v případě, že by vejce bylo nahrazeno stejně energeticky hodnotnou stravou obsahující cholesterol, jako jsou mléčné výrobky, uzeniny, ryby, červené maso a další, KV riziko spojené s konzumací 1 vejce bude naopak nižší (HR 0,92).
Z dostupných dat jasně vyplývá, že odpověď na cholesterol v potravě je individuální. V průměru se sice z potravy vstřebává asi 56 % obsaženého cholesterolu, ale u jednotlivých osob se konkrétní hodnota pohybuje v rozmezí asi 29–80 %. To je dáno jednak genetickou variabilitou receptoru pro cholesterol a také individuálními odlišnostmi v jaterním metabolismu.
V potravinách, které jsou zdrojem cholesterolu, bývají často obsaženy i nasycené mastné kyseliny, jež mají negativní vliv na hladinu LDL cholesterolu v krvi. O vejcích to však neplatí.
Dostupná data naznačují, že vejce mají na zdraví spíše pozitivní nebo neutrální vliv, a pokud jsou pravidelně konzumována jako součást vyvážené stravy, neměla by představovat zdravotní riziko. Přispívají k pocitu sytosti a mohou mít myoprotektivní účinek, což by mohlo pomoci s udržením optimální tělesné hmotnosti. Navíc se jeví jako jeden z ekologicky nejudržitelnějších zdrojů živočišných proteinů.
(este)
Zdroje:
1. Virtanen J. K., Larsson S. C. Eggs – a scoping review for Nordic Nutrition Recommendations 2023. Food Nutr Res 2024 Feb 6; 68, doi: 10.29219/fnr.v68.10507.
2. Myers M., Ruxton C. H. S. Eggs: healthy or risky? A review of evidence from high quality studies on hen's eggs. Nutrients 2023; 15 (12): 2657, doi: 10.3390/nu15122657.
3. Zhao B., Gan L., Graubard B. I. et al. Associations of dietary cholesterol, serum cholesterol, and egg consumption with overall and cause-specific mortality: systematic review and updated meta-analysis. Circulation 2022; 145 (20): 1506–1520, doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.121.057642.
4. Godos J., Micek A., Brzostek T. et al. Egg consumption and cardiovascular risk: a dose-response meta-analysis of prospective cohort studies. Eur J Nutr 2021; 60 (4): 1833–1862, doi: 10.1007/s00394-020-02345-7.
5. Tobias D. K. What eggsactly are we asking here? Unscrambling the epidemiology of eggs, cholesterol, and mortality. Circulation 2022; 145 (20): 1521–1523, doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.122.059393.
6. Antoni R. Dietary saturated fat and cholesterol: cracking the myths around eggs and cardiovascular disease. J Nutr Sci 2023; 12: e97, doi: 10.1017/jns.2023.82.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
