Transplantace stolice –⁠ prastará metoda pomáhá lidem s „crohnem“ úspěšně i dnes

Jedná se sice o poněkud netradiční léčebný postup, nicméně s prokazatelně kladnými účinky. A přestože tento „přenos“ nejspíše nikdy nebude ideálním produktem pro masivní reklamu, nijak to nesnižuje jeho medicínský přínos.

Starodávná novinka

Fekální transplantace není nikterak  originálním a novým nápadem. Prameny ukazují na použití výkalů od  zdravých lidí při léčení život ohrožující otravy jídlem již ve 4. století našeho letopočtu.

• Jedná se nejprve o získání stolice od zdravého dárce, zpravidla člena rodiny.
• Poté následuje úprava tohoto biologického materiálu.
• Nakonec  se uskuteční vlastní transplantační krok, a to vpravení upravených  výkalů do zažívacího traktu –⁠ obvykle tlustého střeva –⁠ nemocného.

V moderní éře se nám může použití takové metody zdát trochu „nechutné“, nicméně účinky jsou skvělé. U mnoha infekcí či chronických průjmu je  přirozená bakteriální střevní flóra zásadně poničena, a proto může být  fekální transplantace použita k nastolení přirozené mikrobiální  rovnováhy a ke zlepšení závažného onemocnění.

Začalo to infekčním zánětem

Transplantace fekálních mikrobů se do podvědomí lékařů dostala především díky účinkům v léčbě zánětu tlustého střeva způsobeného bakterií Clostridium difficile. Tato infekce způsobuje vysilující průjmy, může být až život ohrožující a antibiotická léčba na ni ne vždy dobře zabírá. Avšak kde selhaly umělé  preparáty, pomohla přirozená lidská mikroflóra. Ve studiích bylo  prokázáno, že léčba fekální transplantací je opravdu efektivní a zároveň bezpečná metoda.

Zabírá i na crohna 

V dětské nemocnici v Seattlu nedávno dokončili lékaři studii, při které byla fekální  transplantace použita u malých pacientů s nespecifickými střevními  záněty.

• Děti s ulcerózní kolitidou bohužel nevykázaly výrazné zlepšení onemocnění.
• U sedmi z deseti dětských pacientů s Crohnovou chorobou však došlo k ústupu klinických obtíží, což bylo podobné výsledkům farmakologické  léčby, ale s nižším rizikem možných vedlejších účinků.

Stále zůstává mnoho otázek, které je potřeba zodpovědět, jako například jaké  množství materiálu použít, jaká je ideální forma aplikace, půjde-li o léčbu dlouhodobou apod. Nicméně potenciál této metody je veliký a teprve budoucnost ukáže, jak moc.

(boba)

Zdroje:
www.sciencedaily.com
seattletimes.com