An anaesthesiologist’s perspective on requirements for pre-surgery examinations

Česká verze

Authors: M. Svítek ¹; J. Bruthans ¹; R. Češka ²
Authors place of work: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, přednosta doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc. ¹; III. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, přednosta prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA ²
Published in the journal: Vnitř Lék 2012; 58(7 a 8): 208-213
Category: 60. narozeniny prof. MUDr. Miroslava Součka, CSc.

Summary

A preoperative check-up remains still an issue. The preoperative check-up should thoroughly evaluate an actual state of patient’s health, an anticipated perioperative course should be taken into account. An internist should closely collaborate not only with a surgeon, but with an anaesthesiologist as well. As guidelines cover this topic only sparsely, different approach might result either in excess or in insufficient examinations. Therefore an anaesthesia department should have its own guidelines available that would cover required preoperative check-ups considering expected operation. These guidelines should be then sent to the internist. Preoperative check-up should be done with an adequate margin before the operation, the internist should deliver a complete report includinig executed laboratory check-ups and consultations with specialists.

Key words:
preoperative check-up –⁠ internist –⁠ general practitioner –⁠ anaesthesia

Zdroje

1. Kotík L. Předoperační vyšetření. Doporučený postup České internistické společnosti. Vnitř Lék 2002; 48 : 427–431.

2. Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Doporučený postup vyšetření před diagnostickými nebo léčebnými výkony operační a neoperační povahy s požadavkem anesteziologické péče. Schváleno výborem ČSARIM ke dni 18. 5. 2009. Metodický pokyn.

3. Hall R, Mazer CD. Antiplatelet drugs: a review of their pharmacology and management in the perioperative period. Anesth Analg 2011; 112 : 292–318.

4. ASA Physical status classification system [online]. Dostupný na www: http://www.asahq.org/Home/For-Members/Clinical-Information/ASA-Physical-Status-Classification-System.html.

5. Bruthans J, Kolomeets G, Svítek M. eHealth a úspory ve zdravotnictví. Zdravotnictví v ČR 2010; 1 : 194–197.

6. Rothenberg DM, O’Connor CJ, Tuman KJ. Anesthesia and the Hepatobiliary System. In: Miller RD, Eriksson LI et al (eds). Miller’s Anesthesia. Churchill Livingstone: Elsevier 2009 : 2135–2154.

7. ACC/AHA 2007 Guidelines on Perioperative Cardiovascular Evaluation and Care for Noncardiac Surgery: a report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on Practice Guidelines (Writing Committee to Revise the 2002 Guidelines on Perioperative Cardiovascular Evaluation for Noncardiac Surgery) developed in collaboration with the American Society of Echocardiography, American Society of Nuclear Cardiology, Heart Rhythm Society, Society of Cardiovascular Anesthesiologists, Society for Cardiovascular Angiography and Interventions, Society for Vascular Medicine and Biology, and Society for Vascular Surgery. J Am Coll Cardiol 2007; 50: e159–e241.

8. Bruthans J, Skalická H, Hradec J. Příprava kardiaka k nekardiální operaci. Doporučený postup České kardiologické společnosti 2011. Cor Vasa 2011; Suppl 1 : 78–85.

9. Gulur P, Nishimori M, Ballantyne JC. Regional anaesthesia versus general anaesthesia, morbidity and mortality. Best Pract Res Clin Anaesthesiol 2006; 20 : 249–263.

10. Kettner SC, Willschke H, Marhofer P. Does regional anaesthesia really improve outcome? Br J Anaesth 2011; 107 (Suppl 1): i90–i95.

11. Bruthans J, Bruthansová D, Svítek M. Pooperační zmatenost na JIP –⁠ zásadní perioperační komplikace u starších pacientů. Čes Ger Rev 2009; 7 : 68–74.

12. Meininger D, Byhahn C. Besonderheiten bei laparoskopischen Operationen aus anästhesiologischer Sicht. Anaesthesist 2008; 57 : 760–766.