-
Články
Top novinky
Reklama- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
Top novinky
Reklama- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Kariéra
Doporučené pozice
Reklama- Praxe
Top novinky
ReklamaXXXII. Vývoj nových léčiv, farmakoekonomika, klinická farmacie v onkologii
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2022; 35(Supplementum 1): 115
Kategorie: XXXII. Vývoj nových léčiv, farmakoekonomika, klinická farmacie v onkologii
XXXII/ 86. Aktuální přehled farmakoterapie CINV
Juřica J.
MOÚ Brno
Východiska: Prevence a terapie nevolnosti a zvracení vyvolané chemoterapií (CINV) patří mezi základní postupy v péči o onkologické pacienty. Jednotlivé typy CINV (tj. akutní, opožděné, anticipační, průlomové a refrakterní) jsou kontrolovány různými neurotransmitery a cestami, což nabízí širokou škálu farmakoterapeutických možností. Cíl: Přinést aktuální přehled farmakoterapie CINV, který odráží nové poznatky a doporučení odborných společností ESMO, MASCC a NCCN. Závěr: Nová doporučení rozvíjejí dříve definované koncepty a doplňují některé alternativní postupy v případě neúspěchu terapie. ESMO a MASCC dělí důkazy dle kvality evidence do kategorií I–V, resp. high/ moderate/ low a dle síly doporučení do kategorií A–D, resp. high/ moderate/ low. Standardně je pro vysoce emetogenní režimy doporučovaná kombinace 5HT3 RA + NK1 RA + dexametazon [1]. NCCN doporučuje k této kombinaci navíc olanzapin [2]. Superiorita jakéhokoliv NK1 RA nebyla nikdy spolehlivě prokázána. Z pohledu kardiovaskulární bezpečnosti se jako nejlepší 5HT3 RA jeví palonosetron [3]. U středně emetogenních režimů zůstává doporučovaná kombinace 5HT3 antagonista + dexametazon a ne všichni pacienti mají riziko zvracení tak vysoké (krom pacientů léčených karboplatinou), aby ospravedlnilo profylaktické podání NK1 RA [1]. Alternativami zůstávají známé látky, jako jsou prokinetika, antihistaminika 1. generace, popř. benzodiazepiny (zejména u anticipačního zvracení) [1]. V doporučení k léčbě průlomového zvracení jsou vedle olanzapinu, metoklopramidu, haloperidolu a lorazepamu [1] zahrnuty i kanabinoidy [2]. Jako vhodné je použití antiemetika s odlišným mechanizmem účinku, než bylo použito v profylaxi [1]. Přes značný pokrok v této oblasti zůstává signifikantní procento pacientů podléčeno nebo neléčeno, což může vyústit v rozvoj anticipačního zvracení, zhoršení kvality života a v důsledku toho i nákladů na hospitalizaci. Další výzvou je vývoj vhodných léčebných protokolů CINV pro pacienty s vícedenní chemoterapií.
Poděkování: Podpořeno grantem specifického výzkumu na Masarykově univerzitě (MUNI/ A/ 1440/ 2021) poskytnuté MŠMT.
Literatura: [1] Dupuis L, Sung L, Molassiotis A et al. 2016 updated MASCC/ ESMO consensus recommendations: prevention of acute chemotherapy-induced nausea and vomiting in Children. Support Care Cancer 2017; 25(1): 323–331. doi: 10.1007/ s00520-016-3384-y. [2] NCCN Guidelines Antiemesis, 2022. [online]. Available from: https:/ / www.nccn.org/ login?ReturnURL=https:/ / www.nccn.org/ professionals/ physician_gls/ pdf/ antiemesis.pdf. [3] Brygger L, Herrstedt J. 5-hydroxytryptamine 3 receptor antagonists and cardiac side effects. Expert Opin Drug Saf 2014; 13(10): 1407–1422. doi: 10.1517/ 14740338.2014.954546. [4] Patel P, Robinson PD, Devine KA et al. Prevention and treatment of anticipatory chemotherapy-induced nausea and vomiting in pediatric cancer patients and hematopoietic stem cell recipients: clinical practice guideline update. Pediatr Blood Cancer 2021; 68(5): e28947a. doi: 10.1002/ pbc.28947.
XXXII/ 87. Účinná a bezpečná léčba nežádoucích účinků checkpoint inhibitorů
Goněc R.
Ústavní lékárna, MOÚ Brno
V posledních 10 letech dochází k rozmachu používání checkpoint inhibitorů v onkologii. Častým závažným nežádoucím účinkem těchto látek je vyvolání autoimunitního onemocnění. To může postihnout prakticky jakoukoliv tkáň nebo orgán, a i když je včas rozpoznáno a léčeno, může vést k výraznému zhoršení kvality života pacienta, v krajním případě až k ohrožení života. V MOÚ se nejčastěji setkáváme s pneumonitidou, kolitidou a hepatitidou. Lékem volby jsou vysoké dávky kortikoidů (p. o. nebo i. v.). Pokud se jimi podaří rozvoj nežádoucího účinku zastavit, je možné jejich dávky postupně snižovat, což obvykle trvá 6 týdnů. Dochází-li k ústupu autoimunitních projevů pomaleji, bývá nutné zpomalit i titrování dávky a léčba se tak může násobně prodloužit. V případě, že vysoká dávka kortikoidů nevede k efektu, podávají se další imunosupresiva, a to s ohledem na zasažený orgán (např. infliximab u kolitidy nebo mykofenolát u hepatitidy). V případě, že se podaří autoimunitní nežádoucí účinek potlačit a představuje-li to benefit pro pacienta, je možné se k léčbě checkpoint inhibitory vrátit.
XXXII/ 89. Úskalí podávání vysokodávkovaného metotrexátu
Kroutilová K.
Ústavní lékárna, MOÚ Brno
Metotrexát je analog kyseliny listové s širokým terapeutickým využitím v onkologii a v revmatologii. Vysokodávkovaný metotrexát (HD-MTX) je specifický způsob podávání metotrexátu, který je používán výhradně v onkologii a jen u některých malignit. Na našem pracovišti jde nejčastěji o léčbu osteosarkomu. Aby jeho podání bylo účinné a přitom bezpečné i při velmi vysokých dávkách (až 20 g na jedno podání), je třeba vytvořit a hlídat podmínky pro co nejrychlejší vyloučení metotrexátu. Znamená to zejména úpravu pH moči, eliminaci rizikových léčiv, ale i dietní režim. V tomto sdělení jsou shrnuty aktuální postupy a opatření pro bezpečnou aplikaci HD-MTX. Součástí je i krátká kazuistika jednoho z našich pacientů.
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie
Článek XXVII. UroonkologieČlánek XXX. HematoonkologieČlánek EditorialČlánek XI. ImunoonkologieČlánek XVI. Psychosociální péčeČlánek XVIII. Nádory prsuČlánek XX. Nádory jícnu a žaludkuČlánek XXIV. Nádory hlavy a krkuČlánek XXXIV. Biologie nádorůČlánek XXXVII. Covid-19
Článek vyšel v časopiseKlinická onkologie
Nejčtenější tento týden
2022 Číslo Supplementum 1- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Globální doporučené postupy pro léčbu mukormykózy zdůrazňují urgentnost zásahu
- S prof. Liborem Ustohalem o depresi a úzkosti u onkologických pacientů: Kdy, čím a jak bezpečně léčit?
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
-
Všechny články tohoto čísla
- XXVII. Uroonkologie
- XXVIII. Neuroendokrinní a endokrinní nádory
- XXIX. Nádory nervového systému
- XXX. Hematoonkologie
- XXXI. Nádory dětí, adolescentů a mladých dospělých
- XXXII. Vývoj nových léčiv, farmakoekonomika, klinická farmacie v onkologii
- XXXIII. Základní, aplikovaný a klinický výzkum v onkologii
- XXXIV. Biologie nádorů
- XXXV. Integrativní přístupy v onkologii
- XXXVI. Umělá inteligence v onkologii
- XXXVII. Covid-19
- XXXVIII. Varia (ostatní, jinde nezařazené příspěvky)
- MikroRNA jako potenciální prognostické a prediktivní biomarkery u pacientů s atypickým meningeomem
- Pilotní analýza exprese PD-L1 u pacientek s ovariálním karcinomem léčených chemoterapií na bázi platiny
- Sekvenování dlouhých nekódujících RNA v exozomech u pacientů s kolorektálním karcinomem
- Využití analýzy fúzních genů metodou cíleného RNA sekvenování jako nástroje pro diagnostiku a terapeutické plánování u dětských pacientů se solidními nádory
- Sekvenování mikroRNA v mozkových metastázách jako nový diagnostický nástroj
- Retrospektivní studie případů pacientek s tuboovariálními karcinomy (n = 510) s analýzou hlavních faktorů vlivu na PFS a OS – zkušenost komplexního onkologického centra z období 2010–2019
- I. Onkologická prevence a screening
- II. Organizace a financování zdravotní péče
- III. Epidemiologie nádorů, klinické registry, zdravotnická informatika
- IV. Follow-up, sledování onkologických pacientů
- V. Vzdělávání, kvalita a bezpečnost v onkologické praxi
- VI. Diagnostické metody v onkologii a biobanking
- VII. Onkochirurgie, rekonstrukční chirurgie
- VIII. Radioterapeutické metody a radiofarmaka
- IX. Systémová protinádorová léčba
- X. Precizní medicína a personalizovaný přístup v onkologii
- Editorial
- XI. Imunoonkologie
- XII. Nežádoucí účinky protinádorové léčby a podpůrná léčba
- XIII. Paliativní péče a symptomatická léčba
- XIV. Nutriční podpora v onkologii
- XV. Ošetřovatelská péče a rehabilitace
- XVI. Psychosociální péče
- XVII. Hereditární nádorové syndromy
- XVIII. Nádory prsu
- XIX. Nádory kůže a maligní melanom
- XX. Nádory jícnu a žaludku
- XXI. Nádory tlustého střeva a konečníku
- XXII. Nádory slinivky, jater a žlučových cest
- XXIII. Nádory skeletu a sarkomy
- XXIV. Nádory hlavy a krku
- XXV. Nádory hrudníku, plic, průdušek a pleury
- XXVI. Gynekologická onkologie
- Klinická onkologie
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- VIII. Radioterapeutické metody a radiofarmaka
- IV. Follow-up, sledování onkologických pacientů
- XXVIII. Neuroendokrinní a endokrinní nádory
- XXXVI. Umělá inteligence v onkologii
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MUDr. Irena Krčmová, CSc.
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání