-
Články
- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Práce v oboru
Doporučené pozice
Reklama- Praktické
Domácí parenterální výživa v onkologii
Díl 3 – Mobilní režim domácí parenterální výživy
Domácí parenterální výživa v onkologii
Díl 3 – Mobilní režim domácí parenterální výživySubmitted:
29. 4. 2015
Autoři: P. Wohl
Působiště autorů: Centrum domácí parenterální výživy, Centrum diabetologie, IKEM, Praha
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2015; 28(3): 223-224
Kategorie: Aktuality v onkologii
Tato aktualita byla podpořena firmou Baxter.
Souhrn
Submitted:
29. 4. 2015Centrum domácí parenterální výživy IKEM je součástí Centra diabetologie a vzniklo roku 2008. Dosud prošlo touto ambulancí 32 nemocných. V posledních letech se zaměřuje na zdokonalení režimu s ohledem na kvalitu života nemocných a zejména na prevenci komplikací spojených s domácí parenterální výživou. Jedním z významných kroků bylo ustanovení tzv. mobilního režimu, aby bylo nemocným umožněno zapojení se do každodenního života. Celý projekt se podařilo realizovat v roce 2014, kdy vzniknul nový kód pro mobilní domácí parenterální výživu. Dalším aspektem centra je péče o nemocné před transplantací a po transplantaci tenkého střeva.
Popis případu
Pětatřicetiletá nemocná byla v roce 2013 zařazena do programu domácí parenterální výživy (DPV) pro syndrom krátkého střeva na podkladě rozsáhlé resekce tenkého střeva pro high-grade dysplazie při familiární adenomatózní polypóze a intraabdominální fibroromatóze (desmoid + familiární adenomatóza – Gardnerův syndrom). Chirur-gický výkon spočíval v založení duodeno-/ jejnuno-descendens anastomózy s délkou 20 – 30 cm (syndrom krátkého střeva II. typu). Nemocná byla přeložena k edukaci DPV. Byl zaveden tunelizovaný katetr a doporučen režim výživy + rehydratace o celkovém objemu 1 250 ml + 2 000 ml + aditiva. V důsledku adaptační fáze syndromu krátkého střeva s masivními průjmy bylo nutné navýšit podíl infuzní složky a tím byla nemocná napojena na režimu cca až 16 – 18 hod (výživa + 2 000 – 3 000 ml krystaloidů). Tento režim vedl k normalizaci iontových dysbalancí, vnitřního prostředí i nutričního stavu. Na druhé straně byla ale nemocná upoutána v domácím prostředí. Mobilita mimo domov nebyla možná, kromě 4 – 6 hod během dne. V té době nebylo jiných možností DPV, ale i tak efekt DPV režimu byl zřetelný. V roce 2013 byla nemocná vybavena mobilní přenosnou pumpou, která umožnila aplikaci výživy v průběhu dne, což vedlo ke zřetelnému zlepšení kvality života. Nemocná realizovala mobilní režim DPV s použitím komponent, které významně zjednodušují přípravu infuzí. Nemocná je v roce 2015 kandidátka multiviscerální transplantace a i přes velmi závažnou základní diagnózu vede velmi kvalitní život.
Statický režim DPV
Do roku 2013 byl jako hlavní režim pro všechny nemocné indikované k DPV tzv. statický režim DPV (obr. 1). Tento režim je charakterizován klasickým infuzním stojanem a pumpou, kdy se nemocný večer napojí na parenterální výživu a rehydratační infuze a aplikuje si je cca 14 – 16 hod. Reálně tento režim spočívá v napojení infuzí cca v 16 : 00 a druhý den ráno v 8 : 00 se odpojí. Statické pumpy jsou vybaveny alarmy, zejména zvukovými, které se při pohybu bohužel spouštějí.
Mobilní režim DPV
Mobilní režim je založen na zvýšení pohybu i při současné aplikací roztoků (obr. 2). Od 1. 1 2015 je schválen nový úhradový kód 11512. V tomto kódu je obsažena nejen mobilní pumpa + batoh, ale i moderní pomůcky nutné k aplikaci výživy a roztoků. Hlavním kritériem mobilního režimu je mobilita nemocných, kdy nemocný tráví více než 50 % dne mimo lůžko. V praxi nejde jen o mobilní pumpy, ale i o mobilní režim, jehož základem jsou jednorázové pomůcky, např. proplachy (Omniflush®, SwabflushTM), uzávěry katetrů (Curos®), dezinfekční ubrousky (Softa® Cloth) a další. Jejich použití zkrátí čas nutný k přípravě infuzí a je spojeno se snížením celkové doby manipulace s katetrem.
Základem mobilního režimu jsou mobilní pumpy. Jsou lehké, váží od 300 – 700 g. Jejich největší výhoda spočívá v přítomnosti filtrů eliminujících vzduch při pohybu a v možnosti napojení se na infuzi během dne při běžných aktivitách. Výhodou je napájení pump. Statické pumpy vydrží bez zapojení do proudu jen 7 – 8 hod, ale mobilní vydrží 12 – 24 hod. K dispozici je navíc baterie externí. Na českém trhu jsou k dispozici pumpy Mini RhytmicTM (distributor Braun) a Ambix active® (Fresenius). V zahraniční jsou k dispozici i další pumpy (tab. 1).
Tab. 1. Orientační srovnání vybraných pump (pozn. pumpa Micrel a Ambix active® jsou dostupné v ČR).
Dálkové monitorování pomocí těchto zařízení se prozatím využívá spíše v zahraničí a je spojeno s možností kontroly aplikace infuzí. Přenos údajů funguje na principu mobilního telefonu – do přístroje se vloží SIM karta a ta hned začíná odesílat data. Dokonce je takto možné zjistit, zda nedošlo k ucpání katetru. Zcela zásadním aspektem z praktického hlediska je po zavedení nového katetru při mobilním režimu jeho fixace. V našem případě se osvědčila fixace tzv. Statlockem, který drží katetr při pohybu a brání možné dislokaci. Dalším aspektem je navýšení podílu aplikované energie u mobilních nemocných, u kterých se nabízí i metoda nepřímé kalorimetrie. Mobilní režim může ovlivnit metabolickou kostní chorobu, protože pohyb je stimulujícím faktorem pro kostní metabolizmus. Pro rodiče s více dětmi statický režim blokuje každodenní život a zde mobilní pumpa může již výrazně zlepšit situaci. V onkologii je jistě řada nemocných, u kterých by mobilní režim DPV mohl zlepšit kvalitu života a nutriční stav současně. DPV je v současnosti na vzestupu indikací zejména u onkologicky nemocných.
Obdrženo: 29. 4. 2015
MU Dr. Petr Wohl, Ph.D.
Centrum domácí parenterální výživy
Centrum diabetologie
IKEM
Vídeňská 1958/ 9
140 21 Praha 4
e-mail: petr.wohl@ikem.cz
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie
Článek Aktuality z odborného tiskuČlánek SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ PRÁCI
Článek vyšel v časopiseKlinická onkologie
Nejčtenější tento týden
2015 Číslo 3- Trombóza portální žíly jako komplikace infekce COVID-19 – kazuistika
- Ibrance® – nová šance pro pacientky s HR+/HER2– karcinomem prsu
- Exemestan zlepšuje interval bez relapsu při karcinomu prsu
- Význam a prognostická hodnota nádorových markerů
-
Všechny články tohoto čísla
- Role výzkumných infrastruktur v onkologii
- Nové poznatky ve farmakologii methotrexátu – diagnostické možnosti a klinický význam
- Časná integrace paliativní péče do standardní onkologické péče – benefit, limitace, bariéry a druhy paliativní péče
- Anxio-depresívny syndróm v onkológii – biopsychosociálny model suportívnej terapie
- Nádorová hypoxia – molekulárne mechanizmy a klinický význam
- Vplyv frakcionovaného ožiarenia na hipokampus v experimentálnom modeli
- SOUTĚŽ NA PODPORU AUTORSKÝCH TÝMŮ PUBLIKUJÍCÍCH V ZAHRANIČNÍCH ODBORNÝCH TITULECH
- Dlouhodobé sledování nutričního, klinického stavu a kvality života u nemocných s rakovinou hlavy a krku
- Extrémně vzácný případ trichocellulární leukemie u pacientky se sarkoidózou
- Informace z České onkologické společnosti
- Podávání kontinuálních infuzí cytostatik pomocí elastomerických infuzorů
-
Domácí parenterální výživa v onkologii
Díl 3 – Mobilní režim domácí parenterální výživy - Aktuality z odborného tisku
- Kongenitální naevus – někdy neprávem opomíjené riziko
- SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ PRÁCI
- Klinická onkologie
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Podávání kontinuálních infuzí cytostatik pomocí elastomerických infuzorů
- Nové poznatky ve farmakologii methotrexátu – diagnostické možnosti a klinický význam
- Nádorová hypoxia – molekulárne mechanizmy a klinický význam
- Anxio-depresívny syndróm v onkológii – biopsychosociálny model suportívnej terapie
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání