Editorial Proč bychom měli věnovat pozornost problematice kardiovaskulárních onemocnění v těhotenství?

Těhotenství a porod jsou přirozenou součástí života většiny žen. Jde o fyziologické procesy umožňující pokračování lidského rodu. Nejen pro nás muže jsou rovněž poněkud záhadnou událostí, která z žen dělá matky a z nás mužů otce. Přes ně­kte­ré hlasitě znějící hlasy ve společnosti, že bychom do tohoto mystéria neměli nijak zásadněji zasahovat a měli nechat vše přirozenému průběhu, bychom jako poučení profesionálové neměli zapomínat, že těhotenství a porod znamenají pro ženský organizmus nemalou zátěž. Protože právě ženy s kardiovaskulárními (KV) chorobami jsou predisponovány k určitým komplikacím, je úkolem nás kardiologů tyto ženy těhotenstvím a porodem spoludoprovázet a snažit se minimalizovat rizika, která pro ně z těhotenství a porodu vyplývají, a současně nezapomínat ani na možná rizika pro jejich potomstvo.

V letošním roce vyšla inovovaná guidelines Evropské kardiologické společnosti pro dia­gnostiku a léčbu KV onemocnění v těhotenství, která inspirovala vznik tohoto čísla časopisu Kardiologická revue –  Interní medicína. Musíme si být vědomi faktu, že těhotenství je asi v 1– 4 % komplikováno onemocněním matky. Z toho se asi v 0,5– 1 % jedná o KV onemocnění. Ta ovšem z hlediska mateřské morbidity a mortality hrají zásadní roli [1– 3]. Náhlá srdeční smrt, srdeční selhání (často zařazené pod dia­gnózu peripartální kardiomyopatie), aortální disekce či infarkt myokardu jsou spojeny s většinou úmrtí těhotných žen v rozvinutém světě. Podle ně­kte­rých dat až 11,8 % mateřských úmrtí mají na svědomí srdeční selhání či kardiomyopatie [3,4]. Přežívání řady žen s korigovanými komplexními vrozenými vadami do dospělosti vytváří další rizikovou populaci těhotných žen, která vyžaduje specializovanou péči. Víme, že ně­kte­ré z komplikací či zhoršení preexistujících onemocnění jsou preventabilní, a proto bychom se měli podílet na poradenství začínající v prekoncepčním období, pokračovat přes sledování a léčbu v době gravidity až po peripartální péči.

Vzhledem ke zlepšení dia­gnostiky ně­kte­rých dříve raritních onemocnění, k úspěchům moderní medicíny, zejména KV chirurgie, k rozvoji a prohlubujícím se znalostem z genetiky, k širokému spektru farmakologických i nefarmakologických možností léčby jednotlivých stavů, k narůstajícímu věku matek, k vyšší frekvenci vícečetných těhotenství při využívání metod asistované reprodukce, při současné akcentaci řady etických otázek, jsme jako lékaři mnohdy postaveni do nelehké situace. Naším primárním cílem musí být prospěch matky, zároveň nemůžeme zapomenout na skutečnost, že onemocnění matky a její léčba mohou závažným způsobem ovlivnit vývoj plodu [1,5,6]. To vše, v současné přítomnosti mimořádně citlivé a emočně vypjaté situace, činí tuto problematiku nesmírně náročnou nejen na znalosti, ale také na lidský přístup všech zúčastněných zdravotníků.

V tomto čísle předkládáme zájemcům o danou problematiku sérii článků předních českých odborníků zaměřených na nejčastější a nejzávažnější onemocnění, která se mohou u těhotných vyskytnout. Hned v úvodu tohoto čísla také uvádíme tabulku s návodem ke zhodnocení KV rizik žen s KV patologií, na niž se budeme v jednotlivých textech odkazovat (tab. 1).

Věříme, že v tomto čísle Kardiologické revue –  Interní medicíny naleznete informace, které Vám umožní podílet se na erudované péči o těhotné ženy s KV chorobami, a přispět tak k bezpečnému a co nejméně komplikovanému průběhu těhotenství a porodu takto postižených žen.

doc. MU Dr. Jan Krejčí, Ph.D.

www.fnusa.cz

jan.krejci@fnusa.cz