Screening kompulzivního užívání pornografie v české populaci – aplikace metody CPUS-4

Souhrn

Cíl: Kompulzivní porucha sexuálního chování (compulsive sexual behaviour disorder –⁠ CSBD) je zařazena do 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11) jako porucha kontroly impulzů. Přestože se jedná o klinicky významnou problematiku, v České republice není dostupná screeningová metoda pro zachycení kompulzivního sexuálního chování (compulsive sexual behavior –⁠ CSB) specificky ve vztahu ke konzumaci online pornografického obsahu. Cílem studie je zmapovat výskyt symptomů CSBD u české dospělé populace se zaměřením na konzumaci online pornografie a současně poskytnout screeningová kritéria pro zhodnocení těchto příznaků v českém prostředí. Materiál a metoda: K naplnění stanoveného cíle byl využit kvantitativní výzkumný design, přičemž výběr respondentů probíhal formou samovýběru. Výzkum byl propagován a zveřejňován prostřednictvím online sociálních sítí. Data byla sbírána pomocí online dotazníku. Pro sběr dat byla využita Škála kompulzivního užívání pornografie (Compulsive Pornography Use Scale –⁠ CPUS-4), která aplikuje symptomy CSBD definované v MKN-11 specificky pouze na konzumaci online pornografie. Výběrový soubor tvořilo celkem 1 005 respondentů z české dospělé populace ve věkovém rozmezí 18–45 let, z nichž bylo 365 mužů (36,3 %) a 640 žen (63,7 %). Výsledky: Muži ve srovnání se ženami vykazovali vyšší skór v průměrné míře symptomů kompulzivní poruchy sexuálního chování v kontextu užívání pornografie. Při detailnějším zaměření na jednotlivé symptomy bylo zjištěno, že ve všech čtyřech sledovaných oblastech měli muži vyšší zkušenost s kompulzivním užíváním pornografie než ženy (p < 0,001). Nejmenší rozdíl mezi pohlavími byl zaznamenán u třetí položky, která mapovala sledování pornografie, aniž by uživateli přinášela významnější uspokojení. Závěr: Článek přináší deskriptivní vhled do problematiky týkající se kompulzivní konzumace pornografie v české dospělé populaci na základě aplikace metody CPUS-4. Ačkoli muži dosahovali vyšších hodnot v CPUS-4, pro další výzkum doporučujeme zaměřit se i na problémovou konzumaci pornografie u žen, která je dosud méně prozkoumaná.

Klíčová slova:

CPUS-4 – CSBD – kompulzivní porucha sexuálního chování – pornografie – problémová konzumace pornografie – Škála kompulzivního užívání pornografie

Úvod

Pornografii lze definovat jako sexuálně explicitní obsah, který zobrazuje nahé jednince či sexuální aktivity a slouží k sexuálnímu uspokojení uživatele. Nemusí však nutně zahrnovat jeho sexuální aktivitu [1]. Tato studie se zaměřuje pouze na internetovou pornografii a její problémovou konzumaci. Stále však neexistuje konsenzus v uchopení toho, zda se jedná o poruchu kontroly impulzů, poruchu související s kompulzivitou, nebo poruchu se závislostním chováním [2,3]. V rámci tohoto projektu vycházíme z konceptualizace kompulzivní poruchy sexuálního chování (compulsive sexual behaviour disorder –⁠ CSBD), jejíž kritéria Světová zdravotnická organizace [4] definovala v 11. Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-11). Tyto příznaky se vyznačují opakovanými sexuálními aktivitami, které se stávají ústředním bodem jedincova života. Projev poruchy blíže charakterizuje následující text.

Diagnostická kritéria Kompulzivní poruchy sexuálního chování (CSBD) dle MKN-11 [4]:

1.Trvalá neschopnost kontrolovat intenzivní, opakující se sexuální impulzy nebo nutkání, které vedou k opakovanému sexuálnímu chování, které se projevuje jednou nebo více z následujících forem:

• Opakované sexuální chování se stalo ústředním bodem života jedince do té míry, že zanedbává péči o zdraví a osobní hygienu nebo jiné zájmy, aktivity a povinnosti.
• Jedinec vyvinul četné neúspěšné úsilí o kontrolu nebo výrazné omezení opakovaného sexuálního chování.
• Jedinec pokračuje v opakovaném sexuálním chování navzdory nepříznivým důsledkům (např. manželský konflikt kvůli sexuálnímu chování, finanční nebo právní důsledky, negativní dopad na zdraví).
• Osoba pokračuje v opakovaném sexuálním chování, i když z něj má jen malé nebo žádné uspokojení.

2.Vzorec neschopnosti ovládat intenzivní, opakující se sexuální impulzy nebo nutkání a z toho vyplývající opakující se sexuální chování se projevuje po delší dobu (např. 6 měsíců nebo déle).

3.Vzorec nezvládání intenzivních, opakujících se sexuálních pudů nebo nutkání a z toho vyplývající opakující se sexuální chování není lépe vysvětlitelný jinou duševní poruchou (např. manickou epizodou) nebo jiným zdravotním stavem a není způsoben účinky psychoaktivní látky nebo léků.

4.Vzorec opakovaného sexuálního chování má za následek výrazné utrpení nebo významné zhoršení v osobní, rodinné, sociální, vzdělávací, profesní nebo jiné důležité oblasti fungování. Pro splnění tohoto požadavku nestačí trápení, které je zcela spojeno s morálními soudy a nesouhlasem se sexuálními impulzy, nutkáním nebo chováním.

CSBD se může projevovat různými formami chování, vč. sexuálního chování s jinými lidmi, masturbace, užívání pornografie, kybersexu (sexu přes internet), sexu po telefonu a dalšími [4]. Problematické užívání pornografie společně s kompulzivní masturbací jsou nejčastějšími behaviorálními manifestacemi CSBD mezi muži [5–7], kvůli kterým vyhledávají odbornou pomoc [8]. Z těchto důvodů aplikujeme výše zmíněné symptomy CSBD na užívání online pornografie.

Vnímání konzumace pornografického obsahu se může lišit v závislosti na kulturním a hodnotovém rámci jednotlivce. Zvláště u osob s náboženskými či specifickými morálními přesvědčeními může docházet k rozporu mezi jejich hodnotami a sledováním pornografie, což může vést k psychicky náročným situacím a morálním či duchovním konfliktům [9]. Jedinci, kteří uplatňují náboženské nebo morální soudy o svém sexuálním chování či jej sami vnímají s nesouhlasem nebo se obávají odsouzení a nesouhlasu okolí či jiných možných důsledků svého sexuálního chování, se mohou označovat za „sexuálně závislé“ nebo své sexuální chování popisovat jako „nutkavé“ (či podobné výrazy). V takových případech je ale důležité pečlivě zkoumat, zda je takové vnímání pouze důsledkem vnitřních, vnějších soudů či potenciálních důsledků, nebo zda existují důkazy, že je skutečně přítomno narušení kontroly nad sexuálními impulzy, nutkáním nebo chováním, a zda jsou naplněny další diagnostické požadavky kompulzivní poruchy sexuálního chování [4].

V povaze a množství sexuálních myšlenek, fantazií, sexuálních impulzů a chování existují mezi lidmi výrazné rozdíly [4]. V tomto kontextu autoři Kraus et al. [10] v souvislosti s kritérii CSBD upozorňují na obavu z přílišné patologizace sexuálního chování. Jedinci s vysokou úrovní sexuálního zájmu a chování (např. v důsledku vysoké sexuální touhy), kteří nevykazují narušenou kontrolu nad svým sexuálním chováním ani signifikantní potíže nebo narušené fungování, by neměli být diagnostikováni CSBD. Tato diagnóza by také neměla být přidělována lidem popisujícím vysokou úroveň sexuálního zájmu a chování (např. masturbace), které je běžné mezi dospívajícími, a to ani v případě, že je spojeno s distresem [4]. V návaznosti na toto zjištění Medal [11] zdůrazňuje, že důsledné a citlivé hodnocení diagnostických kritérií pro CSBD je klíčové pro minimalizaci nesprávných diagnostických závěrů.

V současné době existují nástroje pro mapování problematické konzumace pornografie, např. the Problematic Pornography Use Scale (PPUS) [12], Cyberpornography Use Inventory (CPUI-9) [13] nebo the Problematic Pornography Consumption Scale (PPCS-18) [14], který je navíc postaven na položkách, jež vychází z šesti komponent závislosti (salience, modifikace nálady, tolerance, abstinenční příznaky, konflikt a relaps) definovaných Griffithsem [15]. Zároveň se v odborných studií užívá Škála kompulzivní poruchy sexuálního chování (Compulsive Sexual Disorder Scale –⁠ CSBD-19) autorů Böthe et al. [16] měřící kompulzivní poruchu sexuálního chování postavenou na kritériích pro CSBD dle MKN-11 [4]. Tento nástroj však adresuje kompulzivitu v sexuálním chování celkově, nezaměřuje se specificky na pornografii. Z uvedeného důvodu jsme se rozhodli užít screeningový nástroj, který by umožnil rychlou identifikaci kompulzivní poruchy sexuálního chování konkrétně v rámci konzumace pornografie. Z výše uvedených důvodů bylo hlavním cílem tohoto výzkumného projektu aplikovat krátký screeningový nástroj CPUS-4 [17] mapující kompulzivní konzumaci pornografie, a to na základě čtyř hlavních kritérií CSBD, jež jsou uvedena v MKN-11 [4]. Dílčím cílem bylo zmapovat tuto problematiku u české dospělé populace a poskytnout aktuální data o rozšíření potíží tohoto charakteru.

 

Materiál a metoda

Pro naplnění stanovených cílů byl realizován kvantitativní výzkum. V rámci sběru sociodemografických údajů byly zjišťovány proměnné věku a pohlaví respondentů. K měření kompulzivní konzumace pornografie byla využita Škála kompulzivního užívání pornografie CPUS-4 [17], která je následně blíže popsána.

 

Škála kompulzivního užívání pornografie (CPUS-4)

Metoda CPUS-4 byla vytvořena Babilonovou et al. [17] v roce 2025. Tento nástroj je založen na kritériích kompulzivní poruchy sexuálního chování (dle MKN-11), která jsou adjustována na užívání online pornografie. Při ověření psychometrických charakteristik byl v rámci konfirmatorní faktorové analýzy (CFA) použit estimátor Maximum Likelihood Robust (MRL). Zjištěné hodnoty indikují, že model dosahuje přijatelné shody s daty (c² (2) = 6.36), p < 0,042; Root Mean Square Error of Approximation (RMSEA) = 0,070, 90% CI [0,012; 0,134]; Comparative Fit Index (CFI) = 0,994, Tucker-Lewis Fit Index (TLI) = 0,981 a Standardized Root Mean-Square Residual (SRMR) = 0,018 [17]. V tomto výzkumu byla použita tato originální česká verze, jejíž plné znění je uvedeno v příloze.

Při zhodnocení reliability dosahovala Cronbachova alfa hodnoty 0,83, McDonaldova omega hodnoty 0,84 a koeficient reliability (CR) se rovnal 0,84. Všechny uvedené koeficienty byly vyšší než obecně uznávané prahové hodnoty, což naznačuje, že metoda CPUS-4 vykazuje kvalitní vnitřní konzistenci [17].

Dotazník obsahuje čtyři otázky, které mapují symptomy CSBD v kontextu online konzumace pornografického obsahu v posledních 6 měsících. Konkrétně jsou v dotazníku obsaženy tyto otázky:

Otázka 1: „Mívám potíže ovládat své sledování pornografie.“

Otázka 2: „Upřednostňuji pornografii před dalšími zájmy a denními aktivitami.“

Otázka 3: „Pokračuji ve sledování pornografie, i když z něj mám jen malé nebo žádné uspokojení.“

Otázka 4: „Pokračuji ve sledování pornografie i přes negativní následky, které se kvůli tomu objevují (např. partnerské, finanční, právní problémy, negativní dopad na zdraví) “ [17].

Odpovědi je možné vybírat na pětistupňové Likertově škále, přičemž každé odpovědi odpovídá určitý počet bodů uvedený v závorce: „nikdy“ = 1 bod, „málokdy“ = 2 body, „někdy“ = 3 body, „často“ = 4 body a „velmi často“ = 5 bodů. Celkový hrubý skór se získá na základě prostého součtu bodů, celkem je možné v metodě získat 4–20 bodů. Za naplnění kritéria je možné považovat odpověď „často“ nebo „velmi často“. Pro stanovení poruchy musí být splněno alespoň jedno kritérium [17].

 

Statistické metody

Čištění dat, analýza položek a popisné statistiky byly provedeny pomocí programů IBM SPSS Statistics 27 a Microsoft Excel. Pro zhodnocení rozdílů mezi pohlavími byl použit Mann-Whitney U-test.

 

Výběrový soubor

Výběr respondentů probíhal prostřednictvím nepravděpodobnostní metody samovýběru. Výzkum byl propagován a zveřejňován prostřednictvím online sociálních sítí. Sběr dat probíhal pomocí online dotazníku od ledna do března roku 2024. Celkem bylo do výzkumného souboru zahrnuto 1 062 respondentů, z nichž 0,2 % mužů (n = 2) a 2,3 % žen (n = 24) uvedlo, že nikdy pornografii neviděli. Z důvodu nenaplnění kritérií pro účast v této studii byli tito respondenti vyřazeni. Následně výběrový soubor tvořilo 1 036 respondentů, kteří alespoň jednou v životě viděli pornografii. Po rozdělení respondentů na 5leté věkové skupiny měly věkové kohorty nad 45 let velmi nízké zastoupení respondenty. Rozhodli jsme se, že do finálního výzkumného souboru nebudou zařazeny ty věkové skupiny, v nichž je z hlediska pohlaví n < 10. Finální výzkumný soubor tvořilo 1 005 respondentů ve věku 18–45 let. Minimální věk respondentů byl 18 let, maximální věk byl 45 let, a to jak u žen (průměrný věk 25,9, SD = 5,79), tak u mužů (průměrný věk 28,3, SD = 7,09).

 

Etické aspekty

Všichni respondenti byli před zahájením studie informováni o cílech výzkumu, dobrovolnosti zapojení, anonymitě a důvěrnosti poskytnutých údajů, které budou použity jen pro účely výzkumu. Na první i poslední straně elektronického dotazníku byly uvedeny kontakty na realizátory studie pro případ dalších dotazů. Etické zásady byly dodrženy v souladu s Helsinskou deklarací a jejími pozdějšími dodatky [18].

 

Výsledky

Graf 1 zobrazuje četnost respondentů dle věkových skupin. Respondenti byli rozděleni celkově do šesti věkových skupin. Nejpočetnější skupinou je věková skupina 21–25 let (n = 351), a to v rámci obou pohlaví. Nejméně početnou skupinu tvoří respondenti ve věku 41–45 let (n = 37), přičemž ženy jsou v této skupině zastoupeny pouze 10 respondentkami.

Tabulka 1 a 2 shrnují deskriptivní statistiky pro metodu CPUS-4. Tab. 1 prezentuje data dle pohlaví i pro celý soubor respondentů. Tab. 2 rozvádí dané hodnoty pro příslušné věkové skupiny. Vzhledem k nevyrovnanému poměru mužů a žen ve výzkumném souboru byla tato data analyzována také z hlediska pohlaví. Muži v průměru dosahovali signifikantně vyššího skóru v kompulzivním užívání pornografie než ženy (p < 0,001), tento výsledek ukazuje, že muži mají vyšší tendenci ke kompulzivnímu sledování pornografického obsahu než ženy. Výsledky také naznačují, že muži dosahují vyššího skóru oproti ženám v rámci všech vybraných věkových kategorií (p < 0,01). Nejvyššího průměrného počtu bodů dosahují muži a ženy ve skupině 18–20 let, nejnižšího ve skupině 36–40 let.

Grafické znázornění rozložení hrubého skóru metody CPUS-4 je prezentováno v grafu 2.

Přibližně polovina všech respondentů (48,1 %) dosáhla nejmenšího možného množství bodů (4 body), což značí absenci přítomnosti jakéhokoli příznaku kompulzivní konzumace pornografie. Tuto část respondentů tvořily z větší části ženy (38,2 %), z menší části muži (9,9 %). Druhá polovina respondentů (51,9 %) alespoň jeden příznak v malé míře uvádí, viz blíže graf 3.

V rámci všech otázek Škály kompulzivního užívání pornografie muži vykazovali průměrně vyšší skór než ženy (p < 0,001) (tab. 3).

V rámci první položky zaměřené na potíže s ovládáním sledování pornografie uvedlo 84 % žen, že tento problém nikdy nezažívají, což naznačuje, že naprostá většina žen nevnímá problém s ovládáním se v souvislosti se sledováním pornografie. U mužů tento symptom neuvádí 44 % respondentů, z čehož plyne, že více než polovina mužů ho v určité míře zažívá. Vzhledem k ostatním symptomům CSBD má tento příznak u mužů nejvyšší prevalenci. Dále při srovnání všech otázek z hlediska zastoupení odpovědi „velmi často“ vykazují muži v této oblasti nejvyšší četnost (6 %). Při sečtení kategorie odpovědí „často“ a „velmi často“ (indikátory pro naplnění kritéria) se jedná o 17 % mužů.

Upřednostňování pornografie před ostatními zájmy a denními aktivitami nepotvrdilo 88 % žen a 60 % mužů. Opět platí, že muži mají častější zkušenost s tímto typem potíží než ženy. Při detailnějším zaměření na výsledky je patrné, že 22 % mužů odpovědělo „málokdy“, 13 % „někdy“, 4 % „často“ a 1 % „velmi často“.

Oblast zaměřená na sledování pornografie, ačkoli z něj uživatel má jen malé nebo žádné uspokojení, se u žen vyskytovala nejčastěji –⁠ celkem 27 % žen uvedlo nějakou míru této zkušenosti. Při součtu odpovědí „často“ a „velmi často“ byl tento symptom u žen nejčastěji naplňován (3 %) ve srovnání s ostatními příznaky. U mužů necelá polovina (48 %) uvádí různě častou zkušenost s pokračováním ve sledování pornografie, i když jim nepřinášela žádné uspokojení.

Druhý nejčastější projev škodlivého užívání pornografického obsahu u mužů při součtu odpovědí „často“ a „velmi často“ (celkem 10 %) se týká sledování pornografie navzdory negativním následkům, které konzumace obsahu přináší v různých oblastech života. Téměř většina žen s tímto typem chování nemá zkušenost, pouze přibližně 9 % žen uvádí, že se s tímto příznakem v různé míře setkalo. Podrobnější znázornění výsledků poskytuje graf 4.

 

Diskuze

Tato studie přinesla výsledky týkající se sledování pornografie ve vztahu k symptomům CSBD získané prostřednictvím nové Škály kompulzivního užívání pornografie CPUS-4. Škála vykazuje kvalitní psychometrické charakteristiky a jedná se tak o reliabilní nástroj pro zmapování kompulzivní konzumace pornografie. Bližší informace k vývoji metody popisuje Babilonová et al. [17].

Výsledky aplikace Škály kompulzivního užívání pornografie ukazují, že muži dosahovali v průměru signifikantně vyššího skóru než ženy, což naznačuje, že u mužů se v průměru vyskytuje více příznaků kompulzivní konzumace pornografie. Tento výsledek je v souladu s předešlými studiemi, které dokládají, že při hodnocení míry výskytů symptomů CSBD muži skórují výše [16,19], stejně tak u symptomů problematického užívání pornografie (PPU) čili jeho dysregulované konzumace [20,21]. Muži nejen častěji zažívají CSBD a PPU, ale také u nich bývají symptomy těchto poruch závažnější [22]. Dále se v našich datech ukázalo, že muži vykazovali vyšší míru zkušenosti ve všech čtyřech sledovaných oblastech kompulzivní poruchy sexuálního chování. Kowalewská et al. [23] ve svém systematickém přehledu konstatují, že mužské pohlaví je obecně identifikováno jako významný prediktor PPU a hypersexuálního chování. Muži zároveň vykazují větší zranitelnost vůči určitým behaviorálním závislostem, a to vč. souvislosti s gamingem (hraní her) či gamblingem (hazardu). V tomto ohledu se uvažuje o vlivu genderově specifické socializace a kulturních očekávání [24].

Výsledky skóru škály byly rovněž porovnány mezi věkovými skupinami. Nejvyššího průměrného skóru dosahovala skupina mladých dospělých (18–25 let). Existuje málo studií, které by analyzovaly konzumaci pornografie z hlediska různých věkových skupin. Jednou z těchto studií je výzkum autorů Ballester-Arnal et al. [25], kteří se zaměřovali na konzumaci pornografie u různých věkových skupin od 18 do 85 let. V této studii zjistili, že právě skupina mladých dospělých (18–25 let), zejména mužů, patří mezi nejpočetnější skupinu konzumentů. U žen bylo zaznamenáno nejvyšší procento konzumentek ve věkové skupině 26–40 let. Z českého průzkumu CzechSex [26] však vyplývá, že největší zkušenost se sledováním pornografie má skupina lidí ve středním věku (věková skupina 36–45 let následovaná skupinou 46–55 let a 26–35 let). V našich datech vykazuje právě nejstarší skupina (41–45 let) také vyšší hodnoty problematického užívání oproti ostatním skupinám mimo mladší dospělost, zároveň zde máme nejmenší zastoupení respondentů, takže nelze tyto výsledky zobecňovat.

Zároveň zjištěná data z výzkumu Ballester-Arnal et al. [25] korespondují s problematičností konzumace pornografie u mladých dospělých v českém prostředí. Také česká data naznačují, že se věk prvního sledování pornografie napříč věkovými kohortami snižuje, u mužů až o jednotky let [26]. Z několika studií současně vyplývá, že první věk sledování pornografie negativně souvisí s mírou jejího problematického užívání [21,27,28]. Dvě z těchto studií [27,28], kde se tento vztah potvrdil, byly zároveň zaměřeny specificky na mladé dospělé. Jelikož v těchto nejmladších skupinách bývá nejvíce konzumentů, pravděpodobně se poprvé s pornografií setkali dříve než lidé starších ročníků, což může vést k problematickému užívání v pozdějších letech.

Při zaměření se na analýzu u jednotlivých položek byl nejmenší rozdíl mezi muži a ženami zjištěn u položky cílené na sledování pornografického obsahu, aniž by jeho konzumace přinášela významnější uspokojení. Možným vysvětlením, proč se zrovna u této položky ženy blíží míře skórování u mužů, je rozdíl ve fungování neurologických systémů wanting (nutkání a motivace k aktivitě) a liking (potěšení z aktivity). File et al. [29] ve své studii zjistili, že ženy v případě problémového sexuálního chování zažívají oproti mužům vyšší nutkání a motivační aspekty, zároveň je u nich snížené prožívané potěšení ze sexuální aktivity. Ženy, které to takto prožívají, mají také větší tendenci vykazovat vyšší úroveň negativních emocí –mohou být tedy hnány silným nutkáním vykonávat dané chování ne proto, že by jim přinášelo radost, ale spíše se skrze něj mohou snažit vypořádat s nepříznivými emočními stavy. Muži naopak uváděli nižší nutkání, avšak vyšší potěšení, které bylo navíc závislé na intenzitě problémového chování.

Tento vzorec potvrzují studie zaměřující se na činnost mozku, které dokazují rozdíl mezi muži a ženami v kontextu sexuálního vzrušení. Např. hlavním zjištěním Hamanna [30] bylo, že amygdala a hypotalamus vykazovaly u mužů podstatně větší aktivitu než u žen při prohlížení stejných sexuálně vzrušujících vizuálních podnětů.

Co se týče rozložení příznaků CSBD vzhledem k pohlaví, máme v této oblasti stále nedostatek studií a většina z nich se zaměřuje primárně na muže [31]. Jak ukazují naše data, i ženy však zažívají příznaky spojené s kompulzivním sexuálním chováním. Např. 16 % žen uvedlo, že zažívají nějakou míru potíží s kontrolou sledování pornografie. Problémy s kontrolou sledování pornografie u žen potvrzují i jiné epidemiologické studie, které ukazují, že až 7 % žen zažívá nekontrolované sexuální chování [32–34]. Ač je CSBD u žen méně prevalentní a závažné než u mužů, velký mezinárodní výzkum zahrnující data ze 42 zemí ukázal, že přibližně 2,5 % žen spadalo do skupiny vysokého rizika výskytu CSBD, zatímco mužů do této vysokorizikové skupiny spadalo přibližně 8 % [19]. Je nicméně důležité uvést, že ženy obecně spadají ve sledování pornografie spíše do kategorie rekreačního užívání na rozdíl od mužů, u kterých je více specifické kompulzivní užívání. Toto rekreační užívání je specifické vyhledáváním sexuálně explicitního materiálu ze zvědavosti, za účelem zlepšení sexuálních dovedností či zvýšení svého sexuálního potěšení a zájmu o sex [35]. Kompulzivní užívání bývá naopak spojeno s tendencí se prostřednictvím pornografie vypořádat s negativními emocemi. Ženy také věnují konzumaci pornografie méně času –⁠ z časového hlediska spadá většina do užívání rekreačního (do 1 hodiny), stejně tak většina žen nekonzumuje online sexuální materiál pravidelně. U mužů se naopak oproti ženám nachází větší část těch, kteří spadají z časového hlediska do rizikové konzumace a větší část konzumuje obsah pravidelně [36].

Dle Světové zdravotnické organizace [4] může být kompulzivní porucha sexuálního chování reakcí na pocity deprese, úzkosti, nudy, osamělosti nebo jiné negativní afektivní stavy. Dostupné studie dále naznačují, že symptomy kompulzivního sexuálního chování (vč. problémové konzumace pornografie) pozitivně souvisejí s rysy psychopatie, s impulzivitou, symptomy poruchy pozornosti/hyperaktivity, obsedantně-kompulzivní poruchou, kompulzivním nakupováním, se sexuálními dysfunkcemi a dalšími potížemi [23]. Ačkoli tyto souvislosti nejsou diagnosticky určující, může být zvážení vztahu mezi těmito emočními a behaviorálními signály a sexuálním chováním důležitým aspektem pro budoucí efektivní léčbu.

Nezdravá konzumace pornografie je spojena s negativním sociálním stigmatem, a to zejména u určitých náboženských a sociálních skupin [9]. Přestože problémové užívání pornografie může narušit zdravý životní styl a vztahy, zmíněný společenský tlak může způsobit, že lidé s těmito problémy mají strach vyhledat odbornou pomoc. Detabuizování této problematiky proto představuje klíčový krok k efektivnějšímu hledání pomoci.

Jedním z hlavních limitů studie, který může ovlivnit validitu a zobecnitelnost, je způsob výběru respondentů (samovýběr). Ačkoli je postup při výběru výzkumného vzorku důležitý pro všechny typy výzkumů, je zvláště důležitý u výzkumů týkajících se sexuálního chování. Metodologický výzkum zaznamenal různá zkreslení způsobená samovýběrem ve výzkumu sexuálních témat. Jedinci, kteří se dobrovolně zúčastní podobného výzkumu, bývají např. sexuálně zkušenější, mají progresivnější sexuální postoje, vyšší sebevědomí související s danou oblastí a větší tendenci vyhledávat sexuální vzrušení [37–39]. Dalším limitem je nevyrovnaný poměr pohlaví mezi respondenty, ženy se do výzkumu zapojovaly ve větší míře než muži. Pravděpodobnější zapojení může být u žen s vyšší mírou osobního komfortu ve vztahu k tématu sexuálního chování. Vzhledem k přetrvávající stigmatizaci mohou data vykazovat podreprezentaci skupin žen s nízkou i vysokou mírou konzumace pornografie.

Doporučení pro budoucí výzkum zahrnuje ověření metody CPUS-4 [17] na reprezentativním souboru, aby bylo možné zjištěné hodnoty zobecnit na celou populaci a na základě toho efektivně nastavovat strategie prevence a intervence zaměřené na kompulzivní konzumaci pornografického obsahu.

 

Závěr

Cílem předložené studie bylo zhodnotit symptomy nezdravé konzumace pornografie. Výchozím koncepčním rámcem byla Kompulzivní porucha sexuálního chování [4] se zaměřením na její častou a klinicky relevantní manifestaci v podobě problematické konzumace pornografického obsahu, ačkoli pro samotné kompulzivní užívání pornografie neexistují oficiální diagnostická kritéria [14]. Kompulzivní porucha sexuálního chování je charakterizována přetrvávajícím selháním kontroly nad intenzivními, opakovanými sexuálními impulzy nebo nutkáním, což vede k opakovanému sexuálnímu chování, které může způsobit výrazný distres nebo psychosociální poškození [4]. Byly představeny výsledky aplikace těchto kritérií na oblast sledování online pornografie prostřednictvím využití Škály kompulzivního užívání pornografie CPUS-4 u české dospělé populace.

 

Role autorů

JS –⁠ metodologie studie, příprava manuskriptu, statistické analýzy

KK –⁠ doplnění textu a závěrečná revize

TR –⁠ metodologie studie, sběr dat

HP –⁠ metodologie studie, konstrukce metody

ŠK –⁠ konstrukce metody, sběr dat

TB –⁠ příprava manuskriptu

 

Konflikt zájmů

Bez konfliktu zájmů.

 

Grantová podpora

Tento článek vznikl za podpory projektu ReDiKid: Odolné dítě v digitálním světě, reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008686 spolufinancovaného EU. Příspěvek vznikl za podpory MŠMT ČR udělené UP v Olomouci, název projektu Rizikové užívání internetové pornografie v souvislosti s vybranými osobnostními charakteristikami (IGA_FF_2023_057).