Pětiletá zkušenost s hybridní ERCP technikou s krátkým vodičem

Stáhnout PDF English version

Autoři: Maceček J.; Staňka B.; Konvička P.
Působiště autorů: Gastroenterology Department, AGEL Středomoravská nemocniční a. s. – AGEL Prostějov Hospital
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2021; 75(3): 200-206
Kategorie: Digestivní endoskopie: původní článek
doi: https://doi.org/10.48095/ccgh2021200

Souhrn

Úvod: Cílem této práce je představit novou hybridní techniku endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) využívající krátké vodiče v kombinaci s akcesorii navrženými jak pro dlouhý, tak pro krátký systém. Technika je založena na vnitřním uzamčení krátkého vodiče, kanylaci prováděné asistentem a možnosti cílit polohu vodiče lékařem. Materiál a metody: ERCP byly prováděny duodenoskopy firmy Olympus s použitím krátkých vodičů (260–270 cm) a akcesorií určenými pro krátký i dlouhý systém. Byla srovnávána rychlost zavádění akcesorií po vodiči a incidence post-ERCP pankreatitidy (PEP) v případě použití hybridní techniky a dlouhé metody. Dále byla sledována úspěšnost kanylací, procento krvácivých komplikací a cholangoitidy. Výsledky: Od roku 2016 do roku 2020 bylo provedeno celkem 1 506 ERCP. Hybridní technika byla použita u 58,2 % (2017), 88,5 % (2018), 91,3 % (2019) a 98,5 % (2020) výkonů. Úspěšnost kanylací byla 94,73 %. Průměrná doba zavádění akcesorií po vodiči pracovním kanálem byla 15 s (cv = 0,12; σ = 1,91) při použití krátkého vodiče s V-systémem, 31 s (cv = 0,08; σ = 2,67) při použití dlouhého vodiče s V-systémem a 55 s (cv = 0,06; σ = 3.34) při použití dlouhého vodiče a endoskopu bez možnosti fixace vodiče. Komplikace výkonů se vyskytly v 5,26 % a všechny byly nezávažné. Byl prokázán nižší výskyt PEP s použitím krátkého vodiče oproti dlouhému vodiči (1 % vs. 4 %, P = 0.033). Závěr: Naše retrospektivní analýza hybridní ERCP techniky prokazuje rychlejší zavedení akcesorií a nižší míru PEP ve srovnání s dlouhou metodou. Zaznamenali jsme nízký výskyt krvácení a infekčních komplikací, zřejmě díky snadné a rychlé manipulaci s krátkým vodičem.

Klíčová slova:

endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie – vodiče – krátký systém – dlouhý systém – hybridní ERCP technika

Zdroje

1. Lee TH, Jung YK, Park SH. Preparation of high-risk patients and the choice of guidewire for a suc-cessful endoscopic retrograde cholangiopancreatography procedure. Clin Endosc 2014; 47(4): 334–340. doi: 10.5946/ ce.2014.47.4.334.

2. Kawakami H, Maguchi H, Mukai T et al. A multicenter, prospective, randomized study of selective bile duct cannulation performed by multiple endoscopists: the BIDMEN study. Gastrointest Endosc 2012; 75(2): 362–372. doi: 10.1016/ j.gie.2011.10.012.

3. Kwon C, Koh DH, Song TJ et al. Technical reports of endoscopic retrograde cholangiopancreatography guidewires on the basis of physical properties. Clin Endosc 2020; 53(1): 65–72. doi: 10.5946/ ce.2019.114.

4. Reddy SC, Draganov PV. ERCP wire systems: the long and the short of it. World J Gastroenterol 2009; 15(1): 55–60. doi: 10.3748/ wjg.15.55.

5. Somogyi L, Chuttani R, Croffie J et al. Guidewires for use in GI endoscopy. Gastrointest Endosc 2007; 65(4): 571–576. doi: 10.1016/ j.gie.2006.10.003.

6. Beilstein MC, Ahmad NA, Kochman ML et al. Initial evaluation of a duodenoscope modified to allow guidewire fixation during ERCP. Gastrointest Endosc 2004; 60(2): 284–287. doi: 10.1016/ s0016-5107(04)01686-4.

7. Shah RJ, Somogyi L, Petersen BT et al. Short-wire ERCP systems. Gastrointest Endosc 2007; 66(4): 650–657. doi: 10.1016/ j.gie.2007.05.030.

8. Joyce AM, Ahmad NA, Beilstein MC et al. Multicenter comparative trial of the V-scope system for therapeutic ERCP. Endoscopy 2006; 38(7): 713–716. doi: 10.1055/ s-2006-925446.

9. Bailey AA, Bourke MJ, Williams SJ et al. A prospective randomized trial of cannulation technique in ERCP: effects on technical success and post-ERCP pancreatitis. Endoscopy 2008; 40(4): 296–301. doi: 10.1055/ s-2007-995566.

10. Draganov PV, Kowalczyk L, Fazel A et al. Prospective randomized blinded comparison of a short-wire endoscopic retrograde cholangiopancreatography system with traditional long-wire devices. Dig Dis Sci 2010; 55(2): 510–515. doi: 10.1007/ s10620-009-1052-5.

11. Dumonceau JM, Andriulli A, Elmunzer BJ et al. Prophylaxis of post-ERCP pancreatitis: European Society of Gastrointetinal Endoscopy (ESGE) guideline. Endoscopy 2014; 46(9): 799–815. doi: 10.1055/ s-0034-1377875.

12. Andriulli A, Loperfido S, Napolitano G et al. Incidence rates of post-ERCP complications: a systemic survey of prospective studies. Am J Gaetroenterol 2007; 102(8): 1781–1788. doi: 10.1111/ j.1572-0241.2007.01279.x.

13. Katsinelos P, Paroutoglou G, Kountouras Jet al. A comparative study of standard ERCP catheter and hydrophilic guide wire in the selective cannulation of the common bile duct. Endoscopy 2008; 40(4): 302–307. doi: 10.1055/ s-2007-995483.

14. Papachristou GI, Baron TH, Gleeson F et al. Endoscopic retrograde cholangiopancreatography catheter and accessory exchange using a short hydrophilic guide wire: a prospective study. Endoscopy 2006; 38(11): 1133–1136. doi: 10.1055/ s-2006-944739.

15. Fazel A, Kowalczyk L, Moezardalan K et al. Preliminary results from prospective randomized single blinded trial comparing the performance characteristics of a short-wire (FUSION) and standard long-wire (DASH) ERCP device systems. Gastrointest Endosc 2006; 63(5): AB242. doi: 10.1016/ j.gie.2006.03.628.

16. Buxbaum J, Leonor P, Tung J et al. Randomized trial of endoscopist-controlled vs. assistant-controlled wire-guided dannulation of the bile duct. Am J Gastroenterol 2016; 111(12): 1841–1847. doi: 10.1038/ ajg.2016.268.

17. Szary MN, Al-Kawas FH. Complications of endoscopic retrograde cholangiopancreatography: how to avoid and manage them. Gastroenterol Hepatol (NY) 2013; 9(8): 496–504.

18. Kullman E, Borch K, Lindström E et al. Bacteremia following diagnostic and therapeutic ERCP. Gastrointest Endosc 1992; 38(4): 444–449. doi: 10.1016/ s0016-5107(92)70474-x.

19. Masci E, Toti G, Mariani A et al. Complications of diagnostic and therapeutic ERCP: a prospective multicenter study. Am J Gastroenterol 2001; 96(2): 417–423. doi: 10.1111/ j.1572-0241.2001.03594.x.

20. Rahman MR, Perisetti A, Coman E et al. Duodenoscope-associated infections: update on an emerging problem. Dig Dis Sci 2019; 64(6): 1409–1418. doi: 10.1007/ s10620-018-5431-7.

21. Urban O, Falt P. První použití single-use duodenoskopu v České republice. Gastroent Hepatol 2020; 74(5): 428–430. doi: 10.14735/amgh2020428.