Refrakterní peptický vřed


Autoři: M. Lukáš
Působiště autorů: Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE a 1. LF UK v Praze a Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. LF UK v Praze
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2012; 66(3): 169
Kategorie: Kvíz

Popis případu

62letý nemocný byl přijat na chirurgické oddělení pro známky masivního krvácení do GIT s melénou a hematemézou. V anamnéze měl ICHS, st.p. opakovaném non-Q IM s následnou implantací třech koronárních stentů. V tomto ohledu užíval jeden rok duální antiagregační terapii. Několik týdnů před přijetím do nemocnice se objevily intermitentní bolesti v epi­gastriu a současně také průjmovité, mastné stolice. Při urgentní gastroskopii byl zjištěn nekrvácející vřed v bulbu duodena a dva vředy v postbulbární části duodena vel. cca 15 × 20 mm se zřetelnými stopami recentního krvácení v podobě pevně adherujících koa­gul ke spodině. V postbulbární lokalizaci byly zřetelné známky recentního krvácení v podobě pevně adherujících koagul ke spodině obou vředů. Po zavedení terapie vysokými dávkami omeprazolu 80 mg denně došlo ke zlepšení stavu a další krvácení se již neobjevilo. Nemocný byl propuštěn do domácího ošetřování. Asi za 3 týdny byla upravena dávka omeprazolu na 20 mg denně. Za další týden se u nemocného opět objevily bolesti v epigastriu a během několika dnů došlo k nové atace krvácení do GIT. Při dalším endoskopickém vyšetření byl jako příčina krvácení verifikován objemný vředovitý defekt (35 × 40 mm) s pulzujícím arteriálním krvácením (Forest 1a) v žaludečním antru, které se nepodařilo endo­skopicky zastavit. Stav nemocného si proto vyžádal urgentní chirurgickou intervenci. Byla provedena resekce žaludku typu B I. Za 2 měsíce po operaci se objevila postupně progredující odynofagie a časné postpran­diální zvracení. Provedená gastro­skopie prokázala stenotickou anastomózu s vředy a těžkou refluxní ezofagitidu. Histo­logicky byl potvrzen benigní peptický vřed, rovněž bez heliko­bakterové infekce. Plazmatická hladina gastrinu na lačno, při terapii omeprazolem byla 3 950 pg/l. Výsledky endosonografického vyšetření pankreatu a SPECT jsou na obr. 1 a 2.

EUS pankreatu prokázalo hypoechogenní ložisko el. 18 × 20 mm v oblasti hlavy pankreatu.
Obr. 1. EUS pankreatu prokázalo hypoechogenní ložisko el. 18 × 20 mm v oblasti hlavy pankreatu.

SPECT patologické ložisko v oblasti hlavy pankreatu.
Obr. 2. SPECT patologické ložisko v oblasti hlavy pankreatu.

Otázka: Jaká je Vaše diagnóza?

Správná odpověď a komentář na str. 232.


Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 3

2012 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×